Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1392.

Zákon

V Ústí n. L. zřizuje se státní německá obchodní a národohospodářská vysoká škola s tříletou dobou studijní a německou řečí vyučovací, jakožto samostatné oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

Prvý a druhý ročník zahájen bude počátkem studijního roku 1922-23, třetí ročník počátkem studijního roku 1923-24.

Provésti tento zákon přísluší ministerstvu školství a národní osvěty

Tento zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

1. Evropské státy připravují se k účasti na závodění o mocenské postavení na poli hospodářském. Německá říše připravuje vědecky vzdělaný dorost ve svých vysokých školách obchodních a národohospodářských v Berlíně, Kolíně, Düsseldorfu, Frankfurtě, Lipsku, Mannheimu a Mnichově; Francie ve svých školách v Paříží, Le Havre, Lyonu, Marseillu a Nancy; německé Rakousko ve své vysoké obchodní škole (bývalé exportní akademii) ve Vídni.

Československá republika poznala znamení doby, když na jaře roku 1919 přičlenila ku české vysoké škole technické v Praze obchodní oddělení pro kteréž podle státního rozpočtu vyhlédnuto jest 12 řádných a 7 mimořádných profesorů.

Německé obyvatelstvo Československé republiky má pro svojí početnost a kulturní význam nárok na to, aby také jeho potřebám vyhověno bylo zřízením vysoké školy obchodní a národohospodářské. Zavedením fakultativní zkoušky maturitní na obchodních akademiích republiky vznikla naděje na zřízení vysokých škol obchodních. Pří těchto zkouškách bylo ve školním roce 1919-20 propuštěno asi 200 německých maturantů s vysvědčením zralosti.

Tento počet značně by se zvýšil zřízením německé vysoké školy obchodní, což vyplývá z těchto údajů: Na vysoké škole obchodní v Lipsku studovalo v roce 191920 99 německých příslušníků republiky, v Berlíně, Kolíně a Frankfurtu n. M. o nemnoho méně.

V letošním školním roce propustí německé obchodní akademie republiky opětně veliký počet maturantů; na akademii v Ústí samotném podrobí se 85 žáků zkoušce maturitní. Uvolněné síly obrátějí se, nebude-li jim dána možnost dalšího vědeckého vzdělání v republice, do Německa a německého Rakouska; jejích síla bude pro republiku ztracena a posílí hospodářskou moc ciziny.

Jest tedy zřízení německé vysoké školy obchodní a národohospodářské ve velikém zájmu republiky, pří čemž dlužno také vzpomenouti na důležitost čekatelů pro službu konsulární.

2. Přičlenění k německé vysoké škole technické u Praze se doporučuje proto, poněvadž výroba a obchod jsou v úzkém vzájemném vztahu. Vysoká škola technická má za úkol, aby podala vědecké základy pro znalost a probádání surovin a pro jejích zpracování na národohospodářské statky vyššího řádu; obchodní a národohospodářské oddělení musí nás naučiti, jakým způsobem dlužno tyto statky účelně uvésti do obchodu vnitrozemského a zahraničního. Již před sedmdesáti léty byl tehdejší >Ústav polytechnický< ve Vídní určen k tomu, aby v učební osnově obsáhl všechna odvětví technického a obchodního studia.

Spojení obou studijních zařízení bylo by podnětem vzájemného obohacení a cenného rozšíření vědomostí směru technického a obchodnického.

3. Volba města Ústí, jakožto sídla německé vysoké školy obchodní a národohospodářské doporučuje se proto, že toto prostředně veliké, vzmáhající se město poskytnouti by mohlo studujícím netoliko hojného povzbuzení v oboru všeobecné kultury svou vynikající lidovou knihovnou, svým dobře řízeným divadlem a svým významným městským museem, nýbrž také poněvadž Ústí, jakožto vynikající obchodní a průmyslové město se svými velikými stavbami přístavními a nádražními a jakožto středisko dopravy má názorné prostředky, jež mohou to, co poskytla nauka, doplniti a utvrditi praktickým pozorováním.

Uznávajíce tyto skutečností vyslovily se také četné průmyslové svazy a odborné jednoty na schůzi, kterou dne 30. července 1920 svolala obchodní a živnostenská komora v Liberci, pro zřízení zamýšleného obchodního a národohospodářského oddělení v Ústí. Také obchodní a živnostenské komory v Chebu a Opavě připojily se k tomuto vyjádření.

Ke zřízení vysoké školy obchodní a národohospodářské v. Ústí, jakožto oddělení německé vysoké školy technické v Praze bylo by zapotřebí těchto prostředků:

pro první a druhé pololetí

Pro 3., 4., 5., 6. pololetí, tudíž pro další dva studijní roky dohromady:

takže by pro studijní rok 1921-22 bylo počítati s celkovým nákladem 200.000 + 250.000 Kč řádných výdajů,

Ku zřízení vysoké školy obchodní a národohospodářské v Ústí jest na rok 1921-22 zapotřebí částky 450.000 Kč, kterouž by bylo vzíti z normálního rozpočtu 1922 ministerstva školství a národní osvěty.

V ohledu formálním se navrhuje, aby návrh byl přikázán výboru rozpočtovému a kulturnímu.

V Praze, dne 30. června 1922.

Senát Národního shromáždění R.Čs. r. 1922

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1392.

In Aussig wird eine staatliche deutsche Handels- und Wirtschaftshochschule mit dreijähriger Studiendauer und deutscher Unterrichtssprache als selbständige Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag, errichtet.

Der erste und zweite Jahrgang wird mit Beginn des Studienjahres 1922/23, der dritte Jahrgang mit Beginn des Studienjahres 1923/24 eröffnet werden.

Die Durchführung dieses Gesetzes obliegt, dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur.

Dieses Gesetz erlangt Wirksamkeit am Tage seiner Kundmachung.

1. Die Staaten Europas rüsten sich zur Teilnahme an dem Wettbewerbe um die Machtstellung auf wirtschaftlichem Gebiete. Das Deutsche Reich bereitet einen wissenschaftlich gebildeten Nachwuchs vor in seinen Handels- und Wirtschaftshochschulen zu Berlin, Köln, Düsseldorf, Frankfurt, Leipzig, Mannheim und München; Frankreich in seinen Schulen zu Paris, Le Havre, Lyon, Marseille und Nancy. Deutschösterreich in seiner Handelshochschule (ehemals Exportakademie) in Wien.

Die čechoslowakische Republik hat die Zeichen derzeit erkannt, in dem sie im Frühjahre 1919 der čechischen-technisehen Hochschule in Prag eine Handelsabteilung angegliedert hat, für die laut Staatsvoranschlag 12 ordentliche und 7 a. o. Professoren in Aussicht genommen sind.

Die deutsche Bevölkerung der Republik hat wegen ihrer zahlenmässigen und kulturellen Bedeutung Anspruch darauf, dass auch ihren Bedürfnissen durch Errichtung einer Handels- und Wirtschaftshochschule Genüge geleistet werde. Durch Einführung einer fakultativen Maturitätsprü­ fung an den Handelsakademien der Republik wurde die Aussicht auf die Cründung von Handelshochschulen eröffnet. Bei diesen Prüfungen wurden im Schuljahre 1919/ 20 gegen 200 deutsche Maturanten mit Reifezeugnis entlassen. Diese Zahl würde sich beträchtlich erhöhen durch die Errichtung einer deutschen. Handelshochschule, was aus folgenden Angaben hervorgeht: An der Handelshochschule in Leipzig studierten 1919/20 99 deutsche Angehörige der Republik, in Berlin, Köln und Frankfurt a. M. nicht viel weniger.

Im laufenden Schuljahre werden die deutschen Handelsakademien der Republik abermals eine grosse Anzahl von Maturanten entlassen; an der Akademie in Aussig allein werden sich 85 Schüler der Reifeprüfung unterziehen. Die freiwerdenden Kräfte werden sich falls ihnen die Möglichkeit der wissensehaftlichen Weiterbildung in der Republik nicht geboten werden würde, nach Deutschland und Deutschösterreich wenden; ihre Kraft wird der Republik verloren gehen und die wirtschaftliche Macht des Auslandes stärken.

Es liegt daher die Errichtung einer deutschen Handels- und Wirtschaftshochschule im eminenten Interesse der Republik, wobei auch der Wichtigkeit von Anwärtern für den Konsulatdienst gedacht werden soll.

2. Die Angliederung an die deutsche technische Hochschule in Prag empfielt sich, weil Produktion und Handel in inniger Wechselbeziehung stehen. Die technische Hochschule hat die Aufgabe, die wissenschaftlichen Grundlagen für die Kenntnis und Erforschung der Rohstoffe und für ihre Verarbeitung, zu Wirtschaftsgütern höherer Ordnung zu schaffen; die Handels- und Wirtschaftsabteilung muss lehren, wie diese Güter dem In- und Auslandsverkehre in zweckdienlicher Weise zuzuführen sind. Schon vor 70 Jahren wurde das ehemalige technischer und kommerzieller Studien zu erfassen.

Die Verbindung beider Studienrichtungen würde Anlass geben zu einer gegenseitigen Befruchtung und zu einer wertvollen Erweiterung des Wissens nach technischer und kaufmännischer Richtung.

3. Die Wahl Aussigs als Sitz der deutschen Handels- und Wirtschaftshochsehule empfielt sich, -weil diese im Aufstiege begriffene Mittelstadt den Studierenden nicht nur rechte Anregungen auf allgemein kulturellem Gebiete durch seine vornehme Volksbücherei, sein gut geleitetes Theater und sein bedeutendes Stadtmuseum bieten könnte, sondern auch weil Aussig als hervorragende Handels- und Industriestadt mit seinen grossen Hafenund Bahnhofsanlagen und als Verkehrsknotenpunkt Anschauungsmittel besitzt. die geignet sind, das durch die Lehre Gebotene durch praktische Beobachtung zu ergänzen und zu festigen.

In Erkenntnis dieser Tatsachen haben sich auch in einer am 30. Juli 1920 durch die Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg einberufenen Versammlung zahlreiche industrielle Verbände und Fachvereinigungen für die Schaffung der geplanten Handels- und Wirtschaftsabteilung in Aussig ausgesprochen. Auch die Handels- und Gewerbekammern in Eger und Troppau haben sich dieser Äusserung angeschlossen.

Zur Errichtung der Handels- und Wirtschaftshochschule in Aussig als Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag, wären an Mitteln erforderlich:

für das erste und zweite Semester

Für das 3., 4., 5., 6., Semester, also für zwei weitere Studienjahre zusammen:

sodass für das Studienjahr 1921/22 zu echnen wäre mit einem Gesamtaufwand von 200.000 + 250.000 Kč an ordentlichen Ausgaben

Zur Errichtung der Handels- und Wirtschaftshochschule in Aussig ist für das Jahr 1921/22 der Betrag von 450.000 Kč erforderlich, der dem normalen Budget 1922 des Ministeriums für Sehulwesen und Volkskultur zu entnehmen wäre.

In formeller Hinsicht wird die Zuweisung des Antrages im Budget- und Kulturausschusse beantragt.

Prag, am 30. Juni 1922.