Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1413.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Československá komise astronomická, geodetická a geofysikální jest vědecký sbor, podřízený ministerstvu školství a národní osvěty, se sídlem v Praze. Jejím úkolem jest organisovati vědeckou práci v oboru astronomie, vyšší geodesie a geofysiky, zejména v otázkách rázu mezinárodního.

Organisace československé komise astronomické, geodetické a geofysikální bude upravena "Základním řádem", který bude vydán nařízením.

Členy komise jmenuje ministr školství a národní osvěty na dobu funkčního období, nebo na zbytek funkčního období. Funkční období členů komise trvá šest let.

Činovníky komise volí ze svého středu na dobu dvou let nebo na zbytek tohoto období plenární schůze.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provede jej ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem věcí zahraničních.

Působnost ministerstva školství a národní osvěty byla částečně upravena zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n. jehož § 2 vypočetl věci, jež ministerstvo školství a národní osvěty přejímá k dosavadnímu oboru své působnosti.

K tomuto dosavadnímu oboru působnosti náleží hlavně věci, jež ministerstvo školství a národní osvěty převzalo po bývalém rakouském ministerstvu kultu a vyučování. Mezi jinými jsou to věci týkající se vrchní správy státních ústavů, sloužících vědeckým a uměleckým (nebo umělecko-průmyslovým) účelům, disponování všemi prostředky k účelům těm potřebnými i jich užívání.

Rakouskému ministerstvu kultu a vyučování byly podřízeny (mimo všechny vysoké školy s jejich vědeckými ústavy a sbírkami a mimo umělecké a uměleckoprůmyslové školy) také tyto státní ústavy

1. Geologický říšský ústav ve Vídni (dnes Čsl. státní geologický ústav).

2. Centrální ústav pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni (dnes Čsl. státní meteorologický ústav, podřízený ministerstvu školství a národní osvěty).

3. Rakouská komise pro mezinárodní měření země s t. zv. Gradmessungsbureau (dnes Československá komise geodetická a geofysikální, podřízená ministerstvu školství a národní osvěty).

4. Instituto austriaco di studii storici v Římě (podobný ústav v Římě zřizuje nyní ministerstvo školství a národní osvěty za účastenství ministerstva věcí zahraničních resp. obou čsl. vyslanectví v Římě).

5. Zoologicko-zootomická cvičební stanice v Terstu (za níž zřizuje nyní ministerstvo školství a národní osvěty přímořský biologický ústav).

6. Universitní a studijní knihovny (které jsou dnes taktéž podřízeny ministerstvu školství a národní osvěty).

Mezi jiným převzalo tedy ministerstvo školství a národní osvěty též věci komise uvedené pod. č. 3. Její vývoj v Rakousku byl tento: Panovníkovým rozhodnutím ze dne 2. června 1863 bylo dáno svolení k účasti Rakouska na pracích středoevropského stupňového měření, k nimž byl dán podnět pruskou vládou; prováděním příslušných prací byla pověřena komise vědeckých odborníků (Rakouská komise pro evropské měření stupňové). Časem se úkoly komise vzhledem k mezinárodnímu měření Země rozmnožily a komise pracovala pak pod názvem "Rakouská komise pro mezinárodní měření Země ve Vídni". Výkonným orgánem komise bylo t: zv. "Gradmessungsbureau"; v čele jeho stál správce, volený komisí, podřízený a odpovědný presidentu komise. Gradmessungsbureau mělo vlastní personál (správce, adjunkta a dva asistenty), výlohy jeho hradil stát.

Určité vědecké práce astronomické, geodetické a geofysikální bylo třeba organisovati již roku 1864 mezinárodně. Proto byla založena téhož roku "Ľ Association Géodetique Internationale", v níž jednotlivé státy byly zastoupeny svými komisemi geodetickými. Před válkou byĺy to skoro všechny státy kulturního světa. Tak roku 1908 byly jejími členy tyto státy: Argentina, Belgie, Dánsko, Francie, Italie, Japonsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Spojené Státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Uhry a Velká Britanie, tedy celkem 19 států.

Poněvadž Ľ Association G. I. měla své ústředí v Německu, zůstaly jejími členy za války toliko státy čtyřspolku a státy neutrální se závazkem, že nevystoupí z Associace do tří let od uzavření míru.

Státy čtyřdohody založily na širším základě nové vědecké sdružení "Unii" o několika sekcích se sídlem v Bruselu.

Československá republika jest již zastoupena v této "Unii" a to svou sekcí matematickou založenou roku 1919 za podpory ministerstva školství a národní osvěty.

Poněvadž jest naší republice nezbytně nutno pokračovati ve vědeckých pracích astronomických, geodetických a geofysikálních, jmenoval ministr školství a národní osvěty na popud České akademie věd a umění dekretem ze dne 7. července 1920, č. j. 31158 prvních pět členů užší geodetické a geofysikální komise, zatím jako poradního sboru ministerstva školství a národní osvěty a to:

Dra Václava Lásku, profesora Karlovy university v Praze,

Dra Františka Nušla, profesora českého vysokého učení technického v Praze a zatímního ředitele pražské hvězdárny,

Ing. Dra Jaroslava Pantoflíčka, profesora českého vysokého učení v Praze,

Ing. Josefa Petříka, profesora českého vysokého učení technického v Praze a

Dra Augusta Semeráda, profesora českého vysokého učení technického v Brně.

Dekretem ze dne 11. února 1921, č. 6314 jmenoval pak další tři čteny:

Ladislava Beneše, kapitána čsl. vojenského zeměpisného ústavu v Praze, Dra Josefa Ryšavého, profesora českého vysokého učení v Praze a Dra Jindřicha Svobodu, profesora českého vysokého učení technického v Praze.

Tato dosud osmičlenná komise konala porady o postupu přípravných prací; jichž účastnil se též Dr Václav Švambera, profesor Karlovy university v Praze a zástupcové ministerstva školství a národní osvěty.

Užší komise vypracovala návrh "Základního řádu" Československé komise astronomické, geodetické a geofysikální, jenž jest chystán podle vzorů francouzských a švýcarských. Nebude možno, aby se Československá republika nestala členem bud mezinárodní "Associace" nebo "Unie".

Smlouvy mezinárodní již dříve podepsané téměř zavazují Československou republiku, aby utvořila Československou komisi geodetickou. Na příklad podle zvláštní úmluvy t. zv. "Sonder Abkommen" mezi republikou Rakouskou a Československou má o výběru operátů geodetických, jež odevzdá Rakousko Československu, rozhodnouti "je ein Fachorganen der beiderseitigen geographischen Institute und der beiderseitigen Kommissionen für die Internationale ErdnSessung."

Z toho důvodu jest třeba, aby ,,Základní řád" komise, zejména vzhledem k mezinárodnímu významu, byl publikován ve Sbírce zákonů a nařízení a jest proto nutno dáti předem komisi podklad zákonný.

Československá komise astronomická, geodetická a geofysikální se nezabývá ani detaily ani běžnými technickými pracemi měřičskými. Není tedy meziministerským orgánem, nýbrž vědeckou korporací.

Nelze ji proto zaměňovati se zeměměřičskou radou, poradním to sborem chystaným při ministerstvu veřejných prací.

Na úhradu výloh Československé komise astronomické, geodetické a geofysikální jest pamatováno ve státním rozpočtu republiky Československé při kapitole XIII., ministerstvo školství a národní osvěty, takže navrhovaným zákonem nevzejdou státu žádné nezajištěné výlohy. Výlohy komise v letošním správním roce 1922 budou činiti celkem asi 30.000 Kč. Že dozor nad hospodářstvím komise bude vykonávati ministerstvo školství a národní osvěty, vyplývá z par. 1 osnovy, podle kteréhožto paragrafu komise jest podřízena ministerstvu školství a národní osvěty. Nějaké zvláštní ustanovení v tomto směru není tudíž třeba do zákona pojímati.

Vláda projevuje přáni, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán kulturnímu výboru k podání zprávy ve lhůtě tří týdnů.

V Praze, dne 30. června 1922.

Dr Beneš v. r.,

předseda vlády.

Dr Šrobár v. r.,

ministr školství a národní osvěty.