Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1420.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku, byly zřízeny zemskými sněmy zvláštní nevýdělečné ústavy peněžní a to pro úvěr hypoteční Hypoteční banka česká v Praze, Hypoteční banka moravská v Brně a Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě; pro úvěr komunální Zemská banka v Praze, zemědělská banka v Brně a Slezský komunální ústav v Opavě.

Blahodárná činnost těchto úvěrních ústavů jest všeobecně známa. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi takových nevýdělečných úvěrních ústavů není a poněvadž tamní akciové banky a soukromníci využívají úvěrové tísně obyvatelstva zcela bezohledně, domáhali se zástupci Slovenska a Podkarpatské Rusi hned na počátku naší obnovené státní samostatnosti, aby se jim dostálo stejných nevýdělečných úvěrních ústavů.

Ministerstvo financí zamýšlelo původně zříditi sloučením výše jmenovaných úvěrních ústavů a rozšířením jich působnosti celostátní úvěrní ústavy pro celou Československou republiku, avšak vzhledem ku různým těžkostem, jež by tím byly nastaly, zatím od svého úmyslu upustilo.

Zbývalo tedy buď zříditi na Slovensku a Podkarpatské Rusi nové samostatné úvěrní ústavy se stejnou působností, nebo rozšířiti působnost všech nebo některých úvěrních ústavů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, též na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Od zřízení samostatných úvěrních ústavů ihned té doby, dokud kurs cenných papírů stávajících úvěrních ústavů jest tak nízký, zrazovaly momenty hospodářské a finanční, neboť hlavním účelem má býti zjednati dlužníkům laciný úvěr a toho by zde nebylo, kdyby cenné papíry nových úvěrních ústavů neměly odbytu vůbec, nebo kdyby jich kurs byl příliš nízký.

Zbývalo tedy rozšířiti působnost některých zemských úvěrních ústavů též na Slovensko a Podkarpatskou Rus zřízením jich filiálek tamže a to jedné pro úvěr hypotekární a druhé pro úvěr komunální.

Každou filiálku povede ředitelství dotyčného mateřského ústavu za součinnosti představenstva, jež bude jmenovati ministerstvo financí v dohodě s ministrem vnitra a mateřským ústavem.

Představenstvo bude více sborem poradním a povahy politické; naproti tomu ředitelství sborem rozhodujícím, sestávajícím z odborníků.

Cenné papíry zemských úvěrních ústavů vydávají se za záruky zemí.

Poněvadž nelze žádati, aby Čechy, Morava neb Slezsko, když by zřídily filiálky svých úvěrních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi s působností pro tyto země, též ručily za vydané tam zvláštní cenné papíry, nezbývá než, aby záruku za tyto emise převzal stát sám než bude utvořen Svaz žup.

Poněvadž filiálkám zřízeným pro Slovensko a Podkarpatskou Rus na počátku nebude se dostávati ku úvěrovým akcím dosti peněz, poskytne jim stát příspěvek do výše 40 milionů Kč ve formě dlouhodobého, splatitelného vkladu, na mírný úrok. Proto třeba vydati zvláštní cenné papíry. Vzhledem ku záruce státu bylo též nutno zvýšiti dohled státu na tyto filiálky.

Rovněž na zemské úvěrní ústavy vykonává stát právo dohlédací, které náleželo dříve zemským sněmům.

Ústavně-právní výbor senátu projednav ve schůzi dne 30. června t. r. vládní osnovu zákona a usnesení poslanecké sněmovny, kterým vládní návrh zákona byl schválen, doporučuje slavnému senátu, aby návrh zákona o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus rovněž schválil ve znění tisku senátu 1370.

Výbor ústavně-právní doporučuje ku přijetí též tuto resoluci:

Vláda se vyzývá, aby zajistila zemským autonomním úřadům při provádění tohoto zákona potřebný vliv vzhledem k tomu, že se jedná o filiálky zemských úvěrních ústavů.

V Praze, dne 30. června 1922.

Dr. Fr. Soukup v. r.,
předseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.

Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi pocuťuje sa súrna potreba peňažných ústavov, ktoré by sa líšily od dnešných, na špekulatívnom systeme provizijného obchodovania bazírujúciech. Ako sama dôvodová správa vlády uvádza, využíva sa úverových ťažkostí na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi do tej miery, že 25percentový úrok nie je zvláštnoťou, ba dosiahuje často až aj 90 percentov. To ovšem musí hatiť každé priemyslové podnikanie, znemožňuje stavobný ruch, hamuje sa pozemková reforma a najmä, komunálnemu gazdovaniu kladú sa neprekonateľné prekážky.

Rozpočtový výbor uznal tiež správnosť dôvodov vlády, že zriadenie nového samostatného ústavu podľa vzoru Hypotečných bánk v historických zemiach bolo by v dnešných, stále ešte neustálených pomeroch nemožné, preto považuje spôsob riešenia, aký vládny návrh sleduje za správny a praktický, aby už stávajúce, osvedčené ústavy, ako Zemská banka v Prahe a Hypotečná banka česká vybudovaním filialiek na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi rozšírily tak svoju pôsobnosť tam, kde je toho v záujme zcelenia hospodárskeho života najviac a najrýchlejšie zapotreba.

Výbor rozpočtový pripojuje sa k usneseniu výboru ústavne-právneho a doporučuje senátu ku prijatiu tiež tieto resolúcie:

1. Vláde sa ukladá, aby sa zasadila u prislušných zemských úverných ústavov, aby svoje filiálky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi sriadily hned.

2. Vláde sa ukladá, aby ministerstvo financií pri menovaní slovenských údov predstavenstva filiálok (§ 3) vyžiadalo si aj súhlas ministerstva pre správu Slovenska v Bratislave.

Taktiež nech vyžiada si ministerstvo financií aj súhlas ministerstva pre správu Slovenska pri vydaní jednacieho poriadku pre obchody filiálky (§ 9). 

V Prahe, 30. júna 1922.

Dr. Karas v.r.,
miestopredseda.

Frant. Zimák v.r.,
zpravodaj.