Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1435.

Zpráva

I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu,

II. výboru sociálně-politického a

III. výboru rozpočtového

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1406)

k vládnímu návrhu zákona

kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní.

I.

Nejednotnost úpravy zdravotnictví republiky československé - v Čechách a na Moravě řízeno je zdravotními zákony zemskými, ve Slezsku dodnes nemáme organisovánu zdravotní službu samosprávnou, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí zdravotní zákony uherské, v řadě bývalých obcí dolnorakouských odpovídá zákonům dolnorakouským, na Hlučínsku říšskoněmeckým - nedovedl odstraniti zákon ze dne 15. dubna 1920, a to ke škodě státu. Zákon ten totiž zásadně předává státu péči o výkony zdravotní policie, ale jest lex imperfecta, poněvadž účinky jeho jsou vázány na život jiných zákonů, které dosud nebylo lze provésti a z nichž některé značně se opozdí. Je to hlavně vázanost na zřízení svazů zemských a župních i okresních úřadů.

Návrh zákona tisk 3676, má tyto obtíže zdravotnictví odstraniti tím, že dubnový zákon částečně uvádí v činnost a vydatně jej doplňuje. Arciť plně vykoná svůj úkol, až vládním nařízením budou ve smyslu § 7 zákona dubnového a dle § 3 tohoto zákona, zřízeny, resp. upraveny zdravotní obce a obvody. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a ve Slezsku má to býti nejdéle do 1. ledna 1923, v ostatních územích republiky v účelných lhůtách. Do té doby bude zajisté také vydáno vládní nařízení, kterým stanoven bude rozsah povinností obecních a obvodních lékařů, jakož i služební instrukce pro ně.

Hlavní doplňky dubnového zákona týkají se §§ 5 a 12. Povinnosti státního lékaře rozšiřují se v nich o odbornou součinnost v oboru sociální péče a o součinnost při řízení a vyučování službě samaritské. Oproti tomu splnomocňuje se ministerstvo zdravotnictví, aby ve výjimečných případech smělo prominouti fysikátní zkoušku, která dle § 12 dubnového zákona je pro všechny obvodní a obecní lékaře obligátní i těm lékařům, kteří až do svého převzetí do služby státní nevykáží plných 5 let služebních.

Nově připojují se na dubnový zákon oddíly II-VIII.

V oddílu "Zdravotní rady" účelně je postaráno o zdravotní rady obecní, okresní a komise epidemické, při čemž není dotčena Samosprávná činnost zdravotních komisí pro účely obecní. Doplňky, které ve vládním návrhu učinila poslanecká sněmovna ohledně členů zdravotních rad ze řad okresních nemocenských pokladen a zdravotně - sociálních korporací, třeba vítati.

Právní poměry obecních a obvodních 1ékařů upravují se v oddílu III. provisorně a to smlouvou služební. Smluvní požitky mají se pohybovati v mezích od 10-24.000 Kč ročně a se svolením vlády lze přiznati výjimečně i požitky vyšší. Zajisté je při tom myšleno na § 8 zákona dubnového, kde je připuštěn postup nejvýše do VII. hodnostní třídy. Výslužné obecních a obvodních lékařů a zaopatřovací požitky jejich pozůstalých se v tomto zákoně neřeší.a budou' stanoveny zákonem zvláštním, který se zajisté jako nutný doplněk tohoto zákona současně s ním projedná a vejde v platnost. Zdravotní výbor je přesvědčen, že jest nutno, aby co nejdříve bylo vydáno vládni nařízení o cestovním paušálu obvodních lékařů. Doporučuje se při tom vzíti zřetel na zkušenosti lékařských žup. Tak na př. Hanácká župa zjistila, že v r. 1921 projel obvodní lékař průměrně za účelem prohlídek mrtvol 632 km, za účelem veřejného očkování 148 km, za účelem intervencí při nakažlivých chorobách a jiných zdravotních výkonech 156 km.

Opatření zvláštní přimýkají se k posavadním ustanovením zemských zdravotních zákonů o bezplatné pomoci chudým rodičkám, o opatření místností pro nakažlivé nemoci, zdravotního personálu, léků, desinfekčních prostředků, o léčení chudých a vhodně je doplňují. Účelným je ustanovení o povinnosti obcí, dodati lékaři povoz a dodávku jeho obci honorovati.

Posavadní různosti v příslušnosti o obstarávání výkonů zdravotních odstraní oddíl VII.

Ježto zákon nabývá účinnosti pro Slovensko, Podkarpatskou Rus a Slezsko ještě tohoto pololetí, a pro ostatní území republiky dnem 1. ledna 1923, lze právem čekati, že značně přispěje k utužení zdravotnictví a zmenší obavy, které hrozí epidemiemi z oblastí Ruska hlášených.

Zdravotní výbor přikládá zákonu tomuto veliký význam pro veřejné zdravotnictví i pro sociální postavení lékařského stavu, který ve světové válce dovedl uchrániti svět před hroznými epidemiemi, a navrhuje, aby senát přijal osnovu zákona ve znění tak, jak ji usnesla poslanecká sněmovna (tisk 1406).

Zdravotní výbor usnesl se dále doporučiti senátu tuto resoluci:

Vláda se vybízí, aby při převzetí obecních a obvodních lékařů, ustanovených trvale nebo prozatímně, chránila pečlivě nabytých práv, aby postupovala se zřetelem na životní podmínky lékařů a před propuštěním nebo neustanovením na novo dosavadních lékařů vyslechla lékařské organisace (ústřední Jednota čs. lékařů a Reichsverband der deutschen Ärztevereine).

V Praze, dne 11. července 1922.

Jos. V. Klečák v. r.,
předseda.

MUDr. Ondřej Přikryl v. r.,
zpravodaj.

II.

Sociálně-politický výbor pojednal ve schůzi dne 11. července 1922 o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá zákony zdravotně policejní, a usnesl se doporučiti senátu, aby toto usnesení poslanecké sněmovny schválil, jelikož tento zákon je způsobilý povznésti zdravotní poměry v celé republice, zvláště pak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde péče o veřejné zdravotnictví jest velmi zanedbána.

Rovněž doporučuje k schválení tuto resoluci k § 11:

Budiž přihlíženo k tomu, aby za lékaře v městech a v průmyslových místech byli zpravidla ustanoveni ti lékaři, kteří dosud působili ve venkovských zdravotních obvodech.

V Praze, dne 11. července 1922.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.

III.

Rozpočtový výbor senátu Nár. shromáždění republiky Československé pojednav o výše uvedeném návrhu zákona, jednomyslně usnesl se připojiti se ku zprávě zdravotního výboru a senátu doporučiti ku schválení osnovu zákona, přijatou poslaneckou sněmovnou dne 28. června 1922.

V Praze, dne 11. července 1922.

Frant. Zimák v.r.,
předseda

Jos. V. Klečák v.r.,
zpravodaj.


Související odkazy