Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

5. zasedání.

Tisk 1442.

Výbor ústavně-právní pojednal o řečeném usnesení poslanecké sněmovny ve schůzi dne 12. t. m. a navrhuje, aby bylo ve stejném znění senátem schváleno.

Účelem osnovy jest, aby jednak sbory stráže bezpečnosti byly postaveny na nový a zákonný základ; jednak, aby byly splněny některé stavovské požadavky příslušníků těchto sborů.

Až dosud sbory uniformované stráže bezpečnosti a sbory policejních agentů, které na území našeho státu jsou organisovány a činny, měly a mají svůj základ v nejvyšším, t. j. císařském rozhodnutí ze dne 10. června 1850. Tímto rozhodnutím, tedy ne zákonem, byly vydány t. zv. základy zřízení úřadů policejních, které byly vyhlášeny v některých zemích v zemských zákonících.

Dále byly vydávány organisační statuty, kde se přihlíží také k ustanovením služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15.

Je pochybno, zda to je právní základ, poněvadž nejvyšší rozhodnutí nejsou zákonem.

Via facti tento základ "právní" byl přenesen i na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Z těchto úvah jest jasno, že zákonná úprava poměrů stráže bezpečnosti jest nutná, a proto návrh tohoto zákona je odůvodněn.

Osnova má povahu zákona rámcového, zmocňuje vládu, aby podrobnosti upravila nařízením, což souvisí s povahou věci samé.

Zvláště pak v § 1 se stanoví, že sbory uniformované stráže bezpečnosti jsou ozbrojeny a po vzoru vojenském zřízeny, kdežto sbory neuniformované stráže bezpečnosti mohou podle potřeby býti ozbrojeny, ale nemají vojenského zřízení.

K § 4 o užití zbraně se podotýká, že odpovídá předpisu § 13 zákona o četnictvu čís. 299 z r. 1920. § 5 jest v tomto zákoně nutným, aby dosavadní předpisy, než novými nařízeními a vnitřními předpisy bude dotyčná látka upravena, obdržely na přechodnou dobu závaznost zákonů, tedy jakási konvalidace.

Těmito úvahami jakož i důvody obsaženými ve vládním návrhu a ve zprávě výborů poslanecké sněmovny veden, doporučuje ústavně-právní výbor senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno ve znění, jak je obsaženo v tisku č. 1400.

V Praze, dne 12. července 1922.

Dr. Frant. Soukup v.r,
předseda.

Dr. Jar. Brabec v.r.,
zpravodaj.

Tímto zákonem má býti ve služebních a částečně i požitkových poměrech příslušníků stráže bezpečností ať již uniformované či civilní zaveden jakýsi právní stav. Až dosud byly služební poměry těchto kategorií upraveny zvláštními nařízeními, z nichž některá datují se ještě z r. 1850, požitky pak upraveny jednak nařízeními a jednak zákony, kterými se upravovaly příjmy ostatních státních zaměstnanců.

Vládní osnova jeví se však do jisté míry kusou, neboť úprava služebních i požitkových poměrů těchto kategorií stane se opětně nařízeními, takže zákon, o nějž jde, jest vlastně pouze zákonem rámcovým a zmocňovacím. Jest na pováženou, aby exekutivě ponecháno bylo podobné široké pole působnosti v příčině zasahování do práv legislativy, neboť prováděcí nařízení mají pouze zákon vykládati a nikoli nahrazovati nebo doplňovati, alespoň ne v tak rozsáhlé míře, jako to vykazuje tato osnova.

Sociálně-politický výbor vyslovil proto přání, aby vláda do prováděcích nařízení pojala i všechna nařízení týkající se dop1ění předpisů v tom smyslu, aby také výsledky zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika), byly pokud možno uplatněny též na členy svrchu uvedených sborů, a aby také požitky byly vhodně upraveny.

Výbor uznává, že není možno použíti bezvýhradně všech ustanovení obsažených v II. části služební pragmatiky a že bylo nutno omeziti se pouze na třetí oddíl posléze uvedeného zákona, poněvadž jde tu o sbory, které svojí zvláštní organisací a zejména povahou služebních výkonů vyžadují docela jiné postavení ve státním organismu, než druzí zřízenci státní, projevuje však nicméně přání, že bude při sdělávání těchto nařízení, jež budou quasi služební pragmatikou pro členy sborů stráže bezpečnostní, postupováno liberálně, ovšem bez újmy povinností a kázně v těchto sborech jistě že velmi nutné.

Sociálně-politický výbor navrhuje schválení návrhu ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou (tisk č. 1400).

V Praze, dne 11. července 1922.

R. Jaroš v.r,
předseda.

Rud. Pánek v.r.,
zpravodaj.

Státní stráže bezpečnosti, zřízené ve větších městech republiky, organisovány jsou dosud na základě císařských nařízení z 10. června 1850 a ze dne 22. února 1914. Aby i tato důležitá složka výkonné moci státní byla večleněna v právní řád našeho státu, předkládá vláda osnovu zákona, který upravuje právně stav stráže bezpečnosti.

Vzhledem ku zvláštní a obtížné službě, kterou sbory stráže bezpečnosti konati musí, žádá vláda za zmocnění, aby organisaci a hmotné poměry těchto sborů mohla upraviti dle daných potřeb, poněvadž do schematu pragmatiky státních zaměstnanců jich nelze dobře zařaditi.

Touto zákonnou úpravou nepovstane státu žádný nový finanční náklad, poněvadž dnešní hmotné požitky skutečné budou pouze zákonným způsobem stanoveny. Proto odpadá i otázka finanční úhrady této úpravy.

Rozpočtový výbor senátu připojuje se k návrhu výboru sociálně-politického a doporučuje osnovu zákona, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou, slavnému senátu ku schválení.

V Praze, dne 11. července 1922.

Frant. Zimák v.r,
předseda.

Dr. J. Karas v.r.,
zpravodaj.