Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1466.

Am 22. 10. l. J. fand im Sitzungssaale der Gemeinde Eger eine Trauerkundgebung anlässlich der vor 600 Jahren erfolgten Verpfändung des Egerlandes statt. Diese Kundgebung war nicht öffentlich und verlief ungemein ernst und würdig.

Čechische Hetzorgane fanden es für notwendig, an diesem selben Tage eine Gegenaktion in Eger zu veranstalten und zwar in Form einer Akademie am Nachmittage und einer Unterhaltung am Abend, welche beide in den Schiesshaussälen stattfinden sollten. Jeder etwas objektiv Denkende wird zugeben, dass es eine freche Herausforderung der ganzen deutschen Bevölkerung Egers bedeutet, wenn der nationale Gegner an dem Tage, wo das Egerländer Volk trauert, in der Zentrale des Egerlandes ein Siegesfest feiern will, und hiezu noch die Lokale der Egerer Bürgerschaft beansprucht. Wegen des bevorstehenden Provokationsbesuches hatten die aus Eger stammenden Parlamentarier, Senator Friedrich und Abgeordneter Mayer und Mark für den 22. 10., um 2 Uhr nachmittags eine Volksversammlung einberufen, welche am 21. 10. früh angemeldet wurde und zwar mit folgenden Programm:

1. Masslose Übergriffe der Čechen in Deutschböhmen;

2. Die Wirkung der Schandfriedenverträge von Versailles und St. Germain;

3. Hinaus mit den Čechen aus dem Egerlande!

Die Anmeldung dieser Versammlung wurde von der politischen Bezirksverwaltung Eger, als verspätet überreicht, abgewiesen, Trotz.des Verbotes fanden sich aber ungeheuere Volksmengen am Versammlungsorte (Schiesshausplatz) ein. Die Regierungsorgane hatten aber nicht allein diesen Platz, sondern auch alle umliegenden Plätze und Gassen besetzt und räumten schliesslich mit Gewalt alle von der Bevölkerung dicht besetzten Plätze und Gassen, trotzdem die Bevölkerung vollständig ruhig den Verlauf der Dinge abwartete und auch noch keine Versammlung begonnen wurde. Die Räumung geschah in einer höchst unwürdigen, brutalen und rohen Weise, Unter wildem Brüllen trieben die Gendarmen mit Kolbenschlägen und gefälltem Bajonett die grossen Menschenmengen in den einzelnen Gassen vor sich her, legten die Gewehre auf offene Fenster an und drohten zu schiessen, trotzdem eine Weigerung gegen die Räumung nicht erfolgte. Hiebei wurden allein in der Umgebung des Senators Friedrich ein alter Mann und eine Frau derart mit Kolbenschlägen traktiert, dass sie ärtzliche Hilfe in Anspruch nehmen mussten und alles dies tat man den Egerer Bürgen ohne ieden Anlass, denn die Bevölkerung stand vollständig ruhig und gab nicht den geringsten Anlass, Gassen und Plätze zu räumen.

Zirka 1/2 4 Uhr nachmittags kam, umringt von einem Gendarmeriekordon und ausserdern unter dem Schutze von 2 Kompagnien Militär in voller Kriegsausrüstung, mit Sturmhauben und 4 Maschinengewehren, ein Zug von einigen hundert čechischen Demonstranten, begleitet vom Leiter der Bezirkshauptmanschaft Eger, zum Marktplatz gezogen; es sah aus, wie eine Theaterveranstaltung oder wie ein Leichenzug. Die Bevölkerung, welche in Massen auf dem Markte und in den Strassen sih bewegte, wurde nun in brutalster Weise vom Marktplatze durch Bajonettangriffe der Gendarmen in die einmündenden Gassen getrieben und auf dem so frei. gemachten Teile des Marktplatzes hielten die čechischen Demonstranten eine Versammlung ab, bei welcher der čechische Senator Hrubý und ein anderer Herr sprachen.

Diese Versammlung konnte überhaupt nicht angemeldet gewesen sein, da ja die Demonstranten erst ganz etwas anderes vorhatten. Sie wurde. aber unter Patronanz der Regierungsorgane und unter dem Schutze von mehreren hundert Gendarmen und 2 Kompagnien Militär mit 4 Maschinengewehren abgehalten. Eberso wenig konnte die von den čechischen Demonstranten in einem Saale des Bahnhofes Eger abgehaltene Versammlung angemeldet worden sein.

Nach der Versammlung erfolgte in geradezu lächerlicher Weise der Abzug des Demonstrationshäufleins, umgeben von hunderten von Gendarmen, wobei; überdies das Militär in vier Treffen aufmarschierte und wütend alles zur Seite stiess, was in die Nähe des Zuges kam.

Unter den geschilderten Verhältnissen sind wir Deutsche, selbst in unserem eigenen Heimatsorte vogelfrei, statt dass die Amtsorgane des Staates uns gegen solche unerhörte Provokationen schützen, unterstützen sie und helfen sie, solche Provokationszüge zu veranstalten.

Die Gefertigten stellen daher an die Regierung folgende Anfrage:

1. Wie kann es die Regierung verantworen, dass čechischen Hetzorganen trotz Stellungnahme der ganzen einheimischen Bevöllkerung gestattet wird, im rein deutschen Gebiete eine Provokationsversamm lung abzuhalten, wogegen der einheimichen. Bevölkerung eine 24 Stunden vorher angemeldete Versammlung verboten wird?

2. Wie kann es die Regierung verantworten, dass čechoslovakisches Militär und Gendarmerie noch dazu in solchenngen dazu missbraucht wird, čechischen Hetzvereinen zur Durchführung ihrer Provokationsausflüge in das deutsche Egerland Beihilfe zu leisten?

3. Ist die Regierung bereit, die Personen, welche veranlasst haben, dass friedliche Bewohner Egers von den Gassen und Plätzen ihrer Heimatstadt mit Gendarmerie- und Militärgewalt vertrieben wurden, um Platz zu machen für die in Eger nicht beheimateten čechischen Demonstranten und ebenso die Amtsorgane, welche diesen Missbrauch des Militärs und der Gendarmerie gewollt oder angeordnet haben, zur Verantwortung zu ziehen und der Bestrafung zuzuführen?

4. Wie aus den Zeitungen varlautet, erhielten die čechischen Teilnehmer des Demonstrationszuges zur Fahrt nach Eger auf den Bahnen Fahrpreisermässigung. Die Regierung wird aufgefordert, diesen zweifellosen Missbrauch der Fahrpreisbegünstigung zu erheben und die schuldtragenden Organe namhaft zu machen, bzw. zur Rechenschaft zu ziehen.

Prag, am 24. Oktober 1922

Ficza, Dr. Koperniczky, Zuleger, Dr. Hilgenreiner, Meissner, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Naegle, Knesch, A. Lippert, Hübner, Luksch, Jelinek, Dr. Spiegel, Spies, Jesser, Dr. Mayr-Harting.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1946.

Dne 22. října t. r. konal se v zasedací síni obce Chebské smuteční projev za příčinou 600. výročí dne, kdy Chebsko bylo dáno v zástavu. Tento projev nebyl veřejný a průběh jeho byl velice vážný a důstojný.

České štvavé orgány považovaly za nutné pořádati téhož dne v Chebu protiakci a to ve formě akademie odpoledne a zábavy večer, jež obě měly se konati v sálech střelnice. Každý poněkud objektivně myslící přizná, že jest to drzou vyzývavostí vůči všemu německému obyvatelstvu v Chebu, chce-li národnostní protivník v den, kdy lid Chebska truchlí, ve středisku Chebska pořádati vítěznou slavnost a k tomu ještě požaduje místnosti Chebského občanstva. Za příčinou očekávané provokační návštěvy svolali z Chebu pocházející členové parlamentu, senátor Friedrich a poslanci Mayer a Mark na den 22. října ve 2 hodiny odpoledne schůzi lidu, jež dne října ráno byla ohlášena a to s tímto programem:

1. Nezměrné přehmaty Čechů v německých Čechách;

2. účinek hanebných mírových smluv ve Versailles a St. Germainu;

3. ven s Čechy z Chebska!

Okresní správa politická v Chebu zamítla oznámení této schůze jakožto opozděně podané. Přes tento zákaz však sešlo se obrovské množství lidí, na shromaždišti (náměstí u střelnice). Vládní orgány však obsadily netoliko toto náměstí, nýbrž také všechna okolní náměstí a ulice a vyklidily konečně násilím všechny ulice a náměstí, obyvatelstvem hustě obsazené, ačkoli obyvatelstvo v úplném klidu očekávalo průběh věcí a ačkoliv žádná schůze ještě zahájena nebyla. Vyklizení stalo se způsobem nejvýš nedůstojným, brutálním a surovým. Za divokého řevu hnali četníci ranami pažbou a s nasazeným bodákem veliké množství lidí v jednotlivých ulicích před sebou, mířili puškami do otevřených oken a vyhrožovali střelbou, ačkoliv se proti vyklízení nikdo nevzpouzel. Při tom byli jen poblíž senátora Friedricha jakýsi stařec a jedna žena ranami pažbou tak zbiti, že musili vyhledati lékařskou pomoc, a všechno to stalo se Chebským občanům bez jakéhokoli důvodu, neboť obyvatelstvo stálo zcela klidně a nezavdalo nejmenší příčiny k vyklizení ulic a náměstí.

Asi v 1/2 4 odpoledne táhl k náměstí, provázen kordonem četnictva a mimo to pod ochranou dvou setnin vojska v plné válečné výzbroji, s přilbami a 4 strojními puškami, průvod několika set českých demonstrantů, doprovázen správcem okresního hejtmanství v Chebu; vypadalo to jako divadelní představení nebo jako pohřeb. Obyvatelstvo, které ve velkém množství se pohybovalo na náměstí a na ulicích, bylo nyní nejbrutálnějším způsobem od četníků bodákovým útokem hnáno do vyúsťujících ulic a na uvolněné takto části náměstí konali čeští demonstranti schůzi, na níž promluvili český senátor Hrubý a jeden jiný pán.

Tato schůze nemohla vůbec býti ohlášena, poněvadž přece demonstranti zprvu zamýšleli něco zcela jiného. Byla však konána pod záštitou vládních orgánů a pod ochranou několika set četníků a dvou setnin vojska se 4 strojními puškami. Právě tak nemohla asi býti ohlášena schůze, kterou čeští demonstranti konali v sále nádraží chebského.

Po schůzi dál se směšným přímo způsobem odchod hrstky demonstrantů, obklopené sty četníků, při čemž nad to vojsko kráčelo čtverým šikem a zuřivě sráželo stranou vše, co se octlo v blízkosti průvodu.

Za vylíčených okolností jsme my Němci ve své vlastní domovině psanci, místo aby úřední orgánové státní nás před takovýmito neslýchanými provokacemi chránili, podporují a pomáhají pořádati takovéto provokační průvody.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

1. Jak může vláda ospravedlniti, že se českým štvavým orgánům přes stanovisko veškerého domácího obyvatelstva dovoluje v území čistě německém pořádati provokační schůzi, kdyžtě domácímu obyvatelstvu schůze 24 hodin napřed oznámená se zakáže?

2. Jak může vláda ospravedlniti, že československého vojska a četnictva, ještě k tomu v takovém množství, se zneužije k tomu, aby českým štvavým spolkům napomáhalo při konání jejich provokačních výletů do německého Chebska?

3. Jest vláda ochotna volati k zodpovědnosti a potrestati osoby, které jsou toho příčinou, že klidní obyvatelé Chebu z ulic a náměstí svého rodného města četnictvem a vojenskou mocí byli vytlačeni proto, aby udělali místo českým demonstrantům, kteří v Chebu nejsou domovem, a rovněž tak úřední orgány, kteří toto zneužití vojska a četnictva chtěli anebo nařídili?

4. Jak se proslýchá z novin, obdrželi čeští účastníci demonstračního průvodu pro jízdu do Chebu na drahách slevu jízdného. Vláda se vyzývá, aby toto zřejmé zneužití slevy jízdného vyšetřila a orgány, kteří mají na tom vinu, jmenovala, pokud se týče volala k zodpovědnosti.

V Praze, dne 24. října 1922.

Ficza, dr. Koperniczky, Zuleger, dr. Hilgenreiner, Meissner, dr. Ledebur-Wicheln, dr. Naegle, Knesch, A. Lippert, Hübner, Luksch, Jelinek, dr. Spiegel, Spies, Jesser, dr Mayr-Harting.