Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1477.

Vládě se ukládá, aby bez odkladu provedla změnu vládního nařízení ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

Za tím účelem budiž vydáno doplňující vládní nařízení tohoto obsahu:

§ 7 pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav ve všech obcích republiky Československé se mění a pro příště bude zníti následovně:

Dávka ze vstupenek (§ 5) se platí z každé vstupenky a sice 10°/o podle vstupného bez ohledu na jeho výši.

Z volných (čestných, členských a pod.) lístků se vyměřuje dávka podle vstupného zapravovaného platícími účastníky za ten druh míst, k jejichž použití tyto lístky opravňují.

Ze vstupenek, jež opravňují ke vstupu bez omezení na určitý počet představení, se vyměří dávka 10°/o z ceny lístků.

Od dávky osvobozeny jsou osoby, které se zúčastní zábav v §§ 1 a 2 naznačených, vykonávajíce úředně služku dozorčí, bezpečnostní neb zdravotní, jsou-li opatřeny úřední legitimací, pak referenti tisku, mají-li žurnalistickou legitimaci, jakož i podnikatel zábavy, zřízenci a výkonný personál představení neb produkce.

Nařízení toto platí ode dne vyhlášení.

Všeobecná hospodářská krise, stagnace obchodní a průmyslová projevila se mezi jiným i v lidových zábavních podnicích, které téměř celý týden zejí prázdnotou a výsledek toho jest, že ani sebe lepší nedělní tržba nemůže uhraditi velké deficity během týdne vzniklé.

Následkem toho jest podnikatel nucen omeziti personál na míru nejmenší a i zbylí zaměstnanci, jak techničtí, hudební, číšníci tak i úřednici a pod. hledí s obavou další budoucnosti vstříc, nebude-li v brzku povolanými činiteli pomoženo.

V době všeobecného snižování přizpůsobili by se rádi i majitelé zábavních podniků stávajícím poměrům a upravili vstupné tak, aby umožněn byl přístup i vrstvám nejširším. Snaze té však v prvé řadě brání obecní dávka ze zábav, která nynějším poměrům naprosto neodpovídá.

Kritická situace zábavních podniků dá se zachrániti jedině rychlou úpravou vstupného a obecní dávky, která jak v návrhu označeno obnášela by 10%. Tím umožněno bylo by snížení vstupného až o 50%, čímž zajisté pozvedla by se návštěva. Touto úpravou nezískali by jen majitelé, ale v prvé řadě stát, neboť při lepší prosperitě podniků ubylo by podpor v nezaměstnanosti a na druhé straně výnos ostatních daní by se zvýšil.

Jest proto nejenom nutno, ale i spravedlivo upraviti dávku ze zábav tak, aby lidové podniky, zaměstnávající značný počet personálu, neničila a snížením jejím na 10% existence jejich byla umožněna. Zvýšená návštěva vyrovná na druhé straně toto snížení, takže příjmy z dávky plynoucí nikterak neutrpí.

Vzhledem k ustanovení §u 41 odst. 2. úst. list. se podotýká, že návrh nemá v zápětí obtížení státního rozpočtu.

Ve formálním směru se navrhuje, aby návrh byl přikázán výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 9. listopadu 1922.