Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1484 - 1484/5.

1. Při posledním jmenování berních úředníků do VII. a VIII. hodnostní třídy byl opětně v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze značný počet zdatných a osvědčených německých berních úředníků z toho důvodu vyloučen z povýšení, protože jim pro nedostatečnou znalost jazyka českého kvalifikace byla zcela libovolně snížena. Takto potrestaní úředníci byli nejen citelně poškozeni ve svém dalším postupu, - dostali až 277 mladších předáků - nýbrž také ve své služební ctižádosti hluboce uraženi, poněvadž jim přes obětavě přísné konání povinnosti bylo odepřeno plně zaslouženého povýšení a dána namnoze přednost méně zdatným kolegům.

2. Toto svévolné jednání, jež postrádá veškerého právního odůvodnění, jež je vedeno jedině úmyslem vytlačiti německé berní úředníky z vedoucích míst, není způsobilé, aby udrželo známé vědomí povinnosti a služební horlivost německých berních úředníků, spíše musí podkopati všechnu kázeň u veškerého berního úřednictva, poněvadž se uznání a další postup nečiní závislým od služební způsobilosti a věrného konání povinností, nýbrž pouze od národní příslušnosti.

Podepsaní se však dověděli, že toto odstrčení německých úředníků nastalo na základě usnesení ministerské rady, ačkoli dřívější ministerský předseda pan dr Beneš ujistil, že při očekávaném tehdy jmenování vrchních správců ředitelů berních úřadů nebude žádného odstrkování německých úředníků. Přes to byla jmenována pouze malá část Němců, více než sto německých vrchních správců bylo však odstrčeno.

Toto neuvěřitelné jednání ministerské rady znamená ve skutečnosti ničím neospravedlnitelný ústrk německých úředníků.

Podepsaní táží se proto pana ministerského předsedy:

Je pan ministerský předseda ochoten dodatečně provésti jmenování odstrčených německých vrchních berních správců ředitely berních úřadu a zařaditi je do dřívějšího pořadí, které by bylo vyplývalo ze současného jmenování osob postižených s těmi, kdož byli jmenováni?

V Praze, dne 24. října 1922.

dr Koperniczky, Meissner, Luksch, dr Hilgenreiner, Knesch, Jelinek, dr C. E. Schmidt, dr Naegle, dr Ledebur-Wicheln, K. Friedrich, dr Spiegel, Zuleger, Spies, Ficza, A. Lippert.

1. Bei den letzten Ernennungen der Steuerbeamten in die VII. und VIII. Rangsklasse wurden neuerlich im Bereiche der Finänzlandesdirektion in Prag eine beträchtliche Anzahl von tüchtigen und bewährten deutschen Steuerbeamten aus dem Grunde von der Beförderung ausgeschlossen, weil ihnen wegen nicht genügender Kenntnis der čechischen Sprache das Qualifikationskalkül willkürlich herabgesetzt wurde. Die so gemassregelten Beamten wurden nicht nur in ihrem Weiterkommen empfindlich geschädigt, - sie erhielten bis zu 277 jüngere Vordermänner - sondern auch in ihren dienstlichen Ehrgefühl auf das tiefste beleidigt, weil ihnen trotz aufopfernd strenger Pflichterfüllung die wohlverdiente Beförderung versagt und ihnen vielfach weniger tüchtige Kollegen vorgezogen wurden.

2. Dieses jeder rechtlichen Begründung entbehrende, lediglich von der Absicht der Zurückdrängung der deutschen Steurbeamten von den leitenden Posten getragene willkürliche Vorgehen ist nicht geeignet, das bekannte Pflichtgefühl und den Diensteifer der deutschen Steuerbeamten zu erhalten muss vielmehr jede Disziplin in der gesamten Steuerbeamtenschaft untergraben, da eine Anerkennung und ein Vorwärtskommen nicht von dienstlicher Eignung und treuer Pflichterfüllung, sondern lediglich von der Volkszugehörigkeit abhängig gemacht wird.

Die Unterfertigten haben jedoch Kenntnis erlangt, dass diese Zurücksetzung deutscher Beamten auf Grund eines Ministerratsbeschlusses erfolgt ist, trotzdem der frühere Ministerpräzident Herr Dr. Beneš die Versicherung abgab, dass bei den damals bevorstehenden Ernennungen von Oberverwaltern zu Steueramtsdirektoren keine Zurücksetzung deutscher Beamten erfolgen wird. Trotzdem wurden bloss ein kleiner Teil deutscher ernannt, mehr wie hundert deutscher Oberverwalter aber zurückgesetzt.

Dieses unglaubliche Vorgehen des Ministerrates bedeutet in Wirklichkeit eine durch nichts zu rechtfertigende Zurücksetzung deutscher Beamten.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Ministerpräsidenten die Anfrage:

Ist der Herr Ministerpräsident bereit die Ernennung der zurückgesetzten deutschen Steueroberverwalter zu Steueramtsdirektoren nachträglich durchzuführen und dieselben in den früheren Rang, der sich bei gleichzeitiger Ernennung der Gemassregelten mit den Ernannten ergeben hätte, einzusetzen?

Prag, den 24. Oktober 1922.

Dr. Koperniczky, Meissner, Luksch, Dr. Hilgenreiner, Knesch, Jelinek, Dr. C. E. Schmidt, Dr. Naegle, Dr. Ledebur-Wicheln, K. Friedrich, Dr. Spiegel, Zuleger, Spies, Ficza, A. Lippert.

Tisk 1484/1.

Poslední vyzvědačské aféry využil český tisk k tomu, aby útočil proti německým důstojníkům a úředníkům tohoto státu, ba bylo dokonce žádáno, aby Němci byli odstraněni z vojska a z úřadů, Podobné žádosti samozřejmě nelze vyhověti, poněvadž jak smlouva o ochraně menšin, tak i ústavní listina zaručuje rovnoprávnost všech státních občanů bez rozdílu národnosti.

Avšak po smutných zkušenostech, jichž jsme v tomto státě jíž nabyli, jsme nuceni tázati se vlády:

1. Jaké stanovisko zaujímá vláda k požadavku očisty vojska a úřadů od německého živlu?

2. Je vláda ochotna, v každém směru provésti a zachovávati rovnoprávnost všech státních občanů bez rozdílu jazyka?

V Praze, dne 24. října 1922.

Die jüngste Spionageaffaire wurde von der čechischen Presse dazu ausgenützt, gegen deutsche Offiziere und Beamte dieses Staates Angriffe zu richten, ja es wurde sogar verlangt, die Deutschen aus Heer und Amt zu entfernen. Einem solchem Verlangen kann selbstverständlich nicht Folge gegeben werden, weil sowohl der Minderheitsschutzvertrag, wie die Verfassungsurkunde die Gleichbe

rechtigung aller Staatsbürger ohne Unterschied der Nationalität gewährleistet.

Nach den traurigen Erfahrungen aber, die wir in diesem Staate bereits gemacht haben, sehen wir uns veranlasst, an die Regierung die Anfrage zu richten:

1. Welche Stellung nimmt die Regierung zur Forderung, der Reinigung des Heeres und der Aeinter von deutschen Elementen ein?

2. Ist die Regierung gewillt, die Gleichberech-Sprache nach jeder Richtung durchzuführen und tigung aller Staatsbürger ohne Unterschied der aufrecht zu erhalten?

Prag, am 24. Oktober 1922.

Tisk 1484/2.

Novinami prošla v posledních dnech zpráva, že z království Rumunského byla vyhoštěna celá řada příslušníků republiky Československé. Počet těchto vyhoštěných není dosud znám, některé novinářské zprávy ho však odhadují na 4 tisíce. I když snad tato číslice neodpovídá pravdě a je snad přehnána, přece bylo zjištěno, že toto opatření rumunské vlády postihlo mnoho občanů naší republiky a to téměř výhradně z řad dělnických. Postižení, jak jsme mohli šetřením zjistiti nedopustili se žádných trestních skutků a taktéž se nijakým způsobem nezachovali tak, že by ono kruté opatření se dalo nějak ospravedlniti, i kdyby se mohlo míti za to, že bylo diktováno nějakými obavami se zřetelem ke korunovační slavností. Vyhoštění si ztěžují, že jím nebyla ani dopřána příležitost rozloučiti se s jejich rodinami, které tam museli zanechati. Vyhoštění dělníci nešli do Rumunska za nějakými politickými účely, nýbrž byli tamějšími podnikateli najati do práce. Při provádění vyhoštění dopustily se některé úřady přímo násilností na vypovězených našich spoluobčanech. Tito se vrátili do vlastí bez veškerých prostředků a jsou nyní vydáni na pospas bídě.

Podepsaní vznáší na vládu tento dotaz:

1. Jaké kroky podnikla vláda k ochraně těchto z království Rumunského náhle vypovězených občanů republiky?

2. Je vláda ochotna přičiniti se o to, aby těm, kdož byli nevinně poškozeni byla jejich škoda nahrazena?

3. Je vláda ochotna postarati se o to, aby nevinně vypovězení dostali náležité podpory, která by je uchránila bídy?

V Praze, dne 24. října 1922.

Tisk 1484/3.

Pro veškeré obyvatelstvo jest znalost rozhodnutí Nejvyššího soudu naléhavě nutna. To platí nejen pro osoby, ktere při právním rozhodování a při právním zastoupení v prvé řadě jsou zúčastněny, tedy pro soudce a advokáty, nybrž také pro ostatní obyvatelstvo, které, je-li mu dána možnost znáti rozhodnutí Nejvyššího soudu, často sobě může uspořiti zbytečné rozepře a spojené s tím výlohy.

Od delší doby vychází Věstník ministerstva spravedlnosti také v jazyce německém. K tomuto Věstníku připojují se také rozhodnutí Nejvyššího soudu, ale pouze v jazyce českém. To znemožňuje mnohým seznati obsah těchto rozhodnutí. Poněvadž dle výsledku posledního sčítání lidu přihlásilo se více než 3 miliony, tudíž více než 20% obyvatelstva k národnosti německé, má tato značná část obyvatelstva i při zcela nesprávném pojetí jazykového zákona právo na to, aby ve svém jazyce byla poučena o právním rozhodování. Výlohy s překladem těchto rozhodnutí spojené jsou zcela nepatrné a nepadají na váhu, ponevadž velká část těchto rozhodnutí beztak byvá vynesena v jazyce německem a překlad ostatních rozhodnutí mohl by snadno opatřiti Nejvyšší soud anebo ministerstvo spravedlnosti.

Tážeme se tudíž pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten učiniti opatření, aby rozhodnutí Nejvyššího soudu byla uveřejnována také v jazyce německém?

V Praze, dne 7. listopadu 1922.

Für die gesamte Bevölkerung bildet die Kenntnis der Entscheidungen des obersten Gerichtes eine dringende Notwendigkeit. Dies gilt nicht nur f'ür diejenigen, welche an der Rechtsprechung und Rechtsvertretüng in erster Linie befeiligt sind, also für die Richter und Advokaten, sonzdern auch für die übrige Bevölkerung, welche wenn sie, die Entscheidungen des obersten Gerichtes kennen zu lernen in der Lage ist, sich oft überflüssige Prozesse und damit unnötige Kosten ersparen kann.

Seit längerer Zeit erscheint das Verordnungsblatt des Justizministeriums auch in deutscher Sprache. Diesem Verordnungsblatte sind auch die Entscheidungen des obersten Gerichtes beigelegt, jedoch nur in čechischer Sprache. Dies macht vielen unmöglich, den Inhalt dieser Entscheidungen kennen zu lernen. Da nach dem Ergebnisse der letzten Volkszählung mehr als 3,000.000, also mehr als 20% der Bevölkerung sich zur deutschen Nationalität bekannt haben, hat dieser erhebliche Teil der Bevölkerung selbst nach der ganz unrichtigen Auffassung des Sprachengesetzes ein Recht darauf, in seiner Sprache über die Rechtssprechung unterrichtet zu werden. Die mit einer Uebersetzung der Entscheidungen verbundenen Kosten sind ganz geringfügige und nicht in die Waagschale fallende, weil ein grosser Teil dieser Entscheidungen ohnedies in deutscher Sprache gefällt wird und die Uebersetzung der übrigen durch das oberste Gericht oder das Justizministerium mit Leichtigkeit bewerkstelligt werden kann.

Wir fragen daher den Herrn Justizminister ob er bereit ist zu veranlassen, dass die Entscheidungen des obersten Gerichtes auch in deutscher Sprache veröffentlicht werden?

Prag, am 7. November 1922.

V neděli, dne 29. října 1922 byl českými vojáky stržen pomník Josefův na Zámeckém náměstí v Bruntále a při pronásledování těch, kdož pomník strhli, občanským obyvatelstvem zastřelil český voják zubního technika Maxe Kinzla.

Přední český tisk jakož i německy psaný vládní tisk uváděl, že bezprostředním podnětem ke stržení pomníku byla světelná porucha v městské elektrárně za představení českého vojska dne 28. října v Manthielovém sále, kterážto porucha jako zlomyslný německo-nacionální uličnický kousek vydráždila české vojíny k odvetě. Ano lživé zkreslení zřejmé skutečností jde tak daleko, že byli lidé tak drzí a pronesli tvrzení, že Kinzel byl zasažen výstřelem Němců, kteří pronásledovali vojáky, ač přece vojsko pachatele jíž zjistilo a uvěznilo. Vojsko žádalo již dne 29. října elektrárnu o vysvětlení a ta oznámila jak posádkovému veliteli, tak i bruntálské městské radě příčinu světelné poruchy.

Šetřením vrchního stavebního rady inž. Peschaka, jejž slezská zemská správa dne 31. října a dne 2. listopadu vyslala do bruntálské elektrárny, bylo beze vší pochyby zjištěno, že světelná porucha povstala čistě náhodou a nebyla, jak české časopisy lživě rozšiřují, činem sabotáže německého obyvatelstva.

Rovněž oznámila dne 1. listopadu t. r. šternberská elektrárna, že příčina světelné poruchy, jež nastala v sobotu dne 28. října večer ve čtvrt na osm, jest nepochybně zjištěna.

V neděli se šířila mezí bruntálským obyvatelstvem pověst, že české vojsko zamýšlí v noci strhnouti Josefův pomník. Dále bylo známo, že se již v sobotu dne 28. října o 23. hodině vojáci pokoušeli strhnouti pomník provazy, což se jim však nepodařilo. Obyvatelstva se zmocnilo pro tento bohaprázdný úmysl veliké rozčilení. Členové tělocvičných a jiných spolků jali se za soumraku pomník střežiti. O 21. hodině 30 minut odebrali se zástupci města jakož i okresní komisař Klein k štábnímu kapitánovi Kubalovi, jenž konal službu v zastoupení majora Rudolfa Ješka. Štábní kapitán Kubala pánům oznámil, že v barácích je vše v pořádku a že se netřeba od vojska ničeho obávati. Právě prý, jak bylo oznámeno, mužstvo úplně uzavřel v kasárnách, kolem plotu postavil stráže a také zjistil, kteří vojíni s dovolenkou byli v městě po 9 hodině. Uklidňující projevy štábního kapitána Kubaly byly oznámeny obecenstvu čekajícímu v rozličných hostincích blíže Zámeckého náměstí, pročež bylo upuštěno od přísného střežení pomníku a jen městská policie čas od času prohlížela Zámecké náměstí. O 22. hodině bořitelé pomníku vyrazili z baráku, zřejmě jsouce dorozumění s dozorčími činiteli a se strážemi, a mezi jinými je viděl u dvora na jejich pochodu na Zámeckém náměstí zaměstnanec hlídací společností Gustav Nickmann. Tento viděl tři vojáky s puškami a 20 kroků za nimi uzavřenou četu vojáků, jdoucí pochodem kolem zdi velkostatku. Zámecké náměstí bylo pohříženo ve tmě. O 23. hodině policejní komisař Weinelt, který se chtěl přesvědčiti, jak policie provedla svá opatření, viděl přecházeje na Zámecké náměstí bořitele pomníku při práci, slyšel české výkřiky, chrastění řetězů a ihned dal o tom zprávu občanům, kteří byli blíže v jistém hostinci. Pobouření lidé chtěli pochytati bořitele pomníku, kteří za velikého křiku přeskakovali plot a spěchali k ulicí >Jungingensteig<. U ulice >Winterbrunngasse< se vojáci zastavili a dláty, sekerami a bodáky mávali proti pronásledujícím občanům, kteří volali o pomoc. Bylo slyšeti křik: - dej mi kulku, - bylo viděti, jak jeden z vojínů přikládá pušku k líci. V té chvíli zahoukly výstřely, z nichž jeden usmrtil Maxe Kinzla. Bylo protokolárně zjištěno četnými výpověďmi svědeckými, že několik vojínů mělo pušky, což také muselo býti zjištěno i vojenským vyšetřováním. Byl také zjištěn vrah jakož i důstojnický čekatel, který dal rozkaz ke střelbě.

Pro tuto novou vraždu českých vojínů v Bruntále, kterou nutno přičísti na vrub neustálému rozněcování národní nenávisti proti všemu, co jest německé, zmocnilo se veškerého německého obyvatelstva hrozné rozčilení. Tato hanebnost musí dojiti odplaty.

Podepsaní se tedy táží vlády:

1. Jest vláda ochotna naříditi nestranné vyšetření nové vraždy českým vojskem a odevzdati zaslouženému trestu ty, kdož zavinili stržení pomníku a vraždu?

2. Jest ochotna ihned pečovati o to, aby matka nevinné obětí byla vydatně zaopatřena?

3. Aby Josefův pomník, jenž je všem drahocenný a jest uměleckým dílem, byl na útraty vojska znovu postaven?

4. Jest vláda ochotna odvolati z Bruntálu vojsko, které ruší pokoj, klid a pořádek ve městě?

5. Jest vláda ochotna přeložiti z Bruntálu komisaře Kleina jakož i vojenského referenta Řípu, kteří se mezi obecenstvem stali nemožnými svojí šovinistickou činností?

6. Jest ochotna pečovati o to, aby censura německému tisku neznemožňovala vyložiti skutečně poměry a zpřetrhati předivo lží českého tisku?

V Praze, dne 7. listopadu 1922.

Sonntag, den 29. X. 1922 wurde durch čechische Soldaten das Josefs-Denkmal am Schlossplatz in Freudenthal gestürzt und bei der Verfolgung der Denkmalstürzer durch die Zivilbevölkerung der Zahntechniker Mäx Kinzel durch einen čechischen Soldaten erschossen.

In der führenden čechischen Presse, sowie in der deutsch geschriebenen Regierungspresse wurde als unmittelbarer. Anlass des Denkmalsturzes die Lichtstörung im städtischen Elektrizitätswerke während der Veranstaltung des Zechischen Militärs am 28. X. im Manthiel-Saale angeführt, welche Lichtstörung als boshafter, deutschnationaler Bubenstreich Vergeltungsmassnahmen der čechischen Soldaten herausgefordert habe. Ja die lügenhafte Entstellung offenkundiger Tatsachen geht soweit, dass man sich erfrechte, die Behauptung aufzustellen, Kinzel sei durch einen Schuss von den die Soldaten verfolgenden Deutschen getroffen worden, trotzdem der Täter militärischerseits bereitsfestgestellt und festgenommen ist. Das Militär hat sich bereits am 29.X. ah das Elekrizitätswerk um Aufklärung gewendet, welches dem Stationskommandanten sowie auch dem Stadtrate in Freudenthal die Ursachen der Lichtstörung bekannt gab.

Durch die Untersuchung des von der schlesischen Landesregierung am 31. X. und am 2. XI. in das Freudenthaler Elektrizitätswerk entsendeten Oberbaurates Ing. Peschak wurde unzweideutig festgestellt, dass die Lichtstörung reinen Zufälligkeiten unterworfen war und nicht wie čechische Zeitungen lügenhaft verbreiten ein Sabotageakt der deutschen Bevölkerung war.

Ebenso berichtet am 1. XI. das Elektrizitätswerk in Sternberk, dass der Grund der am Samstag, den 28. X. abends1/8 Uhr eingetretenen Störung einwandfrei festgestellt wurde.

Sonntag verbreitete sich in der Bevölkerung Freudenthals das Gerücht, dass čechisches Militär beabsichtige, in der Nacht das Josefs-Denkmal zu stürzen. Feiner wurde bekannt, dass bereits Samstag, den 28. X. um 23 Uhr Soldaten versuchten, das Denkmal mit Stricken niederzureissen, was ihnen aber nicht gelang. Der Bevölkerung bemächtigte sich ob dieses ruchlosen Planes eine grosse Aufregung. Turner und Mitglieder anderer Vereine übernahmen bei Einbruch der Dunkelheit die Bewachung des Denkmals. Um 21 Uhr 30 Minuten gingen Vertreter der Stadtgemeinde sowie der Bezirkskommissär Klein zum Stabskapitän Kubala, der in Vertretung des Major Rudolf Ješek den Dienst versah. Stabskapitän Kuballa erklärte den Herren, dass in den Baracken alles in Ordnung sei und von Seiten des Militärs nichts zu befürchten wäre. Ebenso hatte er, wie mitgeteilt wurde; die Mannschaft vollkommen kaserniert und rings um den Zaun. Posten aufgestellt und auch festgestellt, welche Soldaten nach 9 Uhr mit Erlaubnis in der Stadt weilten. Die beruhigenden Erklärungen des Stabskapitäns Kuballa wurden der in den verschiedenen Gasthäusern in der Nähe des Schlossplatzes harrenden Bevölkerung mitgeteilt, weshalb von einer strengen Bewachung des Denkmals abgesehen wurde und nur die Stadtpolizei von Zeit zu Zeit den Schlossplatz inspizierte. Vor 22 Uhr sind die Denkmalstürzer offenbar im Einverständnisse mit den Aufsichtsorganen und den Wachen aus den Baracken ausgebrochen und wurden unter anderem auf ihren Zuge zum Schlossplatze von dem Angestellten der Wach- und Schliessgesellschaft, Gustav Nickmann, beim Meierhofe gesehen. Dieser sah 3 Soldaten mit umgehängten Gewehren und zwanzig Schritte hinter ihnen im geschlossenen Zuge eine Kollone Soldaten an der Meierhofmauer vorbeimarschieren. Der Schlossplatz lag im Dunkeln. Nach 23 Uhr sah der Polizeikommissär Weinelt, der sich von der Durchführung der von der Polizei getroffenen. Massnahmen überzeugte beim Vorübergehen am Schlossplatz die Denkmalstürzer an der Arbeit, hörte čechische Zurufe, das Rassen der Ketten und verständigte sogleich die in der Nähe in einem Gasthause sich befindenden anwesenden Bürger. Die allarmierten Leute suchten die Denkmalstürzer, die unter grossem Geschrei über den, Zaun sprangen und gegen den Jungingensteig zuilten, dingfest zu machen. Bei der Winterbrunngasse machten die Soldaten halt, schwangen Brecheisen, Hacken und Bajonette gegen die verfolgender Zivilisten, die um Hilfe riefen, Man hörte rufen - dej mi kulku, - sah wie ein Soldat das Gewehr anlegte. In diesem Augenblick krachten Schüsse, von denen einer den Max Kinzel tötlich traf. Es ist durch mehrfache Zeugenaussagen protokollarisch festgestellt, dass mehrere Soldaten Gewehre hatten, was auch durch die militärische Untersuchung bestätigt werden musste. Auch wurde der Mörder, sowie der Reserveoffiziersaspirant, der den Feuerbefehl gab, festgestellt.

Wegen dieser neuerlicher Mordtat der čechischen Soldaten in Freudenthal, die dem ununterbrochen geschürten nationalen Hass, gegen alles, was deutsch sich nennt, zuzuschreiben ist hat eine furchtbare Aufregung die gesamte, deutsche Bevölkerung ergriffen. Diese Untat muss Sahne finden. Die Gefertigten stellen daher an die gesamte Regierung die Anfrage:

1. Ist die Regierung bereit eine unparteiische Untersuchung der neuerlichen Mordtat des čechischen Militärs zu veranlassen und die am Denkrnalsturze und am Morde Schuldigen der verdienten Strafe zuzuführen?

2. Ist sie bereit sogleich dafür zu sorgen, dass die Mutter des unschuldigen Opfers in ausgiebiger Weise versorgt wird?

3. Dass das allen wertvolle Josefs-Denkmal, das ein Kunstwerk ist, auf Kosten des Militärs wieder aufgestellt wird?

4. Ist die Regierung bereit, das Militär aus Freudenthal abzuberufen, das sich als Störer des Friedens, der Ruhe und Ordnung der Stadt gezeigt hat?

5. Ist sie bereit, den Kommissär Klein, sowie den Militärreferenten Řípa, die sich in der Bevölkerung durch ihre chauvinistische Tätigkeit unmöglich gemacht, aus Freudenthal zu entfernen?

6. Ist sie bereit, dafür zu sorgen, dass es der deutschen Presse durch die Zensur nicht unmöglich gemacht wird, die tatsächlichen Verhältnisse darzulegen und das Lügengewebe der čechischen Presse zu zerstören?

Prag, am 7. November 1922.

Dle věrohodných zpráv novinářských byli při posledním povýšení kancelářských oficiálů X. hodnostní třídy na adjunkty XI. hodnostní třídy u zemského finančního ředitelství v Praze přeskočení všichni úředníci, kteří jako mateřský jazyk udali jazyk německý.

Panující dnes praxe při ustanovování úředníků vylučuje naprosto, že by všichni tito úředníci neměli potřebných znalostí jazykových. Rovněž jest více nežli pravdě nepodobno, že by všichni tito úředníci z jiných důvodů nebyli způsobilými k postupu do vyšší hodnostní třídy.

Jest tedy ve skutečnosti odůvodněno podezření, že jde o akt libovůle a nejhrubšího porušení národnostní rovnoprávnosti.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra financí:

1. Jest mu tento případ znám?

2. Jest ochoten učiniti vhodné opatření, aby bezpráví tím spáchané bylo odčiněno a aby takovýmto případům napříště bylo zabráněno?

V Praze, dne 7. listopadu 1922.

Glaubwürdigen Zeitungsnächrichten Zufolge wurden anlässlich der jüngsten Beförderung von Kanzleioffizialen der 10. Rangsklasse zu Adjunkten der 9. Rangsklasse bei der Finanzlandesdirektion in Prag alle Beamten übergangen, die als Muttersprache die deutsche Sprache angegeben hatten.

Die heute herrschende Praxis bei Anstellung von Beamten lässt es ganz ausgeschlossen erscheinen, dass diese Beamten alle nicht über die nötigen Sprachkenntnisse verfügen.

Ebenso ist es mehr als unwarscheinlich, dass alle diese Beamte aus anderen Gründen nicht die nötige Eignung zum Vorrücken in eine höhere Rangsklasse benützen. In der Tat ist daher der Verdacht begründet, dass es sich um einen Akt der Willkür und der gröbsten Verletzung der nationalen Gleichberechtigung handelt.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Finanzminister die Anfrage

1. Ist ihm der Vorfall bekannt?

2. Ist er geneigt, das Geeignete zu veranlassen, um die dadurch begangene Ungerechtigkeit zu beseitigen und derartige Vorkommnisse für die Zukunft zu verhüten?

Prag, am 7. November 1922.