Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1492.

Durch die gegenwärtig herrschende Wirtschaftskrise sind, der Gewerbe- und der Handelsstand hart betroffen worden. Besonders wurden jedoch die Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften der Kleingewerbetreibenden nach dem Gesetze vom 9. April 1873, R. G. Bl. No. 70 in Mitleidenschaft gezogen, insbes, in jenen Fällen, in welchen der Ein- und Verkauf von Rohstoffen, Hilfsstoffen und Materialien Gegenstand des Unternehmens ist. In derselben Weise, wie die Konsumvereine der Arbeiterschaft und mit Rücksicht darauf, - vielleicht in noch schwererem Masse, weil die Kapitalsfundierung eine schwächere ist, - sind die Ein- und Verkaufsgenossenschaften, Produktivgenossenschaften und Lieferungsvereinigungen des Kleingewerbes vor derart schwierige Verhältnisse gestellt worden, dass bei vielen derselben nicht nur die Einleitung des Ausgleichsverfahrens, sondern auch vielfach der wirtschaftliche Ruin der Mitglieder und ihres Vorstandes gewärtigt werden muss, wenn von Seiten des Staates nicht helfend eingegriffen wird. Der Weiterbetrieb dieser Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften, welche während des Krieges und in der Nachkriegszeit dem Gewerbe den grössten Dienst dadurch erwiesen haben, dass sie die zersplitternd wirkenden Kräfte auf genossenschaftlichem Wege zusammenfassten und leistungsfähig gestalteten, ist im höchsten Masse gefährdet. Wohl gehen die meisten Genossenschaften daran, im Wege der Selbsthilfe dem drohenden Ausgleichsverfahren auszuweichen. Es sind jedoch im Hinblicke auf die Verdienstlosigkeit die Mittel, die den Kleingewerbetreibenden zur Verfügung stehen. viel zu gering.

Es ist deshalb unausweichlich, dass eine Sanierung der gefährdeten gewerbl. Erwerbs u. Wirtschaftsgenossenschaften aus Staatsmitteln erfolgt, und zwar in der Weise dass den gefährdeten Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften ausreichende Staatszuschüsse zur Sanierung der finanziellen Lasten gewährt werden. Den gewerbl. Kreditverbänden und den Gewerbeförderungsämtern sind die Verhältnisse jeder einzelnen Genossenschaft genau bekannt und es würde sich empfehlen, wenn bei der Stellung der Anträge, welcher Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaft zur Sanierung ihrer Bilanzen ein Staatszuschuss gewährt werden soll, die Mitwirkung der Gewerbl. Zentralverbände, der Landesgewerberäte bezw. Gewerbeförderungs Institute in Anspruch genommen würde.

Die Antragssteller erwarten, dass in derselben Weise, wie den Konsumvereinorganisationen vom Staate die Möglichkeit einer Sanierung geboten wurde, dies auch bei den gewerbl. Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften geschehen wird und stellen den

Die Regierung wird ermächtigt, einen Betrag von 50 Millionen Kč zur Sanierung der infolge der Wirtschaftskrise in ihrem Bestande gefährdeten Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften zu verwenden und diesen aus den Ersparnissen der staatlichen Verwaltung zu entnehmen. Die Verwendung dieses Kredites erfolgt durch die Regierung nach erfolgter Anhörung und Antragstellung durch die Landesgewerberäte, die Gewerbeförderungsanstalten und die gewerbl Zentralverbände.

Prag, am 21. November 1922.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1492.

Nynější hospodářskou krisí těžce byl postižen stav živnostenský a obchodní. Obzvlášť těžce byla však zasažena výdělková a hospodářská společenstva maloživnostníků dle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z., zejména v takových případech, ve kterých předmětem podniku jest nákup a prodej surovin, pomocných látek a hmot. Stejnou měrou jako konsumní spolky dělnické a vzhledem k tomu - snad měrou ještě vyšší, poněvadž kapitálový základ jest slabší - postavena jsou nákupní a prodejní družstva, výrobní družstva a společenstva pro dodávky u maloživnostníků před tak obtížné poměry, že u mnohých z nich dlužno očekávati nejen zahájení vyrovnávacího řízení, nýbrž namnoze také hospodářskou zkázu členů a jejich představenstev, nezasáhne-li stát svojí pomocí. Nejvyšší měrou ohroženo jest další trvání těchto výdělkových a hospodářských společenstev, která za války a v době poválečné živnostnictvu největší služby prokázala tím, že roztříštěné síly soustředila a výkonu schopnými učinila na základě družstevním. Většina společenstev sice chápe se toho, aby svépomocí se vyhnula hrozícímu řízení vyrovnávacímu. Ale vzhledem k nedostatku výdělku jsou příliš nepatrny prostředky, jež maloživnostníkům jsou po ruce.

Jest tudíž nevyhnutelno, aby nastala sanace ohrožených živnostenských výdělkových a hospodářských společenstev z prostředků státních, a to tím způsobem, že poskytnuty budou ohroženým výdělkovým a hospodářským společenstvům dostatečné státní příspěvky k sanaci finančních břemen. Živnostenským úvěrovým svazům a úřadům pro zvelebení živností jsou poměry každého jednotlivého společenstva dobře známy, i doporučovalo by se, aby při podávání návrhů, kterému výdělkovému a hospodářskému společenstvu má býti povolen státní příspěvek k sanaci jeho bilance, použito bylo spolupůsobení živnostenských ústředních svazů zemských živnostenských rad případně ústavů pro zvelebení živností.

Navrhovatelé očekávají, že tímže způsobem, jakým stát poskytl možnost sanace organisacím konsumních spolků, stane se tak také u živnostenských výdělkových a hospodářských společenstev, i podávají

Vláda se zmocňuje, aby použila částky 50 milionů Kč k sanaci výdělkových a hospodářských společenstev, jež následkem hospodářské krise ve svém trvání jsou ohrožena, a aby částku tuto vzala z úspor ve státní správě. Úvěru tohoto použije vláda po slyšení a po návrzích zemských živnostenských rad, ústavů pro zvelebení živností a živnostenských ústředních svazů.

V Praze, dne 21. listopadu 1922.