Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1517.

Výnos taxy vojenské za dnešních poměrů - kdy jednak úřední síly, pověřené vybíráním jejím, jsou velice drahé, a kdy zvýšením osvobozeného minima příjmu do 6.000 Kč i okruh osob daní tou povinných se snížil - jest pro stát náš passivní, a nekryje ani nákladu s vybíráním spojeného.

Poněvadž celý berní system od 1. ledna 1924 má býti zjednodušen, nezdá se býti účelným, přistupovati nyní ku nové úpravě vojenské taxy; proto vláda předložila osnovu zákona, jímž se daň ta zrušuje.

Zrušením tím nenastane pro státní pokladnu žádná újma.

Zvolen pak pro ně termín od 1. ledna 1921, poněvadž taxy ty od toho dne dosud nebyly vůbec předepsány a tedy asi též placeny.

Intencí osnovy vládní však nebylo, aby zákon od 1. ledna 1921 pozbyl pouze účinnosti po dobu až do 31./XII. 1923. Od 1. ledna 1924 má vstoupiti v platnost nový system všech daní, a tedy i tax vojenských, které mají býti uvedeny v soulad s branným zákonem ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n.

Z důvodu toho vláda jest toho mínění, že dosavadní zákony vojenské taxe po 31./XII. 1923 již neožijí, že skutečně dnem 1. ledna 1921 mají přestati a proto do nadpisu zákona vložila znění >vládní návrh zákona, kterým se zrušují platné zákony o vojenské taxe<.

Intence zrušení zákona však v §u osnovy vládní nebyla jasně vyslovena. Tam se stanoví, že zákony o vojenské taxe...>se zrušují na léta 1921 až 1923<. Zde se jeví nesrovnalost mezi nadpisem zákona a mezi právní dikcí. Když zákon se zrušuje, zrušuje se vůbec a nikoli jen pro nějakou dobu; nemá-li zákon pouze po jistou dobu býti v platnosti, tu se platnost jeho nebo účinnost pouze staví.

Poněvadž zákony o vojenské taxe nemají a nemohou po 31./XII. 1923 znova obživnouti, usnesl se rozpočtový výbor na tom, aby v tomto §u 1 osnovy poslední slova >na léta 1921 až 1923< nahražena byla slovy dnem 1. ledna 1921<.

Zákony o vojenské taxe, zůstavší takto v platnosti pouze do 31./XII. 1920, mění se však ustanovením §ů 2 a 3, aby aspoň částečně bral se ohled na změněné poměry branců, vyvolané poslední válkou. Neboť nastalo mnoho případů, kdy branec zaplatil celou celou taxu vojenskou, a následkem dodatečných prohlídek musil pak konati službu vojenskou, anebo alespoň vykonávati úkony válečné, které tíhou se rovnaly službě válečné.

Osvobození od placení taxy tedy spravedlivě rozšířeno i na takové osoby. Rovněž i na osoby, bydlící ve Hlučínsku, poněvadž v Německu daň ta vůbec nebyla zavedena.

Poslanecká sněmovna ve schůzi své, konané dne 9. listopadu 1922 osnovu vládní přijala beze změny.

Rozpočtový výbor senátu však navrhuje:

Slavný senáte, račiž osnovu vládní schváliti se změnou na konci §u 1 navrženou.

V Praze dne 1. prosince 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Dr J. Karas v. r.,

zpravodaj.

Branný výbor ve schůzi konané dne 14. prosince 1922 se připojil k usnesení výboru rozpočtového.

V Praze dne.14. prosince 1922.

V. Klofáč v. r.,

předseda.

Josef Kouša v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:

Zákony o vojenské taxe ze dne 13. června 1880, čís. 70 ř. z., a ze dne 10. února 1907, čís. 30 ř. z., uherské zákonné články XXVII : 1880 a IX : 1883 se všemi dodatky a příslušnými nařízeními zrušují se dnem 1. ledna 1921.

Za roky 1920 a dřívější budiž vojenská taxa vyměřena a předepsána podle ustanovení zákonů, jež platily pro dotčená léta, s tím doplňkem, že vojenskou taxou jsou povinni též bývalí domobranci, kteří nebyli buď vůbec u odvodu nebo o nichž nebylo při odvodu učiněno konečné rozhodnutí, a to počínajíc rokem, kdy dokončí 24. rok věku.

Od povinnosti platiti vojenskou taxu se osvobozují kromě osob osvobozených podle zákonů uvedených v §u 1 ještě:

a) osoby, které v letech 1920 neb dřívějších konaly válečné úkony podle §u 4 nebo 6 zákona ze dne 26. prosince 1912, čís. 236 ř. z., a zák. čl. LXVIII: 1912, za léta, v nichž třeba jen po část roku úkony tyto konaly,

b) příslušníci čs. zahraničních vojsk (legionáři) počínajíc rokem, kdy vstoupili do těchto vojsk,

c) bývalí domobranci, kteří byli propuštěni z vojenské služby pro nezpůsobilost k vojenské službě následkem vady způsobené činnou službou za války, počínajíc rokem, kdy byli propuštěni,

d) osoby, které prokážou, že utrpěly při konání válečných úkonů podle zákonů o těchto úkonech zranění nebo nemoc, pro které pozbyly zcela nebo z části způsobilosti k výdělku, počínajíc rokem, kdy způsobilosti této pozbyly,

e) bývalí domobranci, kteří byli na základě branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., a prováděcích nařízení k němu převedeni do zálohy, na rok 1920,

f) příslušníci Hlučínska na všechna léta.

Osvobození od povinnosti platiti vojenskou taxu podle předcházejícího odstavce vztahuje se i na rodičskou vojenskou taxu.

Osoby uvedené v §u 2 jsou povinny podati - pokud tak již neučinily - přihlášku k vyměření vojenské taxy za příslušná léta podle zákonů uvedených v §u 1 ve lhůtě, kterou určí nařízení. Tatáž povinnost ukládá se osobám uvedeným v §u 3, písm. a), c) až e) s tím dodatkem, že osoby tyto mají v přihlášce uvésti a vhodným způsobem osvědčiti též důvod, pro který činí nárok na osvobození od vojenské taxy.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministrům vnitra, národní obrany a financí.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

K tisku 1517.

Branný výbor jednaje ve schůzi dne 14. prosince 1922 o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe, připojil se k stanovisku výboru rozpočtového ohledně změny §u 1 osnovy zákona.

Současně usnesl se výbor na pozměňujícím dodatku k §u 3 osnovy v tom směru, aby od povinnosti placení vojenské taxy osvobozeny byly též osoby mající menší roční příjem než 10,000 Kč, kterýžto dodatek nutno vřaditi do uvedeného §u jako lit. g).

Doplňuje v tomto smyslu svoji zprávu ze dne 14. prosince 1922 (tisk 1517) navrhuje branný výbor, aby slavný senát schválil změněnou osnovu zákona ve znění, jak jest dole uvedeno.

V Praze dne 19. prosince 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Josef Kouša v. r.,

zpravodaj.

Rozpočtový výbor jednal ve schůzi dne 19. prosince 1922 o usnesení branného výboru a vyslovil souhlas se stanoviskem tohoto výboru, pokud jde o pozměňující doplněk k §u 3 osnovy zákona.

V ostatním trvá rozpočtový výbor na své zprávě ze dne 1. prosince 1922 (tisk 1517).

V Praze dne 19. prosince 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Dr J. Karas v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákony o vojenské taxe ze dne 13. června 1880, čís. 70 ř. z., a ze dne 10. února 1907, čís. 30 ř. z., uherské zákonné články XXVII: 1880 a IX: 1883 se všemi dodatky a příslušnými nařízeními zrušují se dnem 1. ledna 1921.

Za roky 1920 a dřívější budiž vojenská taxa vyměřena a předepsána podle ustanovení zákonů, jež platily pro dotčená léta s tím doplňkem, že vojenskou taxou jsou povinni též bývalí domobranci, kteří nebyli buď vůbec u odvodu nebo o nichž nebylo při odvodu učiněno konečné rozhodnutí, a to počínajíc rokem, kdy dokončí 24. rok věku.

Od povinností platiti vojenskou taxu se osvobozují kromě osob osvobozených podle zákonů uvedených v §u 1 ještě:

a) osoby, které v letech 1920 neb dřívějších konaly válečné úkony podle §u 4 nebo 6 zákona ze dne 26. prosince 1912, čís. 236 ř. z., a zák. čl. LXVII: 1912, za léta, v nichž třeba jen po část roku úkony tyto konaly,

b) příslušníci čs. zahraničních vojsk (legionáři) počínajíc rokem, kdy vstoupili do těchto vojsk,

c) bývalí domobranci, kteří byli propuštěni z vojenské služby pro nezpůsobilosti k vojenské službě následkem vady způsobené činnou službou za války, počínajíc rokem, kdy byli propuštěni,

d) osoby, které prokážou, že utrpěly při konání válečných úkonů podle zákonů o těchto úkonech zranění nebo nemoc, pro které pozbyly zcela nebo z části způsobilosti k výdělku, počínajíc rokem, kdy způsobilosti této pozbyly,

e) bývalí domobranci, kteří byli na základě branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., a prováděcích nařízení k němu převedeni do zálohy, na rok 1920,

f) příslušníci Hlučínska na všechna léta,

g) osoby, jejichž roční příjem nepřesahuje 10.000 Kč.

Osvobození od povinnosti platiti vojenskou taxu podle předcházejícího odstavce vztahuje se i na rodičskou vojenskou taxu.

Osoby uvedené v §u 2 jsou povinny podati - pokud tak již neučinily - přihlášku k vyměření vojenské taxy za příslušná léta podle zákonů uvedených v §u 1 ve lhůtě, kterou určí nařízení. Tatáž povinnost ukládá se osobám uvedeným v §u 3, písm. a), c) až e) s tím dodatkem, že osoby tyto mají v přihlášce uvésti a vhodným způsobem osvědčiti též důvod, pro který činí nárok na osvobození od vojenské taxy.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministrům vnitra, národní obrany a financí.