Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1525.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 180. schůzi dne 14. prosince 1922 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ministr obchodu se zmocňuje, aby Nákupnímu a prodejnímu družstvu československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora.

Vnuceným likvidátorem může býti ustanoven státní neb smluvní úředník, který je v této funkci veřejným orgánem a je ze své činnosti odpovědným ministru obchodu.

Úkolem vnuceného likvidátora je provésti rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n., vymáhati pohledávky Družstva, vzniklé z obchodů s touto bavlnou a přízí, jakož i postarati se o úhradu neuhrazeného schodku z těchto obchodů rozvrhem ve smyslu §u 5 tohoto zákona.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen Poradní sbor, jmenovaný ministrem obchodu. Tento Poradní sbor má sestávati ze zástupců veškerých odvětví výrobních, bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících, a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných, jakož i ze zástupců bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené.

Vnucený likvidátor je povinen předložiti Poradnímu sboru k posouzení všechny zásadní otázky, týkající se neuhrazeného schodku.

Pokud jde o rozprodej zásob bavlny a z ní zhotovené příze jakož i o vymáhání pohledávek Družstva ve smyslu §u 1, odst. 3. tohoto zákona, nastupuje vnucený likvidátor ve veškerá práva likvidátorů Družstva, ustanovených podle §§ 41 a násl. zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech. Nevymáhá-li vnucený likvidátor těchto pohledávek sám, zůstávají práva likvidátorů Družstva, zřízených podle §§ 41 a násl. cit. zákona nedotčena.

Částky, získané rozprodejem zásob, budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí, aby v první řadě byl z nich hrazen úvěr státem garantovaný.

Vnucený likvidátor provede po slyšení Poradního sboru vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů a má právo zastaviti neb zrušiti likvidační opatření Družstva, jež jsou s to, aby ohrozila úspěšné provedení úkolů zmíněných v §u 1, odst. 3. tohoto zákona.

Neuhrazený schodek rozvrhne vnucený likvidátor po slyšení Poradního sboru v prvé řadě na Družstvo, v druhé řadě pak na vlastníky výrobních podniků, kteří měli podíl na přídělech bavlny nebo bavlněné příze, na jejich právní nástupce v těchto podnicích a na ručitelské banky, pokud z tohoto ručení měly zisk.

Vnucený likvidátor má přihlížeti k tomu, aby uložením platební povinnosti neuvedl výrobních podniků do hospodářské krise. Zásady, platné pro posouzení dokladů o hospodářské krisi, stanoví Poradní sbor, na jehož usnesení je vnucený likvidátor vázán.

Byl-li některý z výrobních podniků v době od 15. května 1919 do 16. října 1920 provozován v pachtu, bude platební povinnost při rozvrhu uložena i pachtýři a to poměrně podle účasti na výhodách plynoucích z přídělů bavlny neb bavlněné příze.

Při rozvrhu neuhrazeného schodku nebude vnucený likvidátor zatěžovati ony osoby v §u 5 jmenované, které ve smyslu ujednání jednotlivých odvětví výrobních na ně připadající přízi převzaly, zaplatily a všem dalším povinnostem z tohoto ujednání plynoucím řádně dostály.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé osoby v §u 5 jmenované, ručí tyto osoby celým svým majetkem.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh neuhrazeného schodku ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta k splnění na třicet dnů od doručení.

Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neuhrazeného schodku uložiti osobám v §u 5 jmenovaným prozatímními platebními příkazy, aby do třiceti dnů zajistily částku určenou na úhradu schodku a to buď v hotovosti neb jiným způsobem poskytujícím plnou jistotu.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán do třiceti dnů od doručení rekurs k ministru obchodu. Rekurs nemá odkladného účinku.

Obnosy, které na základě rozvrhu neuhrazeného schodku se sejdou, budou odváděny Bankovnímu úřadu ministerstva financí na úhradu úvěru státem garantovaného.

Ukládací platební příkazy uvedené v §u 8, odst. 1., jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku dlužníkově (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provádí se tato exekuce podle ustanovení VI. oddílu zák. čl. XI. z r. 1909) a jsou exekučními tituly podle §u 1, č. 12 zákona ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z. (exekučního řádu) a §u 1, lit. h) zákonného článku LX. z r. 1881.

Na základě prozatímních platebních příkazů podle §u 8, odst. 2., lze podle obdoby daní vésti exekuci zajišťovací.

K částkám platebními příkazy podle §u 8 tohoto zákona uloženým jednotlivým osobám v §u 5 jmenovaným budiž na jejich žádost přihlíženo jako k obchodním ztrátám při ukládání všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové III. třídy), výdělkové daně podle II. hlavy zákona o osobních daních (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a daně z příjmu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dôchodkové) na berní roky 1920 a 1921. Pokud jde o výdělkovou daň podle II. hlavy (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobkovou podniků veřejně účtujících) a o daň z příjmu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň dôchodkovou), jest žadatelům ponechána volba, mají-li částky zmíněné býti odečteny, od zdaňovacího základu celým úhrnem na jeden z uvedených roků nebo dílčími částkami na oba roky. Podmínkou pro tento postup jest, že k částkám zmíněným nebude se již přihlížeti při ukládání těchže daní na léta pozdější, zvláště tedy, že částky ty nebudou již odečteny od zdaňovacího základu na berní rok, který následuje po kalendářním neb obchodním (bilančním) roce, v němž částky dotčené byly skutečně započítány (knihovány).

Pokud v jednotlivých případech byla daň již předepsána, budiž ve smyslu předcházejícího odstavce opravena. Za tou příčinou jsou osoby v §u 5 jmenované, které žádají za opravu daňového předpisu, povinny nárok svůj číselně přesně stanoviti a poskytnouti berní správě veškeré pomůcky, nutné pro zjištění oprávněnosti kladených požadavků.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem pozbývá platnosti zákon ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

Tomášek, v. r.,

předseda.

Dr. Jan Říha, v. r.,

sněmovní tajemník.

J. Marek, v. r.,

zapisovatel.