Senát Národního shromáždění R.Č. r. 1922.

1. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1540.

Z kruhov slovenských penzistov učiteľov už dávnejšie ozývaly sa hlasy velikej biedy a aj slovenski poslanci a senátori upozorňovali vládu na ten hrozný stav, v akom sa starí slovenskí penzisti učitelia nachádzajú. Vláda si všimla aj tých boľastných výkrikov, aj upozorňovania slovenských poslancov a senátorov a sostavila návrh zákona, ktorým chce v medziach štátného rozpočtu pomôcť aspoň čiastočne.

Dľa tohoto návrhu zákona sa minister školstva a národnej osvety zmocňuje, aby učiteľom, ktorí pôsobili na školách obecných alebo občianských na Slovensku, vydržiavaných církvami alebo obcami s podporou štátnou a sú na odpočinku alebo odídu na odpočinok do konca roku 1923, jako aj vdovám a sirôtkam po týchto učiteľoch, vyplatil z moci úradnej k dosiaľ vyplácaným odpočivným a zaopatrovacím pôžitkom jednorazovú výpomoc a to zvlášte na roky 1921, 1922, 1923.

Výpomoc táto má sa vyplácať každý rok naraz a to v miere následovnej: Penzistom učiteľským po 1000 Kč, ích vdovám po 700 Kč, poživateľom prispevkov na výchovu detí po 140 Kč a to až do pätero detí; poživateľom darov milosti, ktoré dostávajú miesto odpočivného a zaopatrovacích pôžitkov po 140 Kč. Všetky tieto výpomoci budú však vyplácané len tým, ktorí dokážu, že majú domovskú prislušnosť v niektorej obci našej republiky.

Dľa XXXVII. uhorského zák. článku z roku 1875, §-u 29, odstavca 3. platili vydržiavatelia škôl na všeobecnú učiteľskú penzijnú základinu len 12 zlatých, či dnešných 24 Kč. Tento nízučký poplatok nebolo možno ďalej udržať, lebo nielen že sa učiťeľstvu vyplácajú daleko vyššie penzie, než boly ustálené roku 1875, keď výška penzijných prispevkov bola určená dľa tehdajšej hodnoty peňazí a výšky penzie, ale aj sami učitelia prispievajú na penzijnú základinu ďaleko vyššim obnosom než v roku 1875 a následujúcich.

Poneváč návrh zákona zabezpečuje jednorazovú výpomoc k penziam učiteľov škôl obecných a občianskych len tým penzionistom učiteľom, ktorí pôsobili na školách vydržovaných s podporou štátnou a tak ti penzisti, ktorí pôsobili na školách bez štátnej podpory nestali sa účastnými výhod, týmto zákonom poskytovaných, preto:

Kultúrny výbor upravuje na vládu apel, aby cestou milosti poskytla mimoriadnej podpory aj tým penzistom (a prirodzene aj ich vodvám), ktorí nepožívali štátnej podpory, ale svojho času aj oni prispievali do štátnej pokladne uhorskej.

Kultúrny výbor upravuje tento apel na vládu tým skôr, že je takých penzistov už veľmi málo a tak obnos, ktorý im bude vyplatený, nezaťaží státny rozpočeť v miere pozoruhodnej.

Kultúrny výbor jednal o tomto návrhu vo svojej schôdzi konanej dňa 15. prosinca a navrhuje slávnemu senátu, aby bol schválený tak, jako je obsažený v tlačive 1512.

V Prahe, dňa 15. prosinca 1922.

Josef Smrtka v. r.,

predseda.

Juraj Babka v. r.,

zpravodaj.

II.

Předloženou osnovou zákona má se dostati učitelům veřejných nestátních škol na Slovensku, kteří jsou na odpočinku, aneb do konce roku 1923 na odpočinek odejdou, jakož i jejich oprávněným pozůstalým nutné výpomoci k jejich dosavadním požitkům zaopatřovacím.

Vládním nařízením ze dne 25. srpna 1921, č. 298 Sb. z. a n. byly státním zaměstnancům systému uherského na Slovensku, jakož i jich pozůstalým, zvýšeny požitky, ale

výhoda tato netýká se učitelů penzistů ze škol nestátních, poněvadž nejsou státními zaměstnanci, ačkoliv byli nuceni zákonem z r. 1875 a z r. 1891 příspěvky do státního pensijního fondu odváděti.

Tito pensisté jsou v zoufalé situací a proto soc.-politický výbor, projednav předloženou osnovu zákona, doporučuje schválení vládního návrhu tak, jak byl poslaneckou sněmovnou přijat.

V Praze, dna 18. prosince 1922.

R. Jaroš v. r.,

predseda.

A. Slavík v. r.,

zpravodaj.

III.

Úpravy požitků staropensistů, které naše republika po převratu provedla, netýkají se pensí učitelů škol obecných a občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státní. Poněvadž pense ty na dnešní drahotní poměry naprosto nestačí, takže mnozí z pensistů živí se žebrotou, žádá vláda za zmocnění, aby pensistům mohla v létech 1921, 1922, 1923 poskytnouti jednorázové výpomoci částkou nejvýše 1000, 700 a 140 Kč (pensistům, vdovám, sirotkům). Zároveň zvyšuje příspěvek vydržovatelů těchto škol do své, státem spravované pensijní pokladny, z ročních 24 Kč na 240 Kč, tak, že onen vyšší náklad per 1,163.000 Kč příspěvkem tím per 894.240 Kč bude od r. 1922 počínaje, skoro úplně kryt. Pro rok 1921 kryt byl z úspor státních.

Rozpočtový výbor tedy navrhuje:

Slavný senáte, račiž schváliti osnovu zákona, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou.

V Praze, dna 19. prosince 1922.

Ferd. Jirásek v. r.,

predseda.

Dr J. Karas v. r.,

zpravodaj.