(1) Zápůjčka zaručená státem podle § 27, odst. 1., čís. 1, smí činiti, pokud není jinak stanoveno, při

stavebního nákladu řádně zjištěného. Do stavebního nákladu, ze kterého se vyměří podpora, nezapočítá se náklad, který jest úměrný překročení výměry podlahové plochy, na které závisí kvalifikace stavby jako malobytové.

(2) U domů prováděných stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy, župami a sociálně pojišťovacími ústavy smí zaručená zápůjčka činiti bez ohledu na počet bytů v domě nejvýše 70% stavebního nákladu řádně zjištěného. U nájemních domů obytných s pěti nebo více byty, stavěných stavebními sdruženími obecně prospěšnými, smí býti zaručená zápůjčka tak veliká, aby spolu s předcházející nezaručenou zápůjčkou dosahovala nejvýše 92% stavebního nákladu, zaváže-li se vlastník domu, že nahradí státu nejméně částku, o kterou stát z důvodu záruky zaplatí na anuitě a jiných v dlužním úpise vymíněných platech více než činí anuita s příslušenstvím ze 70% stavebního nákladu.

(3) U staveb, při nichž obytná plocha činí více než 60% plochy zastavěné, smí činiti zaručená zápůjčka za každé procento obytné plochy nad 60% zastavěné plochy o půl procenta více nad sazby uvedené v odstavci 1. a 2. U nájemních domů obytných obecně prospěšných stavebních sdružení může o stejné procento býti snížena částka, kterou vlastník domu musí hraditi státu.

(4) Nařízením může býti výše záruky snížena pro domy, s jejichž stavbou bude začato dva měsíce po vyhlášení nařízení, ač nebyla-li zaručená zápůjčka již vyplacena.

(5) V nájemním domě musí se většina bytů skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m² pod vlastním závěrem.

(6) Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovici částky, o kterou skutečný stavební náklad jest větší než část nákladu, za kterou lze podle odstavce 1 až 3 převzíti záruku. U nájemních domů obytných s pěti nebo více byty stavěných obecně prospěšnými stavebními sdruženími musí vlastní prostředky sdružení činiti aspoň 8% stavebního nákladu.

(7) Záruka vztahuje se také na hypotekárně zajištěný stavební úvěr až do výše 90% státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.

(8) Záruka státu budiž v pozemkové knize poznamenána při zaručené zápůjčce. Při výmazu zaručené pohledávky jest tuto poznámku vymazati z úřední moci.

Záruka státu podle § 27, odst. 1., čís. 1, záleží v tom, že se stát zavazuje věřiteli a dlužníku, že

1. bude sám ode dne udělení obývacího povolení ve lhůtách splatnosti podle schváleného dlužního úpisu zapravovati úrok a po vyplacení celé zápůjčky celou anuitu (úrok a úmor) a jiné v dlužním úpise o zaručené zápůjčce vymíněné platy;

2. splatí jistinu s příslušenstvím, jak jest v dlužním úpise ustanoveno, nesplatí-li jí dlužník, ač byl upomenut;

3. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými náklady s vymáháním spojenými, bude-li dům vzat do vnucené správy, a nestačí-li jeho výnos, aby byly uhrazeny závazky převzaté dlužníkem podle dlužního úpisu;

4. zaplatí tu část zaručené zápůjčky i s úroky z prodlení až do dne skutečného zaplacení a jinými vedlejšími platy, která by vyšla na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, kdyby byl dům prodán nucenou dražbou.

Podpora státu podle § 27, odst. 1., čís. 2, záleží v tom, že stát se zavazuje vlastníku stavby přispívati na zúročení a úmor stavebního nákladu po dobu 25 let, počítajíc od kalendářního čtvrtletí po udělení obývacího povolení.

(2) Příspěvek činí:

stavebního nákladu řádně zjištěného a vyplácí se ve čtvrtletních kalendářních lhůtách pozadu.

(1) Příspěvek státu v § 27, odst. 1., čís. 2, uvedený, zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy na nemovitosti vložené.

(2) První lhůta příspěvku jest splatná posledního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po knihovním zápisu.

Podpora státu podle § 27, odst. 1., čís. 3, záleží v tom, že stát převezme záruku za zápůjčku, která je menší, než jak připouští § 28, a že se zaváže vlastníku stavby platiti příspěvek na zúročení a úmor části stavebního nákladu, která s připočtením zaručené zápůjčky nesmí činiti více, než jak ustanovuje § 28.

Zápůjčky státem zaručené dle § 27, odst. 1., č. 1 a 3, požívají jistoty sirotčí.

(1) Za účelem poskytování zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným a dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z, a n., ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.

Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 26 určené povolil úrokové prémie dle délky vázanosti vkladů těchto.

(1) Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečně činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zák. čl. XXII. z r. 1875).

(2) úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z., a čís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).

(1) Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených na domy stavěné s finanční podporou státu podle tohoto zákona, dále kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.

(2) Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné domy vystavěné s finanční podporou podle tohoto zákona na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let a jinému stavebníku pro první prodej v době tří let od dokončení staveb.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby, rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1924, s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se začnou v roce 1923 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1924, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 30 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, nadále v platnosti.

Vláda se zmocňuje, aby podporu do 60% stavebního nákladu udělila na úpravy budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím zahájené v roce 1923.

Úpravy budov uvedené v § 38 požívají, pokud budou provedeny v roce 1923, úlev poplatkových podle § 36 tohoto zákona, a daňových úlev podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n.

Po dobu účinnosti této hlavy omezuje se působnost státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., v tom, že, pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, netřeba jí předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.

(1) Na touž dobu pozbývají s obmezením podle § 52 účinnosti předpisy všech stavebních řádů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy o úlevách.

(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odstavec 2., a § 102, odstavec 7., stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.

(3) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavitel nebo stavební inženýr, i státní stavební technik příslušné okresní politické správy.

Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly, a v obcích, které neopatřily si plánů polohových, lze stavěti i tehdy, když parcelační řízení není z těchto důvodů proveditelno, jsou-li pozemky ty k zastavění způsobilé, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.

(1) Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.

(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský politický úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.

(3) Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty.

(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 53) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému politickému úřadu.

Do tří dnů po doručení povolení stavebního je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti niveau nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.

(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů.

(2) Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními zdmi štítovými.

(2) Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti budovy. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.

Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a, lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.

(1) Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

(2) Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorně a uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.

(1) Ustanovení předchozích paragrafů této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů, které se provádějí se státní podporou podle hlavy VI. a VII., a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev podle této hlavy.

(2) Kdo nechce užíti úlev této hlavy, jest povinen provésti stavbu dle předpisů stavebních řádů.

(3) Na stavby obytných domů, prováděné se státní podporou podle hlavy VI. a VII., jest vždy užíti ustanovení §§ 43 a 44; ke stavební komisi o nich musí obec zváti jako stavebního znalce stavitele nebo stavebního inženýra, nemá-li sama technického úředníka stejně kvalifikovaného. Ustanovení § 41, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měnami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav. řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, čís. 26 z. z.).

(4) Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů.

(1) Stavby podle ustanovení hlavy VI. a VII. podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

(2) Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona místně sloučila a kompetenci vhodně upravila.

(3) Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu), a v Opavě (pro Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřízená zvláštní oddělení pro stavební ruch rozhodují o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečná a výlučná instance odvolací. Jde-li o porušení ustanovení této hlavy neb ohrožený veřejný nebo státní zájem, jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

(1) Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

(2) Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda z úředníků zemských a státních. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 43, 56 a 57 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi civilní správa.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona, hradí se z úvěru podle § 23.

Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 27, 28 a 38 tohoto zákona, zejména, jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a do jaké míry může stát požadovati na dlužníku náhradu platů učiněných za něho z důvodu záruky.

Úmluvy, které směřují ke společnému stanovení nepřiměřených cen za stavební hmoty a dovoz jejich, jsou zakázány.

Ustanovení obsažená ve smlouvách o dodání stavebních hmot, jimiž se určují ceny, zakládající se na úmluvách, uvedených v odst. 1., aneb převyšující ceny, určené cenovým soudem, jsou neplatna.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Reversy vydané podle článku I., odst. 2., zákona ze dne 15. dubna 1919, čís. 211 Sb. z. a n., pozbývají závaznosti.

(1) Ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1923.

(2) Ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., pozbývají platnosti.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923.

Všem členům vlády se ukládá, aby tento zákon provedli.

Tomášek, v. r.,

předseda.

Dr. Jan Říha, v. r.,

sněmovní tajemník.

J. Marek, v. r.,

zapisovatel.