Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1922.
I.volební období.
6. zasedání.
Tisk 1553.
Zpráva
výborů I. sociálně-politického,
II. zahraničního,
III. rozpočtového
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1511)
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá ku schválení Národnímu shromáždění československo-německá úmluva o převodu zaopatřování válečných poškozenců na Hlučínsku a závěrečný protokol, podepsané v Ratiboři dne 12. dubna 1922.
I.
Důvodová zpráva výboru sociálně-politického.
Po přivtělení Hlučínska, části to území (Pruského Slezska), jak je stanoví článek 83. mírové smlouvy Versailleské, jevila se potřeba úpravy péče o válečně poškozence na Hlučínsku, kterým až do úmluvy byly vypláceny požitky podle německých předpisů. V delším jednání zástupců Československé republiky se zástupci říše německé došlo ke konečné úpravě dne 19. ledna 1922 v Ratiboři a úmluva dne 12. dubna 1922 podepsán, oběma stranami.
Smlouva obsahuje:
1. Stanovení okruhu osob, jejichž zaopatření přechází na Československou republiku (§ 1) a stanovení dne tohoto přechodu (§ 2).
2. Technická stránka převodu zaopatřování (§ 3).
3. Oboustranná pomoc v některých případech výplaty požitků (§ 4 odst. 1.) a při provádění péče léčebné (§ 6).
4. Dohoda o tom, které náklady budou hrazeny (§ 4 ostatní odstavce a § 5) a jakým způsobem bude provedená refundace těchto nákladů (§ 7).
5. Formální náležitosti smlouvy (§ 8 a 9), podrobnější zdůvodnění úmluvy uvedeno je již v důvodové zprávě vládní, otištěné v senátním tisku čís. 1511. Dlužno jen připomenouti, že pamatováno bylo, aby úmluva neobsahovala ničeho, co by mohlo obmezovati státní výsost Československé republiky, což týkalo se zejména požadavků zástupců německé říše, aby povinnost zaopatřovati občany děla se dle německých zákonů, na kterýžto požadavek nebylo přistoupeno.
Dále bylo, pokud jde o okruh osob, jichž se úmluva týká, do smlouvy pojato, že úmluva vztahuje se pouze na statní občany Československé republiky aneb pozůstalé, jichž živitelé by se byli ipso jure stali občany republiky, kdyby byli se dožili platnosti úmluvy.
Úmluva vztahuje se výhradně na válečné poškozence světové války. Pokud jde o náhrady vzájemných nákladů, přijato, že Československá republika vzhledem k vyplácení požitků poškozencům válečným od 1. února do 30. dubna 1920 dle německých předpisů hradí Německu jen to, co bylo vypláceno poškozencům v rozsahu obvyklém v celé německé říši a nikoliv případně jiné podpory.
U osob, které užijí práva, opce dle § 85 mírové smlouvy, přechází závazek k jich zaopatření dnem opčního prohlášení na říší německou.
Konečně při způsobu refundace vzato do minulosti za základ kurs 100 marek rovná se 100 Kč (§ 7 odst. 1.), ježto jde o výlohy učiněné německou vládou z velké části v době, kdy německá marka, stála v kursu výše než naše koruna.
Jelikož předlohou upravují se poměry válečných poškozenců na Hlučínsku a odstraňují tak mnohé spory, doporučuje sociálně-politický výbor schválení úmluvy podle usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku č. 1511.
V Praze dne 18. prosince 1922.
J. Jílek v. r.,
místopředseda.
R. Jaroš v. r.,
zpravodaj.
II.
Důvodová zpráva výboru zahraničního.
Připojením Hlučínska k Československé republice na základě článku 83. smlouvy Versailleské nastala nutnost upraviti mimo veřejnou správu péči o válečné poškozence na Hlučínsku, což stalo se §em 4 nařízení republiky Československé ze dne 4. května 1920 čís. 321 Sb. z. a n.
Ježto nebylo možno úpravu tuto provésti ihned, svěřena péče o válečné poškozence od doby anexe dne 1. února 1920 nastalé na základě našeho zmocnění prováděla dle předpisů svých až do 30. dubna 1920, odkud pak, dne 1. května 1920, převzala republika naše péči zmíněnou, provádějíc tuto dle našich platných zákonů.
Následkem toto objevila se potřeba zvláštní úmluvy mezi oběma státy, jak co do vzájemných náhrad, tak co do postupu při poskytování jejich, jakož i co do okruhu osob oprávněných, při čemž zásada oprávněných dle této úmluvy se nedočkali, avšak eo ipso by státními občany se byli stali.
Poněvadž úmluvou touto různé sporné otázky mezi oběma státy byly rozřešeny a neudržitelný provisorní stav nyní došel definitivního uspořádání, navrhuje zahraniční výbor schválení úmluvy této senátem.
V Praze dne 19. prosince 1922.
Antonín Svěcený v. r.,
předseda.
Dr Lud. Krupka v. r.,
zpravodaj.
III.
Důvodová zpráva výboru rozpočtového.
Rozpočtový výbor pojednav o vládním návrhu (tisk 1511) doporučuje senátu ku schválení úmluvu a ratifikační usnesení ve znění schváleném již poslaneckou sněmovnou, opíraje se při tom o důvody, připojen k návrhu usnesení a vypracované vládou Československé republiky.
V Praze dne 19. prosince 1922.
Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.
Jos. V. Klečák v. r.,
zpravodaj.