Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1559.

Das >Berliner Tageblatt< brachte in seiner Nummer vom 21. Januar 1923 folgendes, aus München vom 20. Januar datiertes Telegramm:

>Wie verlautet, wurden an der deutsch-čechischen Grenze 60 čechische Arbeiter aufgehalten die auf französischen Befehl angeworben worden waren, um im Ruhrgebiet als Streikbrecher gegen die deutschen Arbeiter zu dienen. Die Fernhaltung der italienischen und čechischen Arbeiter aus dem Ruhrgebiet ist zweifellos zu billigen, weil sie von unseren Arbeitern nicht mit der Sympathie aufgenommen wären, die im Interesse der Beziehungen zu ihren Heimatländern wünschenswert wäre.<

Eine ähnliche Nachricht wurde durch den sozialdemokratischen Parlamentsdienst in Berlin, am selben Tage verbreitet. In dieser Nachricht heisst es, dass an der bayerischen Grenze 65 italienische Arbeiter und an der čechischen Grenze 60 čechische Arbeiter aufgehalten würden, die auf französischen Befehl angeworben worden waren, um im Ruhrgebiet im Falle eines Streiks als Streikbrecher Dienste zu leisten.

Diese Nachricht ist nicht nur geeignet, unter der deutschen Arbeiterschaft die grösste Erregung hervorzurufen, sondern auch die reichsdeutsche Bevölkerung mit Erbitterung zu erfüllen. Auch musste die deutsche Regierung, wenn die Nachricht auf Wahrheit beruht, darin einen feindseligen Akt der Regierung des čechoslovakischen Staates erblicken. Da es in der Meldung heisst, dass die Anwerbung dieser Streikbrecher über >französischen Befehl< erfolgt ist, so könnte die Durchführung dieses Befehls nur im Wege des čechoslovakischen Aussenministeriums erfolgt sein. Da nicht nur die čechischnationale, sondern auch die der čechischen Regierung unterstehende halbamtliche Presse in offener Weise gegen Deutschland und für Frankreich Stellung nimmt, so besteht die Wahrscheinlichkeit, dass die Nachricht des >Berliner Tageblatt< und des sozialdemokratischen Parlamentsdienstes in Berlin tatsächlich auf Wahrheit beruht.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Ministerpräsidenten und an den Herrn Aussenminister die dringliche Anfrage:

Sind die beiden Herren Minister geneigt, Aufklärung zu geben, ob der gemeldete Vorfall auf Wahrheit beruht und ob und in wessen Auftrage die Anwerbung dieser 60 Streikbrecher erfolgt ist?

Sind weiters die beiden Herren Minister bereit, im Falle tatsächlich die französische Regierung hier nach Streikbrechern sucht, diesem Treiben auf das schärfste entgegenzutreten?

Prag, den 23. Jänner 1923.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

6. zasedání.

Tisk 1559.

>Berliner Tageblatt< přinesl ve svém čísle ze dne 21. ledna 1923 tento, z Mnichova dne 20. ledna datovaný telegram:

>Jak se proslýchá, bylo na německo-českých hranících zadrženo 60 českých dělníků, kteří na francouzský rozkaz byli zjednání, aby v Poruří sloužili jako stávkokazi proti německým dělníkům. Jest beze vší pochybnosti schvalovati, nedopustí-li se, aby italští a čeští dělníci přicházeli do Poruří, poněvadž by je naší dělnicí nepřijali se sympatiemi, jež by byly žádoucími v zájmu vztahů k jejích domovinám.<

Podobná zpráva rozšiřována byla téhož dne sociálně-demokratickou parlamentní službou v Berlíně. V této zprávě se praví, že na bavorské hranici zadrženo bylo 65 italských dělníků a na české hranici 60 českých dělníků, kteří na francouzský rozkaz byli zjednáni, aby v Poruří v případě stávky konali služby stávkokazů.

Tato zpráva jest nejen s to, aby mezi německým dělnictvem vzbudila největší rozčílení, nýbrž aby také říšsko-německé obyvatelstvo naplnila rozhořčením. Také musela německá vláda, spočívá-li tato zpráva na pravdě, spatřovati v tom nepřátelský akt vlády československého státu. Poněvadž se ve správě praví, že zjednání těchto stávkokazů se stalo na >francouzský rozkaz<, pak provedení tohoto rozkazu by se bylo mohlo státi jedině prostřednictvím československého ministerstva věcí zahraničních. Poněvadž netoliko česko-nacionální, nýbrž také poloúřední, české vládě podléhající tisk zjevně zaujímá stanovisko proti Německu a pro Francii jest pravděpodobno, že zpráva časopisu >Berliner Tageblatt< a sociálně-demokratické parlamentní služby v Berlíně skutečně spočívá na pravdě.

Podepsaní činí tudíž k panu ministerskému předsedovi a k panu ministrovi věcí zahraničních naléhavý dotaz:

Jsou oba páni ministři ochotni podati vysvětlení o tom, spočívá-li oznámený případ na pravdě a zda-li a na čí rozkaz zjednáno bylo těchto 60 stávkokazů?

Jsou dále oba páni ministři ochotni, hledá-li francouzská vláda zde skutečně stávkokaze, těmto rejdům postaviti se do nejostřeji na odpor?

V Praze, dne 23. ledna 1923.