Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
6. zasedání.
Původní znění.
Tisk 1561.
Dringliche Interpellation
der Senatoren Niessner, Jarolim und Genossen
an den Herrn Aussenminister
betreffend die aussenpolitische Lage.
In den letzten Wochen haben sich auf aussenpolitischem Gebiete Ereignisse von ungeheuerer Tragweite vollzogen, die geeignet sind, auch die Bevölkerung der čechoslovakischen Republik in die aus ihnen sich ergebenden Gefahren zu stürzen. Vor allem ist es die durch die französische und die belgische Regierung Unternommene militärische Besetzung des Ruhrgebietes, welche in der Bevölkerung die schwerste Beunruhigung herforgerufen hat. Die französische Regierung hat dem Wunsche der Kapitalistenkreise Frankreichs folgend, dass für die deutsche Industrie und Arbeiterschaft wichtigste Territorium, das Ruhrkohlengebiet, vom deutschen Mut terlande losgerissen und hat damit unter Zerreissung des Versailler Friedensvertrages, einen Gewaltstreich verübt, der nicht nur Deutschlands Lebenskraft in ihren wirtschaftlichen Wurzeln, sondern auch die Wirtschaft der anderen Länder Europas aufs empfindlichste zu treffen imstande ist, ohne dass er geeignet erscheint, die Reparationsfrage einer gedeihlichen Lösung zuzuführen. Die französische Regierung hat diesen verhängnisvollen Schritt nicht so sehr aus dem materiellen Grunde der Entschädigungsfrage getan, sondern weil sie damit über die sich für sie steigernden inneren politischen und finanziellen Schwierigkeiten für eine Zeitlang hinwegzukommen hoffte und wohl auch, um das Kohlenreservoir Deutschlands dauernd an sich zu reissen und so seine kapitalistischen Klassen von dem deutschen Konkurrenten zu befreien. Die verblendete Tat der französischen Regierung hat eine neue Welle des nationalen Hasses in Deutschland gezeitigt und bedeutet eine Bedrohung des Friedens der Welt, welche die Schrecken und furchbaren Leiden des Weltkrieges noch lange nicht überwunden hat. Die wirtschaftlichen Folgen des gefahrenvollen Abenteuers beginnen sich jetzt schon zu zeigen und wie alle Staaten, kann auch die čechoslovakische Republik, deren wirtschaftliche Entwicklung mit tausend Interessenfäden mit jener ihres Nachbarstaates Deutschland verknüpft ist, von seinen verheerenden Auswirkungen nicht unberührt bleiben. Schon jetzt stockt Handel und Industrie und hunderttausende Arbeiter sind zu feiern gezwungen. In weiten Teilen des Staates herrscht bitterste Not und erfüllt die Arbeiter dumpfe Verzweiflung, deren Ausbrüche nur die Hoffnung verhütet, dass bald ein Abflauen der Krise eintreten werde. Eine Steigerung der schrecklichen Arbeitslosigkeit infolge der durch den französischen Einfall in Deutschland zu erwartenden weiteren Zerrütung der Weltwirtschaft muss die ärgsten Gefahren hervorrufen. Diese Gefahren sind umso bedrohlicher, als die Befürchtung besteht, dass die čechoslovakische Republik auch nach aussen in böse Verwicklungen hineingerissen wird.
Eine weitere Ursache der Befürchtungen der Bevölkerung bilden die Vorgänge in Urigarn. Die Gesandten der Staaten der grossen und kleinen Entente haben vor einigen Tagen bei der ungarischen Regierung einen gemeinsamen Schritt unternommen, demzufolge die von diesen Gesandten vertretenen Staaten eine Einflussnahme der ungarischen Regierung auf gewisse in Ungarn betriebene Agitationen verlangt haben. Diese Aktion und die damit verbundenen Gerüchte von Truppenverschiebungen haben vielfach zur Beunruhigung der Bevölkerung an dem Schritte der Mächte beigetragen, ohne vorher das Parlament und damit die Oeffentlichkeit bisher über die Ursachen und Motive ihres Vorgehens zu informieren.
Aus allen diesen Gründen stellen die Gefertigten an den Herrn Aussenminister die dringliche Anfrage:
Ist der Herr Aussenminister bereit, ungesäumt beiden Häusern des Parlaments eine genaue Darstellung der aussenpolitischen Lage zu geben?
Ist der Herr Minister bereit, daran mitzuwirkeni dass der, französisch-deutsche Konflikt in friedlicher, einverständlicher Weise zur Austragung gelange und ist er entschlossen, ein militärisches Eingreifen der čechoslovakischen Republik in diesem Konflikt zu verhindern?
Ist schliesslich der Herr Aussenminister geneigt, den beiden Kammern des Parlaments unverzüglich die Gründe seiner Teilnahme an dem Einschreiten der Mächte bei der ungarischen Regierung darzulegen und mitzuteilen, welche möglichen Folgen sich aus diesem Schritte ergeben können?
Prag, am 23. Jänner 1923.
Niessner, Jarolim,
Dr. Wiechowski, J. Polach, K. Stark, W. Kiesewetter, J. Barth, H. Hladik, W. Lorenz, Aug. Hecker, Alb. Friedrich, Anna Perthen, J. Reyzl, D. Löw.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
6. zasedání.
Překlad.
Tisk 1561.
Naléhavá interpelace
senátorů Niessnera, Jarolima a soudruhů
na pana ministra věcí zahraničních
o zahraniční politické situaci.
V posledních týdnech přihodily se v oboru zahraniční politiky události nesmírného dosahu, které jsou s to, aby také obyvatelstvo Československé republiky uvrhly v nebezpečí, které z nich vyplývá. Především jest to vojenské obsazení Poruří, jež provedly francouzská a belgická vláda, a které v obyvatelstvu vzbudilo velmi těžké znepokojení. Francouzská vláda, vyhovujíc přáním kapitalistických kruhů Francie, odtrhla od německé mateřské země uhelnou pánev v Poruří, nejdůležitější to území pro německý průmysl a dělnictvo, a roztrhnuvší Versaillskou mírovou smlouvu spáchala tím násilí, kteréž netoliko životní sílu Německa v jejích hospodářských kořenech, nýbrž také hospodářství jiných zemí evropských nejcitelněji může postihnouti, aniž by bylo s to zdárně rozřešiti otázku reparací. Francouzská vláda učinila tento osudný krok ne tak z materielního důvodu otázky odškodnění, nýbrž poněvadž doufala, že tím na nějaký čas se přenese přes vnitřní politické a finanční obtíže, které se pro ni stále vzmáhají, a asi také proto, aby trvale na sebe strhla uhelnou zásobárnu Německa a aby tak své kapitalistické třídy osvobodila od německé soutěže. Zaslepený čin francouzské vlády způsobil novou vlnu národnostního záští v Německu a znamená ohrožení míru pro svět, který ještě zdaleka nepřekonal hrůzy a strašlivé utrpení světové války. Hospodářské důsledky nebezpečného dobrodružství počínají se jeviti již nyní a jako všechny státy, nemůže ani Československá republika, jejíž hospodářský vývoj tisícerými nitkami zájmů jest spojen s vývojem jejího sousedního státu Německa, zůstati nedotčena zhoubnými účinky tohoto dobrodružství. Již nyní vázne obchod a průmysl a statisíce dělníků jest nuceno zaháleti. V širých částech státu panuje nejtrpčí bída a dělníky naplňuje tupé zoufalství, jehož výbuchům zabraňuje pouze naděje, že brzy nastane zmírnění irise. Vzestup hrozné nezaměstnanosti následkem dalšího otřesu světového hospodářství, kterýž pro francouzský vpád do Německa lze očekávati, musí vzbuditi nejhorší nebezpečí. Toto nebezpečí jest tím hrozivějším, ježto jest obava, že československá republika také na venek bude stržena do zlých zápletek.
Další příčinu obav obyvatelstva tvoří události v Uhrách. Vyslancové států Velké a Malé Dohody podnikly před několika dny u maďarské vlády společný krok, jímž státy těmito vyslanci zastupované žádaly, aby maďarská vláda svým vlivem působila na jisté agitace v Uhrách prováděné. Tato akce a s tím spojené pověsti o přesunech vojska přispěly namnoze ku znepokojení obyvatelstva z tohoto kroku mocností, aniž by před tím parlament a tím veřejnost posud o příčinách a důvodech svého jednání informovaly.
Ze všech těchto důvodů činí podepsaní k panu ministrovi věcí zahraničních naléhavý dotaz:
Jest pan ministr ochoten bezodkladně podati oběma komorám parlamentu přesné vylíčení zahraniční politické situace?
Jest pan ministr ochoten spolupůsobiti k tomu, aby francouzsko-německý konflikt rozřešen byl smírnou dohodou a jest odhodlán zabrániti vojenskému zasažení Československé republiky do tohoto konfliktu?
Jest konečně pan ministr věcí zahraničních ochoten oběma komorám parlamentu bezodkladně vyložiti důvody své účasti při zakročení mocností u maďarské vlády a sděliti, jaké možné následky by z tohoto kroku mohly povstati?
V Praze, dne 23. ledna 1923.
Niessner, Jarolim,
dr Wiechowski, J. Polach, K. Stark, W. Kiesewetter, J. Barth, H. Hladik, W. Lorenz, Aug. Hecker, Alb. Friedrich, Anna Perthen-ová, J. Reyzl, D. Löw.