Příslušníci obou smluvních stran budou vzájemně moci, podrobíce se zákonům té které země, vstupovati, cestovati nebo prodlévati úplně svobodně na celé rozloze území státu druhého.

Příslušníci obou smluvních stran podrobíce se zákonům země budou ve všem, co se týče cestování a pobytu, studia, výkonu řemesel a povolání, provozu podniků průmyslových i živnostenských a práva obchodovati všemi druhy zboží, jimiž obchodovati jest dovoleno, postaveni ve všech směrech na touž úroveň jako příslušníci státu požívajícího největších výhod.

Příslušníci smluvních stran budou rovněž moci, podrobíce se zákonům země, nabývati, míti v držení nebo najímati a obývati potřebné domy, dílny, obchody, krámy a místnosti a najímati pozemky za účelem jich použití k dovoleným účelům stejně jako příslušníci státu požívajícího největších výhod.

Ve všem, co se týče převodu movitého majetku posloupností testamentární neb jinou a práva nakládati jakýmkoli způsobem majetkem všeho druhu, jehož mohou legálně nabýti, budou požívati na území druhé smluvní strany, podrobíce se zákonům země, týchž výsad, svobod a práv a nebudou podrobeni po této stránce jiným neb vyšším poplatkům, dávkám, daním neb břemenům, nechť nazývají se jakkoli, než těm, které jsou nebo budou uplatňovány vůči příslušníkům státu požívajícího největších výhod.

Rozumí se, že obě vlády budou se v tomto ohledu říditi zásadou reciprocity.

Příslušníci obou smluvních stran budou taktéž moci svobodně vyvážeti, podrobíce se zákonům země, výnos z prodeje svého majetku vůbec, aniž by byli povinni platiti z vývozu jiné neb vyšší poplatky, než jaké by musili zapraviti za podobných okolností příslušníci státu požívajícího největších výhod.

Příslušníci obou smluvních stran budou míti volný přístup k soudům a jim na roveň postaveným úřadům, jak proto, aby u nich požadovali, tak proto, aby hájili svých práv a budou požívat po té stránce, s výhradou reciprocity, všech práv a výsad, jakých požívají vlastní příslušníci.

Budou moci používati u všech instancí advokátů, právních zástupců a jakýchkoli jednatelů připuštěných zákony země.

Příslušníci obou smluvních stran budou oproštěni na území druhé smluvní strany jakékoli osobní povinné služby vojenské, ať v pozemním vojsku neb námořnictvu, ať v národní gardě nebo milici; dále budou sproštěni jakýchkoli dávek, ať v penězích nebo naturáliích, určených náhradou za osobní povinnou službu. Na druhé straně nebude jim, nikterak bráněno, aby dostáli své vojenské povinnosti ve vlastním státě.

V míru i za války budou povinni jen k takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají vlastním příslušníkům, a to v téže míře a podle stejných zásad jako tito, a vždy za náhradu.

Příslušníci obou smluvních stran budou taktéž osvobozeni od jakéhokoli úřadu a funkce soudní, správní nebo obecní.

Příslušníci obou smluvních stran nebudou nuceni, podrobí-li se zákonům země, nésti břemena nebo platiti poplatky, daně, dávky nebo příspěvky jakéhokoli druhu, jiné nebo vyšší než ty, které jsou nebo budou moci býti uloženy příslušníkům státu požívajícího největších výhod.

Rozumí se, že obě vlády budou se v tomto ohledu říditi zásadou reciprocity.

Akciové nebo jiné společnosti a sdružení obchodní, průmyslová a finanční, která jsou nebo budou ustavena dle zákonů jedné ze smluvních stran a která mají své sídlo na území této strany, jsou oprávněna, podrobí-li se zákonům druhé strany, vykonávati na jejím území svá práva a vystupovati před soudem, ať jako žalobci, či jako žalovaní.

Předchozí ustanovení nebude míti vlivu na otázku, zda taková společnost nebo sdružení, založené v jedné z obou zemí, bude či nebude míti práva provozovati obchod nebo průmysl v druhé, ježto toto právo vždy se řídí dle zákonů a nařízení, která platí v dotyčných zemích.

Jakmile zmíněné společnosti a sdružení budou jednou připuštěny, budou požívati týchž práv a výhod, které jsou neb budou přiznány podobným organisacím kterékoli mocnosti třetí.

Pokud za daných hospodářských podmínek bude nutno, aby jedna nebo druhá smluvní strana vzhledem k výjimečným obtížím zachovala v platnosti omezení neb zákazy dovozu neb vývozu zboží, jest shoda v tom, že nebude zachováno v platnosti ani uloženo žádné omezení neb zákaz dovozu neb vývozu jakéhokoli předmětu, pocházejícího z území druhého státu neb tam určeného, nevztahuje-li se zároveň na podobné předměty pocházející z kterékoli jiné zevně neb tam určené.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že v této době, v níž by hospodářské obtíže vyžadovaly těchto výjimečných opatření, v případě potřeby usnadní vzájemné styky zvláštní dohodou v tom ohledu. Nicméně nebudou však za porušení zásady největších výhod pokládány zákazy neb omezení zachovaná v platnosti neb uložená, buď jakožto opatření zdravotní nebo jakožto opatření na ochranu proti nákazám zvířecím, neb rostlinným, při nichž bude dbáno všeobecně uznaných mezinárodních pravidel, buď z důvodu veřejné bezpečnosti a na zboží, jež je ve smluvních státech předmětem státního monopolu.

Československé zboží, produkty půdy a průmyslu, které bude dovezeno do Lotyšska a lotyšské zboží, produkty půdy a průmyslu, jež bude dovezeno do Československa, určeno jsouc buď k uložení ve skladištích, buď k spotřebě, buď k opětnému vývozu neb průvozu nebude moci, pokud půjde o dovoz, vývoz, opětný vývoz a průvoz, podléhati clům, poplatkům, dávkám, přirážkám, daním, příspěvkům, omezením neb závazkům všeobecným neb místním jiným neb vyšším, ani jiným formalitám dovozním neb vývozním než těm, které budou uloženy státu, který požívá největších výhod.

Žádná ze smluvních stran neuloží na vývoz jakéhokoli předmětu určeného do území druhé země, poplatků nebo dávek jiných neb vyšších, než jsou poplatky a dávky, které jsou nebo budou moci býti ukládány na vývoz podobných předmětů, určených do kterékoli jiné země požívající největších výhod.

Obchodníci, továrníci a živnostníci, příslušní do jedné ze smluvních stran, usídlení a provozující svůj obchod a průmysl na území této strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady jich státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod neb průmysl a že tam platí zákonité poplatky a daně, budou moci na území druhé strany, buď osobně, buď cestujícími činiti nákupy neb sbírati zakázky na vzorky či bez nich. Tito obchodníci, továrníci, živnostníci a jich obchodní cestující budou míti, činíce nákupy neb sbírajíce zakázky, ve všech ohledech postavení příslušející státu o největších výhodách.

Předměty dovezené jakožto vzorky za účely shora zmíněnými budou v každé z obou zemí propuštěny dočasně beze cla v souhlase s ustanoveními a formalitami celními, zavedenými k zajištění jich opětného vývozu neb k zaplacení celních poplatků, předepsaných v případě, že by nebyly znovu vyvezeny ve lhůtě zákonem stanovené. Nicméně zmíněná výsada nebude se vztahovati na předměty, jež pro svoji hodnotu neb množství nemohou býti pokládány za vzorky, neb jichž totožnost pro jejich povahu nemohla by býti zjištěna při opětném vývozu. Právo rozhodnouti, může-li býti vzorek propuštěn beze cla, přísluší výlučně, ve všech případech, příslušným úřadům místa, kde dovoz se stal.

Každá z obou smluvních zemí zavazuje se poskytnouti svobodný průjezd územím pod svou svrchovaností osobám, zavazadlům, zboží, jakož i lodím, člunům, vozům, vagonům a jiným prostředkům dopravním, určeným do druhé země neb z ní přicházejícím, po železnici a po vodě, na cestách sloužících mezinárodnímu průjezdu, a nakládati s nimi aspoň tak příznivě, jako tomu jest u státu požívajícího největších výhod.

Za transitující územím, jsoucím, pod svrchovaností jednoho ze smluvních států, budou pokládány osoby, zavazadla, zboží, jakož i lodi, čluny, vozy, vagony neb jiné dopravní prostředky, jichž průjezd zmíněným územím, vykonaný s přeloděním nebo bez něho, s uložením do skladiště nebo bez něho, s přeložením nebo bez přeložení nákladu, se změnou způsobu dopravy nebo bez ní, jest toliko zlomkem celkové jich dráhy, jež začala a musí býti ukončena mimo hranice státu, jehož územím průjezd se koná.

Průjezdní transporty nebudou podléhati žádným zvláštním dávkám neb poplatkům z důvodů průjezdu (čítajíc v to vjezd i výjezd). Budou však moci z těchto průjezdných transportů býti vybírány dávky nebo poplatky určené výlučně k zapravení průjezdem způsobených výloh za dozor a správu.

Sazba všech dávek a poplatků tohoto druhu musí odpovídati dle možnosti výlohám, jež mají krýti, a tyto dávky a poplatky budou ukládány za podmínek vytčených v předchozím článku s tou výhradou, že na určitých cestách tyto dávky a poplatky budou moci býti sníženy neb i zrušeny z důvodu růzností nákladu spojeného s dozorem.

Obě smluvní strany se zavazují používati při průjezdních transportech na cestách provozovaných neb spravovaných státem neb jím koncesovaných, ať jsou místa odjezdu nebo určení transportů jakákoli, přiměřených tarifů, jak pokud se týká sazeb, tak podmínek pro jich použití a se zřetelem na podmínky dopravního styku, jakož i na ohledy obchodní soutěže mezi dopravními cestami. Tyto tarify budou musiti býti vybudovány tak, aby co nejvíce usnadňovaly mezinárodní dopravní styk.

Obě smluvní strany si zaručují ve svých vzájemných stycích, pokud jde o výpravu a výlohy dopravní na železnicích, že budou jednati dle zásady největších výhod.

Pokud se týrá průjezdních nákladů poštovních, používati jest ustanovení madridských úmluv Světového spolku poštovního.

Žádná z obou smluvních stran nebude povinna zajistiti průjezd cestujících, jimž není dovolen vstup na její území, ani průvoz zboží toho druhu, čehož dovoz jest zakázán, ať již z důvodů zdravotních nebo veřejné bezpečnosti nebo jako opatření proti nákazám zvířecím neb rostlinným.

Lodi a čluny, plující pod vlajkou jedné ze smluvních stran, jich posádky a náklady budou požívati na vodních cestách jejich území, jakož i v přístavech a vnitrozemských vodách druhé, smluvní strany, ať přicházejí přímo ze země původu nebo z jiné země, a ať jest jakékoli místo původu neb určení jejich nákladu, v každém ohledu nakládání aspoň tak příznivého, jaké se poskytuje lodím, člunům, posádkám a nákladům státu požívajícího největších výhod.

S výhradou případů, ve kterých tato smlouva výslovně stanoví jinak, dohodly se smluvní strany, že ve všem, co se týče obchodu, plavby a průmyslu, každá výsada, výhoda, úleva nebo jakékoliv osvobození, které jedna z nich již poskytla nebo by poskytla v budoucnosti příslušníkům nebo produktům půdy neb průmyslu kteréhokoli jiného státu, bude ihned a bezpodmínečně rozšířeno na příslušníky a příslušné produkty druhé smluvní strany.

Bude se míti za to, že zásadu největších výhod, jež jest základem této smlouvy, neporušují tato osvobození, svobody a výsady:

a) Výsady, jež byly nebo budou přiznány sousedním státům, aby se usnadnil místní obchod uvnitř jednoho neb druhého pohraničního pásma.

b) Výsady, jež by byly přiznány jednou ze smluvních stran některému třetímu státu na základě celní jednoty.

c) Osvobození, svobody a výsady, které Lotyšsko přizná některému baltickému státu (Finsku, Estonsku a Litvě) v důsledku zvláštních dohod. Stejně jest tomu, pokud se týče výsad, jež by Lotyšsko mohlo přiznati Rusku na základě zvláštních celních úmluv nebo dohod.

Rozumí se však, že Československo bude moci ihned požadovati tytéž výhody v případě, že by byly Lotyšskem povoleny některému třetímu státu nahoře neuvedenému.

d) Výhody, které by Československo mohlo přiznati Rakousku na základě mírové smlouvy St. Germainské a Maďarsku na základě mírové smlouvy Trianonské.

Rozumí se, že Lotyšsko bude moci ihned požadovati tytéž výhody v případě, že by Československem byly povoleny některému třetímu státu nahoře neuvedenému.

Každá ze smluvních stran bude moci jmenovati konsuly ve všech místech druhé strany s výjimkou míst, kde by připuštění konsulárních úředníků nebylo vhodné. Tato výjimka však nebude učiněna vůči jedné ze smluvních stran, aniž byla rovněž učiněna vůči všem ostatním mocnostem. Pod označením konsulů rozumějí se všechny osoby pověřené vykonáváním konsulárních funkcí.

Tito konsulové, obdrževše od vlády země, pro kterou jsou jmenováni, exequatur nebo jiné potřebné oprávnění, budou míti za podmínky vzájemnosti právo vykonávati všechny funkce a požívati všech výsad, výjimek a osvobození, jaká jsou neb budou přiznána konsulárním úředníkům téhož stupně státu požívajícího největších výhod.

Pokud jde o osvobození od přímých daní, shodly se obě smluvní strany v tom, že přiznají tuto výhodu pouze konsulům z povolání, pokud nebudou příslušníky onoho státu, v němž vykonávají své funkce, avšak nikoli ve větším rozsahu, než diplomatickým zástupcům smluvních stran.

Obě smluvní strany se dohodly sjednati zvláštní dohody o vzájemné ochraně duševního vlastnictví a zvláště o ochraně patentů, jakož i zvláštní dohodu o vzájemné právní pomoci a ukáže-li se toho potřeba, i úmluva celní a dohodu o úpravě vzdušné dopravy.

Spory nebo neshody v názorech mezi oběma smluvními stranami ohledně výkonu nebo výkladu této smlouvy, budou se řešiti před smíšeným rozhodčím soudem. Rozhodčí soud bude ustanoven ad hoc a bude se musiti skládati ze stejného počtu zástupců obou stran. Neshodnou-li se tito zástupci, uchýlí se k třetímu rozhodci, za jehož jmenování bude eventuelně požádán president Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Rize, jakmile to bude možno.

Smlouva nabude působnosti za patnáct dní od výměny ratifikací a to nejprve na dobu jednoho roku. Po roce prodlužuje se mlčky a zůstane dále v působnosti, dokud nebude jednou z obou smluvních stran šest měsíců předem vypovězena. Působnost této smlouvy končí za šest měsíců od výpovědi, dané shora uvedeným způsobem.

Čemuž na svědomí zmocněnci obou smluvních stran podepsali tuto smlouvu a opatřili ji svou pečetí.

Dáno ve dvou exemplářích v Praze, dne 7. října roku tisícího devítistého dvacátého.

(L. S.) J. Dvořáček v. r.

(L. S.) F. Peroutka v. r.

(L. S.) Germain Albat v. r.

Slibně navázané obchodní styky se státy baltickými a správné ocenění jich jako zemí, přes něž se bude rovněž bráti náš vývoz do severního a středního Ruska, jsou zajisté dostatečnou příčinou, aby síť obchodních smluv byla co nejdříve rozšířena též na tyto státy. Ministr obchodu delegoval tudíž v červnu t. r. na 2. mezinárodní výstavu zemědělskou a průmyslovou v Rize svého zástupce a pověřil ho současně, aby jednal ve státech baltických o navázání hospodářských styků s Československem. Důsledkem toho předložila lotyšská vláda československé vládě rámcový návrh obchodní a plavební smlouvy, o němž bylo po dohodě s interesovanými zájmovými kruhy a příslušnými úřady započato zástupcem zahraničního ministerstva jednání v Ženevě u příležitosti zářijových zasedání Shromáždění Společnosti Národů a v němž bylo pokračováno pak v Praze, takže 7. října t. r. mohla býti obchodní smlouva s Lotyšskem zde podepsána.

Lotyšsko má pro československou republiku význam nejen jako odběratel zboží pro vlastní spotřebu, nýbrž rovněž jakožto sprostředkovatel obchodních styků s Ruskem, k čemuž uschopňuje je nejen tradice a znalost Ruska, plynoucí ze stálého státního společného svazku s tímto státem, nýbrž i zejména ta okolnost, že má výborné přístavy Rigu, Libavu (Liepaja) a Vindavu (Ventspils), z nichž poslední dva jsou prakticky prosty ledu po celý rok. Všecky tyto přístavy jsou spojeny přímými železničními linkami s obchodními a průmyslovými centry Ruska.

Vedle zajištění transitu bude touto smlouvou dán vzájemným hospodářským stykům a výdělečné činnosti četných československých příslušníků usazených v Lotyšsku (hlavně v Rize) pevný právní podklad.

Obchodní smlouva s Lotyšskem je vybudována na zásadě nejvyšších výhod, z jejíž aplikace vyňaty jsou výhody a výsady, které by Lotyšsko přiznalo některému baltickému státu (Finsku, Estonsku a Litvě) a Rusku na základě zvláštních úmluv a dohod (t. zv. baltická klausule výhrad), kdežto Československo činí podobnou výhradu vzhledem k Rakousku a Maďarsku na základě mírových smluv, St. Germainské a Trianonské, zejména vzhledem k jich článkům 222 a 205. Každá z obou smluvních stran může však dle smlouvy ihned požadovati všech těchto výhod pro sebe, pokud by byly povoleny některému třetímu státu tuto neuvedenému.

Články 1-8 upravují všeobecně práva příslušníků na vstup, cestování nebo prodlévání na území státu druhého (čl. 1.) výkon řemesel a jiných povolání, provozu podniků průmyslových a živnostenských v obchodování připuštěným zbožím (čl. 2.), nabývání, držení, najímání a obývání domů, provozních místností, najímání pozemků k účelům provozním, převod movitého majetku a nakládání s legálně nabytým movitým majetkem, placení daní, poplatků a jiných břemen (čl. 3. a čl. 7.), vývoz výnosu z prodeje majetku a poplatků z vývozu jeho (čl. 4.), přístup k soudům a úřadům, požadování a hájení práv (čl. 5.), sproštění služby vojenské a rozsah ev. rekvisic (čl. 6.), provozování obchodů a průmyslu, výkon práv a vystupování před soudem akciových neb jiných společností a sdružení obchodních, průmyslových neb finančních (čl. 8.).

Články 9. až 12. upravují vzájemný obchod dovozní a vývozní se zřetelem k přechodným omezením a zákazům (čl. 9.), režim týkající se cel, poplatků, dávek, přirážek atd. při vzájemném dovozu a vývozu (čl. 10.), podmínky a modality cestování za účelem nákupů neb sbírání zakázek (čl. 12.).

Velmi důležitými jsou ustanovení článků 13. až 19., upravující podrobně dopravu železniční a lodní. Obě smluvní strany zavazují se poskytovati svobodný průjezd svým územím osobám, zavazadlům, zboží, jakož i všem druhům dopravních prostředků (čl. 13.), při čemž průjezd může býti vykonán též s přeloděním, uložením do skladiště, přeložením nákladů neb se změnou způsobu dopravy (čl. 14.). Průjezdní transporty nebudou podléhati žádným zvláštním dávkám a poplatkům z důvodu průjezdu; vybírati bude možno jen dávky a poplatky určené výlučně k zapravení výloh za dozor a správu průjezdu, při čemž sazba takových dávek a poplatků musí odpovídati dle možnosti výlohám, jež mají krýti (čl. 15.).

Obě smluvní strany zavazují se při průjezdných transportech na cestách provozovaných neb spravovaných státem neb jím koncesovaných, používati přiměřených tarifů, jak pokud se týče sazeb, tak podmínek pro jich použití, při čemž tarify mají býti vybudovány tak, aby co nejvíce usnadňovaly dopravní styk (čl. 16.). Pokud se týče výpravy a nákladů dopravních na železnicích, zaručují si obě smluvní strany největší výhody. Na průjezdní náklady poštovní budou se aplikovati ustanovení madridských úmluv všeobecné unie poštovní (čl. 17.). Čl. 19. jedná o výjimkách, kdy se průjezd nemusí připustiti. Lodní doprava upravena je na základě největších výhod čl. 19.

Čl. 21. obsahuje v bodě c) t. zv. baltickou klausuli výhrad, o níž stala se již shora zmínka. Baltické státy, vzniklé ze společného státního svazku s Ruskem, vytkly si cílem vytvořiti svaz baltických republik a povoliti si vzájemně nejen politické, nýbrž i specielní hospodářské výsady, při čemž cílem má býti vybudování celní unie baltických států. Chystaná smlouva lotyšsko-estonská jest již založena na těchto směrnicích. Lotyšskem dosud uzavřené smlouvy s Německem, Maďarskem, jakož i projekty obchodních smluv s Francií, Italií, Anglií a Švýcarskem a j. obsahují rovněž zmíněnou "baltickou klausuli výhrad".

Konsulární ustanovení obsahuje čl. 22. Ve čl. 23. vyhražují si smluvní strany uzavříti zvláštní úmluvy o vzájemné ochraně duševního vlastnictví a zvláště o ochraně patentů, o vzájemné právní pomoci, a ukáže-li se toho potřeba, má býti uzavřena i zvláštní dohoda celní, jakož i úmluva o úpravě vzdušné dopravy.

Čl. 24. ustanovuje rozhodčí soud pro event. spory při provádění neb výkladu této smlouvy, čl. 25. a 26. obsahují obvyklá závěrečná ustanovení o ratifikaci, době, kdy smlouva vstoupí v účinnost, jakož i dobu a modality její výpovědi. Budiž poznamenáno, že smlouva je uzavřena na neurčitou dobu s možností 6ti měsíční výpovědi.

V ostatním poukazuje vláda přímo k ustanovením jednotlivých článků smlouvy.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby předloha tato byla předložena nejdříve poslanecké-sněmovně a v ní výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a po schválení její poslaneckou sněmovnou senátu a v něm výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému.

Smlouva se přikládá.

V Praze dne 21. prosince 1922.

Předseda vlády:
v z. G. Habrman, v. r.

Ministr zahraničních věcí:
Dr. Ed. Beneš, v. r.

Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.