Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
6. zasedání.
Tisk 1589.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1571)
o vládním návrhu zákona o státním soudě.
Zákonem o ochraně republiky zřizuje se ku konání hlavního přelíčení obžalobě pro zločiny citované v § 36 státní soud, jehož složení a řízení před ním má upraviti zvláštní zákon.
Právní vědomí obyvatelstva a jeho mravní nazírání poklesly důsledkem války světové, dále následkem mnohých zákonů vydaných za války a nezachovávaných pro nemožnost jejich plnění, jakož i působením různých zhoubných poměrů poválečných.
Lze očekávati, že zákon o ochraně republiky povznese pokleslé právní vědomí obyvatelstva a vzpruží jeho mravní názory, takže zákon ten bude působiti pro dobro republiky československé.
To však vyžaduje též, aby zákon o ochraně republiky byl správně v duchu svém prováděn.
Zajisté soudy osvědčí opět svou dobrou pověst. Nutno však, aby kromě soudů, obsazených jenom soudci z povolání, a kromě porot, v nichž soudci z lidu rozhodují o otázce viny, byl zde ještě jiný útvar soudní, kterýž by spojoval soudce z povolání se soudci sice laickými, avšak práva znalými v jeden tribunál, rozhodující o vině i trestu.
Neb takovou kombinací soudců odborně státních se soudci lidovými, práva znalými, v jeden sbor soudní, nabude se největší záruky, že soud ten vykonávati bude spravedlnost s odbornou právnickou znalostí, se zkušeností, rozvážností, beze všeho stranictví politického, sociálního, náboženského neb národnostního, tudíž nejvýš spravedlivě.
A takovým soudem má býti státní soud, vyvolaný v život zákonem o ochraně republiky, jehož organisace a řízení před ním upravují se předloženou vládní osnovou zákona o státním soudě.
Tento státní soud zřizuje se pro celé území československé republiky v sídle nejvyššího soudu, tedy nyní v Brně.
Státní soud skládá se z předsedy, jeho náměstka a potřebného počtu soudců z povolání a přísedících.
Předsedu a jeho náměstka jmenuje president republiky na dobu tří let.
Potřebný počet soudců z povolání ustanovuje president nejvyššího soudu ze členů nejvyššího soudu nebo z členů sborových soudů II. stolice na jeden rok. Na touž dobu ustanovuje jejich náhradníky ze soudců znalých vojenského trestního práva.
Zákon jedná dále o přísedících, zasedacím období, senátech, o vyloučení a zamítání, o slibu členů soudu státního, o veřejném žalobci, o osobních a věcných nákladech, o pořádkových pokutách, o příslušnosti, o řízení a závěrečných ustanoveních, jež vesměs odpovídají zásadám, vyžadovaným pro řádný soud trestní, jímž státní soud jest.
Výbor ústavně-právní doporučuje senátu, aby navržený zákon přijal za své usnesení souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, jak stalo se dne 8. března 1923 ve 195. schůzi poslanecké sněmovny a obsaženo jest v senátním tisku č. 1571.
V Praze, dne 15. března 1923.
Dr. Frant. Soukup v. r.,
předseda.
Dr. Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.