Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1601.

Schvalovací usnesení.

1. Obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi Československou republikou a Lotyšskou republikou se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby tuto smlouvu publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministru zahraničních věcí a ministru průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba k provedení této smlouvy.

I.

Smlouva přítomna má pro republiku Československou nemalou důležitost nejen pro čilý přímý hospodářský styk mezi oběma státy, ale též pro transit do Ruska, pro náš stát pak nabývá ještě většího významu tím, že v Lotyšsku žije též značný počet příslušníků našich zabývajících se obchodem.

Co do formální stránky skládá se z 5 hlav čili oddílů, obsahujících 1. Všeobecná ustanovení a práva příslušníků. 2. Obchod a dopravu jak po suchu, tak i po vodě. 3. Konsulární ustanovení a 4. Zvláštní dohody.

Ve smlouvě této proveden jest princip nejvyšších výhod a to jak pro přítomnost, tak i budoucnost až do nejmenších podrobností a nejeví proto téměř nejmenší odchylky od smluv obchodních vůbec.

Přirozeně vyloučeny jsou, jak to též u jiných smluv bývá, z těchto výhod ony, kteréž dle smluv mírových St. Germainské a Trianonské na základě našeho bývalého hospodářského spojení jsou specielně vlastními naším sousedním státům nově vzniklým. Avšak i v té příčině rozšířeny výhody, tyto specielní potud, pokud by byly propůjčený i státům třetím. Vice versa má se to stejně s výhodami zvláštními, propůjčenými státům vzniklým ze společného státního svazku s Ruskem, totiž Finska, Estonska, Litvy a Ruska (tak zvaná baltická klausule výhrad). Ale i tyto specielní výjimky ruší se v tom případě, že by třetí stát jich nabyl.

Zvláštní kapitola věnována konsulární činnosti, kteráž má míti místa jen tam, kde třetí státy konsulární zastoupení mají a ohledně jichž funkcionářů platí celkem obvyklá mezinárodní ustanovení.

Mimo to umluveno zjednati zvláštní dohody ve příčině ochrany duševního vlastnictví, právní pomoci, o úpravě cel a vzdušné dopravě.

Spory o výklad rozhoduje obvyklý soud rozhodčí, a platí smlouva na jeden rok, prodlužuje se pak dle potřeby potud, pokud 6 měsíců předem nebyla vypovězena.

Ježto plně vyhovuje našim potřebám hospodářským, navrhuje zahraniční výbor schválení její a přijetí schvalovacího usnesení ve znění shodném s poslaneckou sněmovnou.

V Praze, dne 11. dubna 1923.

Antonín Svěcený v. r.,

předseda.

JUDr. Luděk Krupka v. r.,

zpravodaj.

II.

Úspěšné obchodní styky, které byly navázány se státy baltickými a důležitost těchto zemí, přes něž bude se bráti náš vývoz do severního a středního Ruska, jsou příčinou, abychom uzavřeli se státy baltickými obchodní smlouvu. Lotyšsko má pro čsl. republiku význam nejen jako odběratel zboží, nýbrž jako sprostředkovatel obchodních styků s Ruskem, a též i proto, že má výborné přístavy jako Rigu, Libavu, Vindavu, z nichž poslední dva jsou celý rok prosty ledu a spojeny jsou přímými železničními linkami s obchodními a průmyslovými centry Ruska. Tedy obchodní smlouva s Lotyšskem pro naše obchodní zahraniční potřeby jest velmi důležitá a má vedle toho význam, že bude jí vyvolán vzájemným hospodářským stykům a výdělečné činnosti četných čsl. příslušníků usazených v Lotyšsku pevný právní podklad.

V červnu r. 1922 vyslal ministr obchodu svého zástupce na druhou mezinárodní výstavu Zemědělskou a průmyslovou v Rize a pověřil ho, aby jednal ve státech baltických o navázání hospodářských styků s Československem. Výsledkem toho bylo, že lotyšská vláda předložila československé vládě rámcový návrh obchodní a plavební smlouvy, o němž bylo po dohodě s interesovanými zájmovými kruhy a příslušnými úřady započato zástupcem zahraničního ministerstva jednání v Ženevě při příležitosti zářijových zasedání Shromáždění Společnosti Národů; v němž pak bylo pokračováno v Praze a 7. října 1922 skončeno a obchodní smlouva s Lotyšskem zde podepsána.

Důležitost této obchodní smlouvy vyžaduje, aby co nejdříve byla Národním shromážděním schválena, proto národohospodářský výbor senátu navrhuje, aby senát Národního shromáždění usnesení poslanecké sněmovny, učiněné ve 189. schůzi dne 16. února 1923, o obchodní smlouvě uzavřené dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou beze změny schválil.

V Praze, dne 11. dubna 1923.

Václav Donát v, r.,

předseda.

Č. J. Lisý v; r.,

zpravodaj.