Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1603.

I.

Přítomný návrh má za účel čeliti zneužívání vyrovnacího řádu tím, že množí se povážlivou měrou případy, ve kterých i dlužníci ku placení způsobilí hledí si zavedením řízení vyrovnacího zjednati výhody jeho proti intencím zákona a na úkor věřitelů.

Ježto soudy jsou žádostmi takovými zahrnovány a dle výsledku porady súčastněných korporací ministerstvem spravedlnosti svolaných vinu na tom nese příliš nízká kvota 25%, kteráž nebyla, jak se v důvodové zprávě vládní dí, teprve vládním na řízením ze dne 9. března 1922 č. 96 Sb. z. a n. >zavedena<, nýbrž působností příslušné částky vyrovnacího řádu dnem 1. dubna 1922 opatřená, podala vláda přítomný návrh zákona, kterým jednak zvyšuje dosavadní nejnižší kvotu na 35%, jednak stanoví, aby vyrozuměni byli o zavedeném řízení na místě a mimo finanční prokuraturu též veřejné korporace a stavovská sdružení, jež obyčejně za účel mají hájiti zájmy interesentů, což státi se má nařízením.

Aby pak zaručeno bylo naprosté splnění uzavřeného vyrovnání, jehož nesplněním rovněž věřitelé začasté utrpěli ztrát neodůvodněných, připojen k dosavadním důvodům, působícím zmatečnost vyrovnání, též nevčasné a neúplné splnění jeho jako důvod další.

Rozumí se samo sebou, že zmatečnost tato opodstatněna jest již tím okamžikem, jakmile třebas prvá splatná lhůta nebyla zachována. Obava, že by tím citelně dotknuto se bylo i takového dlužníka, jemuž nelze na nevčasném a neúplném splnění přičísti vinu, jest sotva odůvodněna, uvážíme-li, že případy takové budou ojedinělými a že jednak mnohému věřiteli okolnosti dotyčné budou známy, jednak vyhlášení konkursu, které v případě nesplnění vyrovnání nastati může, uskutečňuje se teprve návrhem zvláštním. Ovšem působiti bude možnost konkursu s dalšími důsledky, zejména trestními vždy jistým způsobem donucovacím.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto přijetí přítomné předlohy ve smyslu usnesení sněmovny poslanecké, otištěného v sen. tisku č, 1574.

V Praze, dne 12. dubna 1923.

Dr. Frant, Soukup v. r.,

předseda.

Dr. L. Krupka v. r.,

zpravodaj.

II.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění R. Čsl. schválila ve 197. schůzi dne 9. března 1923 osnovu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu. Živnostensko-obchodní výbor senátu Národního shromáždění prozkoumal usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění a uznal nutnost změny platného zákona, poněvadž jest příliš veliká řada stížností, že vyrovnávacího řízení se zneužívá na úkor věřitelů. Vše obecně se volá po nápravě. Vyrovnávací řízení stalo se pokusem spekulace mnohých dlužníků, kteří hledí se zbaviti z valné části svých platebních povinností. Počet soudních vyrovnávacích řízení vzrůstá měrou povážlivou. Majetkové ztráty, jež trpí věřitelé v těchto řízeních dle dosavadní praxe, jsou tak značné výše, že ohrožena jest hospodářská existence věřitelů. Úpadek dlužníků vyvolává v mnohých případech i úpadek věřitelů, čímž jsou některá odvětví výrobní ohrožena. Tedy i s hlediska národohospodářského jest potřebí změny zákona, aby dobrodiní vyrovnávacího řádu nemohlo býti zneužíváno z důvodů spekulačních; aby lépe chráněni byli i věřitelé, jest nezbytno přiměti dlužníky, aby v zájmu vlastním i v zájmu svých věřitelů i celkového národohospodářství, když ocitnou se v platebních nesnázích, žádali za zahájení vyrovnávacího řízení zavčas, pokud jejich majetkový úpadek přes příliš nepokročil. Za tím účelem má nejnižší vyrovnávací částka z dosavadních 25% býti zvýšena na 35%, jak v čl. 1. předloženého zákona dle usnesení poslanecké sněmovny jest ustanoveno. Zvýšení nejnižší vyrovnávací částky domáhají se četné hospodářské korporace a stavovská sdružení. Stejný požadavek vyslovila jednomyslně porada, jež konala se 21. listopadu 1922 v ministerstvu spravedlnosti a již súčastnili se zástupcové obchodních komor, obchodních gremií, družstev, průmyslu, a org. věřitelů. Tento zákon o změně některých ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu dle čl. 4. neplatí pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi zavedena byla již stejná vyrovnávací částka 35% vládním nařízením. Čl. 2. osnovy předloženého zákona umožňuje stanoviti nařízením, že o uvalení konkursu a zavedení vyrovnávacího řízení mají soudy vyrozuměti též veřejné korporace, jako obchodní komory, které se toho domáhají, stavovská sdružení, spolky na ochranu věřitelů, zájmová hospodářská sdružení a jiné, které přímý zájem na tom mají, Výbor živnostensko-obchodní doporučuje senátu Národního shromáždění, aby usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost cís. nař. ze dne 10. prosince 1914 čís. 337 ř. z., bez změny schválil.

V Praze, dne 19. března l923.

Jílek v. r.,

předseda.

Č. Jos. Lisý v. r.,

zpravodaj.