Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923

I. volební období

7. zasedání.

Tisk 1604.

I.

Výbor ústavně-právní projednav zmíněný vládní návrh zákona, doporučuje senátu jeho přijetí tak, jak na něm usnesla se též poslanecká sněmovna ve schůzi dne 9. března 1923 a jak jest obsažen v sen. tisku č. 1573.

Podloudný vývoz předmětů potřeby do ciziny zůstane na dále trestným nejen důchodkově, nýbrž i administrativně dle nařízení vládního ze dne 13. července 1920, č. 447 Sb. z. a n. (§ 11), resp. dle § 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vězením až do 6 měsíců, resp. peněžitými pokutami do výše 20.000 Kč, propadnutím předmětů, jakož i ztrátou živnostenských oprávnění.

Pokud se týká důsledků zrušení zákona o stíhání podloudného vývozu ze dne 18. března 1920, č. 188 Sb. z. a n. přestávají dle § 11 odst. 3. cit. zák. obmezení vyřčená podle § 11 odst. 1. a 2. (totiž zákaz pobytu v určitém místě neb obvodu, dozor policejní), jakmile pomine platnost zákona tohoto.

Ohledně trestních záležitostí, v nichž dosud není pravoplatného rozsudku, nastane ve smyslu čl. IX. uv. zák. ku trest. zák. z 27. května 1852, č. 117 ř. z., příp. ve smyslu čl. XI. zák. z 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., resp. § 2 uher. tr. zák. zastavení trestního řízení, kdežto v případech, kdy pravoplatně uložený trest není dosud vykonán, bude nutno použíti amnestie, jsou-li dány též jinak její předpoklady.

V Praze, dne 12. dubna 1923.

Dr. František Soukup v. r.,

předseda.

Dr. Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.

II.

Výbor národohospodářský. pojednav ve své schůzi dne 11. dubna 1923 o vládním návrhu zákona, jímž zrušuje se zákon ze dne 18. března 1922, č. 188 Sb. z. a n. o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny, usnesl se na tom, navrhnouti senátu Národního shromáždění republiky Československé, aby návrh zákona schválil ve znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna ve schůzi dne 9. března 1923.

Dne 16. února 1920 předložila vláda republiky Československé Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení osnovu zákona, dle něhož stíhán býti má, kdož neoprávněně dopravuje do ciziny předměty potřeby. V odůvodnění poukazuje se na to, že zásobovací situace republiky vyžaduje, aby se vší možnou energií bylo čeleno podloudnému. vývozu předmětů potřeby za hranice a to v první řadě vývozu obilí a mlýnských výrobků, dále však i vývozu jiných potravin a vůbec předmětů potřeby, jichž následkem podloudného vývozu může se objeviti nedostatek.

Již z tohoto odůvodnění je patrno, že zákon byl diktován tehdejší zásobovací situací, která byla značně bujícím podloudným vývozem povážlivě ohrožena.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny přistoupil na návrh vlády, jak uvádí ve své důvodové zprávě, ač dobře si byl vědom toho, že navržený zákon je zákonem výjimečným, odůvodněným jen výjimečnou tehdejší dobou. Proto také ústavně-právní výbor pokládal za samozřejmé, že navržený zákon bude zrušen, jakmile pomine nebezpečný stav, jenž jej vyvolal. Bylo proto nutno zkoumati, zdali hospodářská situace je nyní tak změněna, že zákon ztratil důvod své další existence. Národohospodářský výbor dospěl k názoru, že dnešní zásobovací situace není již taková, by podloudný vývoz mohl ohroziti zásobování obyvatelstva, poněvadž zásoby. všech životních potřeb jsou dostatečný, a není již nutno podloudný vývoz stíhati tak přísnými tresty s hlediska ohrožené výživy obyvatelstva, nýbrž že postačí úplně, když podloudný vývoz bude stíhán pouze cestou administrativní, pokud naše zákony s hlediska jiných státních zájmů to považují nutným.

V Praze dne 11. dubna 1923.

Václav Donát v. r.,

předseda:

K. Cífka v. r.,

zpravodaj.