Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1609.

I.

Poslanecká sněmovna schválila ve své schůzi ze dne 9. března 12 protokolů daných v Ženevě dne 5. října 1921, týkajících se změn jednotlivých článků Úmluvy o Společnosti národů a vzala na vědomí resoluci Shromáždění Společnosti národů ze dne 30. září 1922, kterou se zavádí nové rozdělení nákladů Společnosti.

Úmluva o Společnosti národů tvoří první část všech po světové válce sjednaných mírových smluv. Brzy po sjednání těchto smluv vynořily se snahy změniti jednotlivá ustanovení této Úmluvy o Společnosti národů. Resolucí Rady Společnosti národů z 21. února 1921 byla jmenována komise pro změnu Úmluvy. Její návrhy byly projednány Shromážděním Společnosti národů v r. 1921. Výsledkem tohoto jednání bylo přijetí shora zmíněných 12 protokolů. Změny tyto týkají se článků 4., 6., 12., 13., 15., 16. a 26. Úmluvy.

Změna v čl. 4. stanoví, že Shromáždění většinou 2/3 určí pravidla o volbách členů, kteří nejsou v Radě trvale zastoupeni a obzvláště ta, jež se týkají trvání jejich mandátů a podmínek znovuvolitelnosti.

Kdežto původní čl. 6. stanovil, že náklady tajemnického úřadu nesou členové Společnosti podle klíče stanoveného pro mezinárodní kancelář světového spolku poštovního, určuje změna jiný základ pro vyměření těchto nákladů. Dle této změny ponesou náklady Společnosti členové Společnosti podle klíče, o němž rozhodne Shromáždění. Takovéto rozhodnutí stalo se provisorně zmíněnou již resolucí na rok 1923.

Změny čl. 12., 13. a 15. týkají se postupu při sporech mezi jednotlivými státy. Tu byl vnesen nový způsob vyřízení takovýchto sporů. Vedle řízení rozhodčího zavádí se řízení soudní před Stálým dvorem mezinárodní spravedlnosti nebo před jiným soudem, na kterém se strany dohodnou nebo který byl smluven dřívějšími jejich úmluvami.

Změny čl. 16. podávají přesnější ustanovení postupu v případech, kdy některý člen Společnosti porušil své závazky, které na se vzal podle čl. 12., 13. nebo 15.

Čl. 26. v nové redakci řeší otázky, které se vynořily na základě kusých ustanovení původního článku 26. o způsobu nabytí působnosti změn Úmluvy o Společnosti národů.

Jelikož jde o změny původní Úmluvy o Společnosti národů, jež lze hodnotiti jako důležité pro další vývoj Společnosti národů, navrhuje zahraniční výbor:

Slavný senáte, račiž schváliti beze změny usnesení poslanecké sněmovny. o vládním návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení protokoly o změnách Úmluvy o Společnosti národů, dané v Ženevě dne 5. října. 1921, číslo tisku 1577 sen.

V Praze, dne 11. dubna 1923.

Ant. Svěcený v. r.,

předseda.

Dr. Z. Witt v. r.,

zpravodaj.

II.

O finanční správě Společnosti národů obsahuje Pakt Společnosti Národů jediné ustanovení a to ve článku 6. odst. 5., jenž praví: Náklady Společnosti (tajemnický úřad) ponesou členové Společnosti dle klíče, o němž rozhodne Shromáždění.

Pro léta 1920, 1921 a 1922 vzat za základ klíč, jímž rozvržen je příspěvek týchž států ku světové Unii poštovní. Dle něho celý náklad rozvržen na 516 jednotek a stát náš přispívá 15ti jednotkami, t. zv. poštovní barem. Rozpočet na rok 1922 vykazoval potřebu 20,873.945 zl. franků a 15/516 = 606.801 zl. franků. Poštovní příspěvek vypočetl se na každý stát dle plošného rozměru jeho a dle počtu obyvatel. Tak na př. 15ti jednotkami přispívalo Polsko, Švýcary, Belgie, Československo a 25ti jednotkami Polsko, Čína, Brasilie, Japonsko, Itálie, Francie a Anglie.

Poněvadž bylo poukazováno k tomu, že úkol Společnosti Národů je rozsáhlejší a intensivnější než úkol Unie poštovní a že tedy pro rozvržení její nákladů musí býti směrodatným jiné měřítko, při čemž ovšem se nesmí přehlédnouti, že výhody Společnosti (ochrana statu quo) plynou pro všechny členy Společnosti stejně, stanoven resolucí Shromáždění Společnosti Národů ze dne 30. září 1922 nový rozvrh nákladu na r. 1923, pro nějž směrodatným byl jednak počet obyvatelstva dotyčného státu dne 31. prosince 1919 a čisté státní příjmy z území toho státu v r. 1913 vedle zvláštních hospodářských poměrů toho státu v dnešních dobách.

Podle tohoto klíče celková potřeba sekretariátu na r. 1923, stanovená částkou 25,673.508 zl. franků, rozvržena na 944 jednotky a našemu státu přiřknuto 35 jednotek čili 35/944 celkové potřeby, což se rovná 951.877.92 zl. fr. (zl. frank vzat v hodnotě franku švýcarského). Do rozpočtu na r. 1923 pojata a parlamentem schválena v kap. 10., tit. 1., pol. 27 částka 9,600.000 Kč; tedy patrno, že skutečná potřeba bude asi o 4,000.000 menší, neboť dnešní kurs švýcarského franku oproti naší koruně poklesl.

Tímto novým rozvrhem uloženo pro rok 1923 republice naší větší břemeno než původně; neboť 15 jednotek baremu poštovního by se rovnalo asi 27 jednotkám dnešního rozvrhu, kdežto nám uloženo 35/944. Patrno, že stát náš Společností Národů je hodnocen buď jako stát velice bohatý, anebo jako stát v ohledě mezinárodním velice nejistý, který tuto nejistotu musí vyrovnávati větším procentem svého příspěvku. Stát náš postaven na roveň Kanadě, Brasilii, Španělsku (toto 40 jednotek); kdežto Polsko hodnoceno pouze 25 jednotkami, Belgie a Švýcary jen 15 jednotkami, Nizozemí s bohatými koloniemi 20 jednotkami a velmoc Italie pouze 61 jednotkou. Nejvíce přispívá Anglie 95 jednotkami; Maďarsko jen 4 a Rakousko dokonce jen 2 jednotkami. Zajisté, že jak proti hodnocení mezinárodního nebezpečí, tak i proti hodnocení hospodářské síly státu by se dalo namítati toto nepřiměřené zatížení Československé republiky.

Rozvržení to je i z jiného hlediska zajímavým. Do Společnosti Národů vysílají jednotlivé účastné státy (dnes je jich 42) po jednom zástupci, kteří dle čl. 4. Paktu konají výroční Shromáždění (pravidelně v Ženevě), jež schvaluje zásadní rozhodování a rozpočet. Běžnou agendu přípravnou a výkonnou opatřuje Rada, jakýsi to výbor Shromáždění, sestávající z 8mi členů (devátý člen vyhražen spojeným státům Severoamerickým až vstoupí do Společnosti); z těch čtyři velmoci (Anglie, Francie, Italie a Japonsko) mají trvale po jednom členu a ostatních 38 států mají taktéž 4 členy volené celým Shromážděním ze zástupců těchto států na období čtyřleté, při čemž se má hleděti k tomu, aby byla zastoupena i ostatní Evropa, Východní Asie a Jižní Amerika. Od r. 1921 v této Radě mají zástupce Belgie, Španělsko, Řecko a Brasilie.

Ony čtyři velmoci přispívají na Sekretariát 307 jednotkami a mají stálé 4 členy Rady; tedy na 76 jednotek jednoho zástupce. Ostatní státy přispívají 637 jednotkami a mají rovněž 4 (volené) zástupce; tedy na 158 jednotek jednoho. Ostatní Evropa mimo velmoci Evropy odvádí asi 300 jednotek a má míti dva členy (nyní má skutečně tři); Jižní Amerika odvádí 130 jednotek a má míti jednoho člena; Východní Asie odvádí 140 jednotek a má míti rovněž jednoho člena, ale nemá ho nyní.

Jest zajímavo, jak tito zástupci evropští jsou na jednotlivé státy rozvrženi. Románské státy Evropy (počítáme-li k nim i Švýcarsko, Belgii, ale bez Rumunska, - důvod udán níže) odvádějí 105 jednotek a mají 3 zástupce (Belgie, Španělsko a Řecko); tedy na 35 jednotek jednoho.

Malá Dohoda (čítající jak známo i Rumunsko), útvar to v politickém světě tak závažný a důležitý, nemá vůbec žádného zastoupení, ačkoliv jest hodnocena 91 jednotkou. Slovanské státy, odvádějící 93 jednotky, nemají rovněž žádného zastoupení; podobně ani Severské státy. se 61 jednotkou.

Zejména nepoměr jest patrným, přirovnáme-li Italii se 61 jednotkou a stálým členem a Malou Dohodou s 91 jednotkou a bez zastoupení. V tomto směru bylo by si skutečně přáti, aby význam, jevící se ve výši příspěvků, byl hodnocen i přiznáním zastoupení v Radě.

Jak již na počátku podotknuto, rozpočet Sekretariátu na r. 1923 vyžaduje 25,673.508 švýc. franků. Sekretariát umístěn v Ženevě s expositurami v Paříži a Londýně a čítá 335 úředníků a 53 zřízence. Při tomto velikém počtu sil, většinou cizineckých, je přirozeným veliký náklad na tento úřad a rozpočtový výbor s uspokojením vzal na vědomí prohlášení vlády, že mezi úřednictvem stát náš je přiměřeným procentem zastoupen. Vzdor tomu však vyslovil rozpočtový výbor přání ministerstvu zahraničnímu, aby hledělo docíliti snížení rozpočtu na léta příští a současně vyslovil další přání, aby výše příspěvků našeho státu byla upravena v poměru dřívějších příspěvků našeho státu a v poměru k ostatním státům zastoupeným v této Společnosti Národů. Konečně vyslovuje rozpočtový výbor další přání, aby ministerstvo zahraničí hledělo ve Shromáždění Společnosti Národů prosaditi, by v Radě dostalo se zastoupení i některému státu, spojenému v Malé Dohodě, anebo některému státu slovanskému. Rozpočtový výbor činí návrh:

Slavný senáte račiž: 1. schváliti protokoly Společnosti Národů, dané v Ženevě dne 5. října 1921 a další opatření vlády, uvedené v tisku senátním č. 1577; 2. vzíti na vědomí resoluci Shromáždění Společnosti Národů ze dne 30. září 1922, kterou se zavádí nové rozdělení nákladů Společnosti na r. 1923.

V Praze, dne 16. dubna 1923.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.