Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1612.

Usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu zákona (tisk 4070),

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z a nař. o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4078).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila

ve 202. schůzi dne 19. dubna 1923 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne................................................................................

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení §§ 2, 9, I3, 17 a 22 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., se mění a budou zníti takto:

§2.

Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené místnosti, které se hodí k obývání, k vyzvání okresní správy politické (magistrátu) pronajmouti za byt do 14 dnů po pravoplatnosti výměru.

Nepronajme-li místností do této lhůty, určí nájemníka do 8 dnů okresní správa politická (magistrát).

Z nálezu o určení nájemníka nelze se odvolati. Nález jest vykonatelný soudní exekucí (§ 1, čís. 12., exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 36 ř. z., § 1, lit. h), zák. čl. LX z roku 1881 a § 31, čís. 7., zák. čl. LIV z roku 1912).

Tato ustanovení nevztahují se na místnosti, kterých vlastník domu potřebuje nutně pro sebe nebo pr.o své zaměstnance, a na byty určené jen k občasnému užívání, jako byty pronajímané pravidelně lázeňským hostům v místech lázeňských, byty sezonních dělníků a t. zv. letní byty.

§ 9.

Obec může po usnesení obecního zastupitelstva, schváleném zemským úřadem politickým, vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým naříditi nejdéle na dobu platnosti tohoto zákona, že vlastníci domů v obci nebo jejich zástupci smějí volně pronajímati byty jenom

1. těm, kdo v obci nebo v některé z obcí okolních vykonávají své povolání jako veřejní funkcionáři, veřejní úředníci nebo zřízenci anebo jako zaměstnanci železniční,

2. těm, kdo mají v obci právo domovské,

3. majetníkům, dělníkům nebo jiným zřízencům podniku důlního, továrního, živnostenského, zemědělského neb obchodního v obci,

4. těm, kdo se stěhují z bytu do bytu v obvodu obce,

5. státním občanům československým, kteří se přistěhovali z ciziny, jiným osobám pak jen s povolením obce.

Nařízení obce podle odst. 1. nevztahuje se na byty, určené jen k občasnému užívání (§ 2), pokud jsou pronajímány k účelu, pro který jsou určeny.

§ 13.

Uprázdní-li se byt, obývaný dne 19. srpna 1922 státním zaměstnancem tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, musí býti pronajat státnímu zaměstnanci, kterého úřad označí, bylo-li vlastníku domů nebo jeho zástupci dříve, než obdržel výpověď z bytu, dodáno rozhodnutí úřadu, kterým byt se zajišťuje pro státního zaměstnance. Zajištění působí ode dne, kterým se zruší dosavadní nájemní smlouva, a není-li tu nájemní smlouvy, ode dne, kdy se byt uprázdní.

Rozhodnutí o zajištění bytu vydá okresní správa politická, pro města s vlastním statutem zemská správa politická, pro města se zřízeným magistrátem župan.

Neoznačí-li úřad, který byt zajistil, vlastníku domu nebo jeho zástupci státního zaměstnance, kterému byt smí býti pronajat, ještě před počátkem výpovědní lhůty nejblíže následující po zajištění, nebo neoznámí-li mu označený zaměstnanec do 5 dnů po počátku této lhůty, že byt přijímá, zajištění zanikne.

Ke státním zaměstnancům počítají se také vojenští gážisté a příslušníci četnictva.

Přeložený státní zaměstnanec jest povinen uposlechnouti vyzvání úřadu, jemuž jest přidělen, aby v určité lhůtě výpovědní nedal výpovědi ze svého bytu, nebo, byl-li mu v novém služebním místě zajištěn byt podle tohoto zákona nebo jiným způsobem, aby v určité lhůtě dal výpověď z dosavadního bytu nebo aby včas učinil oznámení podle odst. 3. o tom, že zajištěný byt přijímá.

Totéž co o státních zaměstnancích, platí obdobně o zaměstnancích železnic, sloužících veřejné dopravě, mimo zaměstnance drah pouličních.

Řízení, spojené se zajištěním bytů státních a železničních zaměstnanců, budiž upraveno nařízením.

§ 17.

Proti rozhodnutí obce, kterým bylo odepřeno povolení k pronájmu podle §§ 9 a 11, může býti podána u obce do 8 dnů stížnost. V rozhodnutí obce budiž mimo stručné odůvodnění uvedeno také výslovné poučení o právu stížnosti. O stížnosti rozhoduje nadřízený úřad politický (nadřízená administrativní vrchnost) s konečnou platností.

Z rozhodnutí okresní správy politické (magistrátu) podle § 2, odst. 1., a §§ 7 a 13 lze se odvolati do 8 dnů po doručení k zemské správě politické, která rozhoduje s konečnou platností.

Proti rozhodnutí zemského úřadu politického (župana), kterým nebylo schváleno usnesení obecního zastupitelstva podle § 9 nebo kterým byl zajištěn byt podle § 13, odst. 2., není opravného prostředku.

§ 22.

Zákon tento nabude účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení a platí do 31. prosince 1924.

Článek II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem vnitra.

Tomášek v. r.,

předseda.

Dr. Říha v. r.,

sněmovní tajemník.

Bradáč v. r.,

zapisovatel.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP