Potřeba uzavření obchodní smlouvy s Řeckem, starým odbytištěm pro přebytky naší průmyslové výroby, byla silně pociťována. Za tou příčinou navazována byla již od polovice roku 1920 opětovně jednání o dohodu, ze začátku prostřednictvím řecké legace v Praze, později naším vyslanectvím v Athénách. Tato jednání zakončena byla úspěšně prozatímní obchodní dohodou, jež byla podepsána v Athénách dne 10. ledna 1923.

Původní náš návrh vzájemných generálních nejvyšších výhod celních nebyl Řeky plně přijat s odůvodněním disparity právě v oboru celním. Řecký zájem soustředil se na pět položek našeho celního tarifu (příloha A), pro něž dožadovali se Řekové jednak nejvyšších výhod, jednak úlev ve směru dovozním. Československý průmysl naproti tomu projevil zájem na 32 skupinách zboží, obsaženého v 51 položkách celního tarifu řeckého. Negociační base se podstatně pro nás zlepšila, když po revoluci zrušeny byly v Řecku dovozní zákazy, ježto se pak náš požadavek mohl nésti jen jedním směrem, t. j. po dosažení minimálních celních sazeb pro shora zmíněných 32 skupin zboží (příloha B). Pro případ, že by v Řecku znovu byly zavedeny napříště zákazy nebo omezení dovozu, jež by postihly zboží, vyjmenované v příloze B, prohlašuje vláda řecká, že zahájena budou jednání o modu, jak by takováto opatření co nejméně uškodila československému vývozu (čl. III.).

Konečná formulace smluvních ustanovení, podle níž jsme poskytli Řecku jednak dovozní kontingenty (seznam A), jednak nakládání dle zásady nejvyšších výhod, obé pro 5 položek našeho celního tarifu (č1. I.), začež se nám dostává nejvyšších výhod a tím i minimálních celních tarifů - smluvních pro 51 položek celního tarifu (čl. II. seznamu B), značí pro náš průmysl znamenité úlevy a postavení na roveň konkurenci ze smluvních států, proti níž byl dosud 0 25-50% ve cle diferencován.

Ustanovení čl. IV. bylo formulováno v dohodě s československou tabákovou režií, jež jako dosud tak i příště tabáky řecké k výrobě cigaret hodlá odebírati. Koncese tato jest vyvážena prohlášením řecké vlády o "régime égal" pro československou soutěž při dodávkách pro řecké monopoly hracích karet a zápalek a při nákupu cigaretového papíru. Prohlášení tato splňují dávné požadavky československého průmyslu, jemuž až dosud v těchto oborech byla cesta do Řecka zavřena. Prohlášení o alkoholu poskytne našemu průmyslu lihovému možnost soutěže v případě uvolnění importu.

Čl. V. obsahuje ustanovení o osvědčení původu. Dle toho bude osvědčení o původu zboží vydané v Řecku průkazem řeckého původu pro zboží kontingentní. Se strany řecké bude osvědčení o československém původu zboží vyžadováno pro vyclívání dle konvenční sazby, pokud nám byla poskytnuta.

Čl. VI. určuje časový rozsah platnosti dohody. Není pochyby o tom, že tento modus vivendi vyžaduje, aby byl doplněn dalšími úmluvami jako úmluvou konsulární, o právní pomoci a vykonatelnosti rozsudků atd. i aby pracováno bylo k rozšíření nejvyšších výhod obchodně-politických.

Pro přítomnou dobu znamenal by však pokus o další jednání opětovný, snad daleký odklad, což by vzhledem ku potřebám našeho vyvinutého průmyslu, který uzavření obchodů s Řeckem zdržuje nebo se zbožím nevycleným v řeckých celnicích čeká, nebylo oportunní. I byl volen prozatím tento modus vivendi. Současně se podnikají kroky, aby dohoda byla co nejdříve ve shora zmíněných směrech dobudována.

Vláda projevuje přání, aby tento, návrh byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru zahraničnímu, výboru pro průmysl, živnosti a obchod a výboru národohospodářskému k podání zprávy v době nejkratší.

V Praze, dne 1. února 1923.

Náměstek předsedy vlády:
G. Habrman, v. r.

Ministr obchodu, spolu za ministra financí:
Inž. L. Novák, v. r.

Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš, v. r.