Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1652.

I.

Uzákoněním této předlohy má býti vláda zmocněna, aby zakoupila z volné ruky dosud neumořené akcie a požitkové listy společnosti místní dráhy Počeradce-Vrskmany (Lokalbahngesellschaft Potscherad-Wurzmes) za obnos Kč 2,001.160,-, aby dráha tímto způsobem přešla v majetek státu (§ 1).

Místní tato dráha v délce 17.329 km spojuje trať státní dráhy Plzeň-Obrnice s tratí Ústecko-Teplické dráhy nyní již sestátněné, probíhá bohatým uhelným obvodem, v němž otevírají se stále nové šachty a má více vleček k jámám uhelným. Proto také finanční výsledky dráhy byly celkem příznivé. Do roku 1919 vykazovaly výtěžky přibližně 5% zúročení základního kapitálu 881,500 zl., co zatím musel stát vypomáhati zúročení kapitálovému při většině garantovaných drah.

Sestátněním usnadněna bude značně organisace v provozu a intensivnější využitkování nejen této tratě, ale i tratí přiléhajících tím, že uspoří se ještě více nežli dosud oklikové zajížďky na Obrnice a na Most.

Převzetím dráhy Buštěhradské v majetek státu, kterážto věc byla právě předmětem jednání poslanecké sněmovny, ocitne se pak téměř celá síť drah západočeských v majetku státním a patří tudíž vykoupení místní dráhy Počeradce-Vrskmany nezbytně k celkovému majetkovému a provoznímu uspořádání železnic v této části Čech.

Dráha vlastní sama pouze dvě lokomotivy, devět osobních vozů, dva vozy pro zavazadla a třináct vozů nákladních, a provoz děl se pomocí vozů a parostrojů vypůjčených z velké části i z vozového parku státních drah. Dle úmluvy mezi akcionáři a generálním ředitelstvím státních drah z roku 1886 obstarává provoz státní správa železniční už od 1. března 1887, kdy byl provoz na této trati zahájen, a patří tudíž k přirozenému vývoji, aby stát dráhu získal do svého vlastnictví.

Potřebám rostoucí dopravy nemohla společnost, zejména nyní v poválečných létech nijak vyhověti. Bylo a je třeba investovati do podniku nové kapitály a provésti nutné opravné a stavební práce. Společnost sama nemá dostatečných prostředků a v nynějších úvěrových poměrech sotva získala by úvěru za podmínek, které by státní správa vzhledem na své právo výkupní mohla schváliti. Tato nepohotovost dráhy pro veliké potřeby veřejného hospodářství byla dalším podnětem vládě k akci sestátňovací.

Vládní návrh zákona o převzetí této místní dráhy byl podán už v roce 1921 v senátě Národního shromáždění. Od projednávání bylo pouze z toho důvodu upuštěno, že náhrada dle koncesní listiny ukázala se příliš vysokou a pro stát nevýhodnou.

Koncese byla akciové společnosti povolena listinou z 2. listopadu 1881 čís. 133 ř. z. s platností na 90 let ode dne vystavení koncesní listiny. Dle § 9 koncesní listiny může státní správa odkoupiti železnici za náhradu, kterou dá koncesionářům. Cena odkupní stanoví se tím, že vypočítá se čistý užitek roční za posledních 7 let, z čehož srazí se čistý zisk dvou let, kdy byl užitek nejmenší, načež se vypočte průměr čistého zisku, ostatních 5 let. Kdyby průměr takto vyhledaný nedosahoval takové annuity, které je po dobu platnosti koncese zapotřebí k 5% zúročení základního kapitálu státní správou schváleného a ke splacení jeho, stanoví se tato annuita za čistý užitek, který se při vyměřování ceny odkupní položí za základ. Dle vůle státní správy může se dáti náhradou buď důchod rovnající se výše uvedenému průměru, po případě rovnající se nejmenšímu zisku. Důchod se má vypláceti v půlletních prošlých částkách dne 1. ledna a dne 1. července každého roku, pokud trvá platnost koncese, nebo je náhradou částka najednou vyplacená a tato částka se včas vykoupení rovná ceně kapitálu obnosů ročních až do projití koncese splatných. Vypočítá se dle 5 % úroků.

Do roku 1919 stačily provozní zisky sotva na krytí 5% zúročení základního kapitálu a očekávalo se, že výpočet průměru čistého zisku za posledních 7 let nebude přesahovati minimální rentu. Intensivním zvýšením dopravy dosaženo však v roce 1920 čistého zisku Kč 1,024.258,20 a roku 1921 Kč 245.237,81. Propočítání průměrného zisku na tomto základě bylo by znamenalo přibližně 20% zúročení kapitálu až do konce platnosti koncesní listiny, t. j. do roku 1971. Výkup na tomto podkladě jevil se tudíž pro stát nepříznivý a státní správa železniční podjala se nového výhodnějšího způsobu řešení.

Po dohodě, která ujednána se společností, převezme stát všechny dosud neslosované akcie 4139 kusů v nom. hodnotě á 400 Kč za kurs 480 Kč a 361 kusů požitkových listů á Kč 40, tudíž celkem za úhrnný obnos Kč 2,001.160,-. Majitelem dráhy stává se stát tím, že převzal všechny akcie společnosti a že společnost usnesením valné hromady se rozejde (§ 2).

Operace tato jeví se pro stát velice výhodnou už tím, že převzetím akcií získává stát výtěžky za rok 1921 a 1922. Čistý zisk za rok 1921 připadl již státu. Dividenda a superdividenda činila v roce 1921 Kč 48, následkem čehož zaplaceno skutečně na akcie pouze 32 Kč nad hodnotu nominální. Výtěžek za rok 1922 v prvním pololetí vykazuje 267.620 Kč a bude tento rok rovněž příznivý. Volné fondy akciové společnosti činí 203.613,97 Kč, přebytek odvedený státní pokladně z roku 1921 činí 224.553,18 Kč. Obou těchto položek v celkovém obnosu 428.167,15 Kč bude možno použíti na úhradu akcií. Mimo to uspoří se peněžité náklady na zvláštní správu společnosti, které vyžadovaly v roce 1921 částky 46.000,- Kč. Potřebná peněžitá náhrada, pokud nestačí zisky z roku 1921 a 1922 a volné fondy akciové společnosti, opatřena bude úsporami v kapitole 14 státního rozpočtu pro rok 1923 a, pokud by jich nebylo, operacemi úvěrními (§ 4).

Státní správa železniční bude sice míti po sestátnění této tratě úbytek příjmů při jednotném propočítávání tarifů. Úbytek tento bude však nahrazen intensivnější dopravou, kterou při dobré organisaci a náležitém vypravení tratě při rozvíjejícím se uhelném průmyslu možno očekávati. Ze všech těchto důvodů jeví se tento způsob převzetí místní dráhy Počeradce-Vrskmany pro stát velice příznivým, z důvodů dopravních pak přímo nutným a výbor technicko-dopravní se proto usnesl doporučiti slavnému senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění usnesení poslanecké sněmovny, obsaženém v senátním, tisku č. 1631, leze změny.

V Praze dne 25. května 1923.

Dr Jar. Brabec v. r.,
předseda.

J. Havlena v. r.,
zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor v řádné schůzi, konané dne 2S. května 1923, pojednav o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany schválil osnovu zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou ve schůzi dne 4. května 1923.

V Praze dne 25. května 1923.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Jos. V. Klečák v. r.,
zpravodaj.