Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1664.

I.

Ve schůzi konané dne 8. května 1923 jednal technicko-dopravní výbor o zprávě výše zmíněné a schválil ji v plném znění.

Ze zprávy dlužno zvláště uvésti toto:

Účelem mezinárodních parlamentních obchodních konferencí je soustřediti zástupce všech parlamentů a propagovati v zákonodárných sborech všech států zásady obchodně-politické spolupráce a unifikace zákonů, nařízení a předpisů obchodních, pokud otázky ty mohou býti řešeny na širokém podkladě mezinárodním, a dále pak pracovati vzájemnou pomocí na prospěch účinnější ochrany zájmů zúčastněných států v cizině. Tyto konference se konaly střídavě od roku 1914 v Bruselu, Paříži, Římě, Londýně a Lisaboně.

Osmá konference se konala v Paříži ve dnech 31. května, 1. až 3. června 1922 a byla tam zastoupena Společnost Národů a celkem 21 států. Problémy projednávané ve schůzích výborových a plenárních byly:

Otázka měny; sjednocení zákonodárství o smlouvách dopravních; mezinárodní zákonodárství o úpadku; nutnost udržeti v každé době státům, nemajícím přímého neb dostatečného přístupu k moři, výhody hospodářské, plynoucí ze zmezinárodnění vodních cest; obchod výrobky vinařskými; úvěry pro obchod vývozní; otázka omezování vývozního obchodu.

Československá delegace, jejímiž členy byli senátor dr J. Brabec, senátor dr F. Soukup, posl. prof. dr Milan Hodža, poslanec Jan Slavíček, poslanec dr Fr. Nosek a poslanec dr Ant. Uhlíř, zúčastnila se všech jednání a vyslovila svoje stanovisko k diskutovaným resolucím, které mají sloužiti za směrnice legislativní práce v jednotlivých státech a které pak byly usneseny v tomto konečném znění:

I. Otázka směny (kursu).

Mezinárodní obchodní konference parlamentní projevuje přání, aby vlády a sněmovny nevydávaly papírových peněz za účelem úhrady obecných břemen a hleděly uvésti výdaje v soulad s pravidelnými příjmy svých rozpočtů; aby hospodářská politika států směřovala čím dále tím více ke zřízení ustálené soustavy celní a k uzavření dlouhodobých obchodních smluv; aby cenné papíry, představující pohledávku reparační, staly se prodejnými na počtu trhů co možno největším a aby prodejnost těchto cenných papírů byla co nejvíce usnadněna.

Po stránce druhé konference, připomínajíc přání, jež dříve projevila k návrhu p. Luzzatiho, směřujícímu k svolání technické konference, pověřené studiem prostředků zlepšujících kolísání měn,

žádá, aby při konferenci cedulových bank, jež konati se bude v brzku v Londýně, byly zastoupeny státní pokladny;

vyjadřuje naději, že v této konferenci otázka směn bude užitečně projednána a že bude možno dosíci kladných výsledků.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní,

připomínajíc přání, jež projevila o plavbě po Dunaji ve schůzi konané za války v Londýně dne 5. července 1917,

bere na vědomí ustanovení mírových smluv, jimiž plavba po Dunaji a po jiných řekách mezinárodních podřízena byla spravedlivým pravidlům, zaručujícím všem státům evropským, nemajícím leč hranice pozemní, volný přístup k moři.

Dotvrzujíc, že lne k zásadě svobody plavby na řekách mezinárodních,

projevuje přání, aby úmluvy barcelonské o svobodě průjezdu a o řádu na splavných cestách, majících zájem mezinárodní, byly uvedeny v platnost co možno nejdříve,

zjištujíc, že úmluva ze 4. února 1898 mezi Německem, Belgií, Francií a Nizozemskem uzavřená, zrušila zdlouhavé a zbytečné formality při přechodu některých hranic,

upozorňuje vlády evropské na prospěch, jenž by vznikl uzavřením mezinárodní úmluvy za účelem zajištění volné plavby na všech splavných cestách, majících mezinárodní význam, lodím vnitrozemské plavby, opatřeným vysvědčením o ponoru, vydaným příslušnými úřady některého evropského státu, aniž by se přikročovalo k novým měřením (ponorným).

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

jest názoru, že záleží na tom, aby uzavřena byla mezi civilisovanými národy, majícími přímý zájem na mezinárodním obchodě, dohoda za účelem řešení rozporů v zákonodárství, jež jsou v otázkách úpadkových a to ve smyslu jednotnosti a všeobecnosti řízení úpadkového, způsobem takovým, aby skutečně byly uplatněny ve státech smluvních, bez újmy obecnému řádu tuzemskému;

prosí stálý výbor konference, aby ustavil komisi pověřenou přípravou předběžného návrhu k mezinárodní smlouvě, odpovídající přijatému usnesení a jednotnosti a všeobecnosti mezinárodní v otázkách úpadkových;

vyčkávajíc uskutečnění obou předcházejících usnesení, vyzývá vlády zastoupených států, aby uzavřely mezi sebou odděleně smlouvy diplomatické, pořádající veškeré otázky, týkající se úpadku.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní,

přihlížejíc k tomu, že průtok řeky územími několika svrchovaných států propůjčuje této řece povahu řeky mezinárodní,

přihlížejíc k tomu, že okolnost tato stanoví pro všecky státy pobřežní rovná práva na řečiště uvedené řeky a tudíž zákaz každému z dotyčných pobřežních států překážeti svrchovanostními výkony svrchovanosti ostatních států pobřežních,

přihlížejíc zvláště k tomu, že naprostá svoboda plavby v každé době a po celé trati uvedené řeky má býti zajištěna všem zúčastněným státům pobřežním a že má býti každému z nich zakázáno klásti přímo neb nepřímo překážky volnému používání práv ostatních států, zvláště nedostatečným udržováním splavnosti zmíněné řeky po celém jeho území,

vzhledem k přání, projevenému Poradným výborem právníků v červenci 1920 v Haagu,

vzhledem k přání, projevenému Všeobecnou konferencí o svobodě dopravy a průjezdu, konanou v dubnu 1921 v Barceloně,

projevuje přání, aby mezinárodní úmluvy ustanovily a přesně určily užívání příslušných práv, přiznaných všem pobřežním státům mezinárodních řek.

I. Mezinárodní obchodní konference parlamentní,

přihlížejíc k tomu, že zákaz požívání vína neodpovídá zásadám opravdového boje proti alkoholismu;

přihlížejíc k tomu, že soustava kontingentů nemá býti zavedena leč jako opatření výjimečné a přechodné;

projevuje přání, aby mylné představy o škodlivosti vína byly potírány ve všech státech a aby nebyly kladeny zvláštní překážky výrobě a obchodu vínem.

II. Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby veškeré státy se zavázaly chrániti okrsková pojmenování vín i lihovin a ostatních výrobků hospodářských, kterým jejich původ dodává podstatné jejich vlastnosti a to v duchu zásad, vyjádřených v ujednání madridském, ve článcích 274 a 275 míru versaillského a v odpovídajících článcích mírových smluv následných,

projevuje přání, aby (veškeré státy) provedly opatření zákonodárná v duchu jednotlivých pravidel, týkajících se:

1. záruky čistoty a pravosti (autentičnosti) výrobků pomocí osvědčení o původu, ve shodě se zákony tuzemskými;

2. dohledu (kontroly) na obchod vínem a lihovinami, počínajíc dovezením (importem) až včetně prodejem v drobném;

3. potlačení podvodů zabavením výrobků, jež by neodpovídaly zákonným předpisům, stíháním soukromoprávním a trestním, aby odškodněni byli poškození zájemci a potrestáni byli původci podvodů;

projevuje přání, aby úmluva pařížská z 15. října 1912 o sjednocení výrobků o výsledcích lučebních rozborů byla ratifikována, prováděna podepsanými státy a získala přistoupení států ostatních;

projevuje přání, aby zřízena byla co možno nejdříve Mezinárodní kancelář lučební pro rozbory požívatin za účelem sjednocení postupu při rozborech a souřadění zásad při podávání úsudků o čistotě výrobků.

I. Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby veškeré zasahování vlád do záležitostí obchodních ustalo, neboť nelze se vyhnouti nynějšímu prudkému kolísání směn a váznutí obchodu mezinárodního, leč všeobecným obnovením plodné práce spojené s úsporností státní i osobní,

prohlašuje, že by se situace hmotně zlepšila, kdyby každý národ uvolil se co nejdůrazněji usilovati o rovnováhu příjmů a vydání a omezení inflace svého oběživa.

II. Mezinárodní obchodní konference parlamentní

jsouc přesvědčena, že svoboda obchodu jest podmínkou rozkvětu obchodního,

dotčena jsouc nemile trapným závoděním ochranářským, jímž nakaženy jsou i státy, dosud volné výměně nakloněné,

prohlašuje, že dovolávání se vzájemné hospodářské výpomoci, nutné k opětnému povznesení světa, bude marným, neuznají-li státy, sjednocené poutem nezbytnosti, tyto zásady:

a) každý celní poplatek, jehož sazba jest prohibitivní, tvoří a udržuje nebezpečný odpor mezi státy, jež cla tato uvalují, a ostatními státy cizími;

b) přílišné poplatky, jež vybírají státy ochranářské vůči státům ostatním, překážejí těmto, aby veškerých svých zdrojů použily k svému povznesení a jsou na škodu hospodářské rovnováze světové.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

vyjadřuje své politování, že postup, sledovaný státy za účelem přizpůsobení celních poplatků změnám cen a měn, má složitostí a nestálostí, jež uvádí do výkonů celnických, jakož i v důsledku pojetí, na němž se zakládá, a okolností, za kterých je používán, v zápětí zvýšení překážek beztak velmi četných, jež nynější poměry kladou vývinu mezinárodního obchodu a na místě, aby uskutečnil úpravu ochrany, vede někdy k jejímu trapnému přemršťování;

jest názoru, že za účelem opětného získání a udržení působivosti ochrany v míře uznaně nutné, je-li tato dotčena neb ohrožena, jmenovitě znehodnocením měny, dlužno postupovati cestou zákonodárnou, pomocí změn celního sazebníku, nehledě k požadování placení cel na rovni (v paritě) zlata ve státech s měnou znehodnocenou nebo přehodnocenou;

projevuje přání, aby státy se neutíkaly k zvláštním opatřením obranným proti soutěži státu se směnou znehodnocenou, leč by následkem rozpětí mezi tuzemskou a zahraniční hodnotou měny, těchto států znehodnocení směny působilo jako odměna (premie) vývozní; v podobném případě nechť tato opatření pozůstávají v hodnotných přirážkách (surtaxes ad valorem), založených na příslušném rozpětí.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby vlády se zdržely vydávání naprostých zákazů dovozu neb vývozu na kterýkoliv výrobek, leč z důvodů vojenských neb veřejně bezpečnostních.

Technicko-dopravní výbor navrhuje, aby senát předloženou zprávu rovněž schválil.

V Praze dne 1. června 1923.

Fr. Štastný v. r.,
místopředseda.

Dr Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.

II.

Minulého roku 1922 koncom mája 31. a v červnu 1., 2. a 3. konala sa v Paríži ôsma medzinárodná parlamentárna konferencia. Na tejto zastúpená bola i naša Československá republika, ktorú zastupovali členovia senátu dr Brabec a dr Soukup a zo snemovne poslaneckej dr Hodža, Slavíček, dr Nosek a dr Uhlíř. Naši zástupci podali o konferencii zprávu, o ktorej živnostensko-obchodný výbor vo schôdzi dňa 29. mája pojednal. Parlamentárna obchodná konferencia v Paríži pozostáva zo 24 parlamentov, z nichž 14 bolo zastúpené.

Konferencia táto vyniesla 7 resolucií, v nichž je zahrnutý materiál, o ktorom bolo jednané: 1. Otázka meny. 2. Sjednotenie zákonodárstva o dopravných smluvách. 3. Medzinárodné zákonodárstvo o úpadkoch. 4. Nutnosť udržať v každej dobe štátom nemajúcim priameho alebo dostatočného prístupu k moru, výhody hospodárske, plynúce z zmedzinárodnenia vodných ciest. 5. Obchod s výrobkami vinarskými. 6. Úvery pre obchod vývozný. 7. Otázka obmedzovania vývozného obchodu.

Živnostensko-obchodný výbor senátu vyslechnúc svojho referenta odporúča podanú zprávu našich delegátov ku schváleniu. V tejto resolúcii k bodu 5. prejavuje konferencia prianie, aby mylné predstavy o škodlivosti vína boly potlačované vo všetkých štátoch a nerobily sa prekážky obchodu a výrobe vína. Charakter druhov vín má byť chránený, jako melnického, tokajského, modrianského etc.

V Prahe dňa 9. mája 1923.

Č. J. Lisý v. r.,
místopředseda.

Šimon Roháček v. r.,
zpravodaj.

III.

Rozpočtový výbor vzal ve schůzi dne 17. dubna 1923 zprávu o VIII. Mezinárodní parlamentární konferenci obchodní, konané v r. 1922 v Paříži, na vědomí a navrhuje senátu její schválení.

V Praze dne 17. dubna 1923.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr V. Fáček v. r.,
zpravodaj.