Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
7. zasedání.
Tisk 1670.
Zpráva
I. kulturního výboru
II. ústavně-právního výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1642) o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyučování jazyku státnímu jakož i jazykům národních menšin na školách středních a ústavech učitelských.
I.
Jest v zájmu dobré věci, která se bez dokazování rozumí sama sebou a je stejně uznávána od příslušníků československé republiky bez rozdílu národnosti, aby již při školské výchově byla příležitost poskytnuta opatřiti si znalost státního jazyka a jazyka národnostních menšin.
Zákon přijatý poslaneckou sněmovnou vyhovuje této potřebě v oboru školství středního a na ústavech učitelských, poněvadž na nich je možno vyučování jazykům, o něž běží, upraviti zákonem a jednotně, kdežto jiné školy stejného stupně, zejména školy odborné mají osnovu vyučovací sdělanou dle hledisk příliš různých, než aby se případná úprava mohla shrnouti jednotnou zákonou formulí.
Na uvedených školách zavádí se jazyk státní jako obligátní předmět, pokud není jazykem vyučovacím, a tím se odstraňuje zároveň nepraktická nestejnost, která panovala v té příčině na školách bývalých koruních zemí, a která řízení škol vnitřně i vnějšně znesnadňovala.
Co se týče jazyka národnostních menšin, vyžádala si různost lokálních poměrů, aby ústřední správě školské bylo ponecháno rozhodnutí o tom, má-li se učiti jazyku té které menšiny obligátně čili neobligátně. Aby pak čeleno bylo nesnázím, které po případě mohou vzniknouti při nové úpravě pro žáky přestupující na jiný ústav téže kategorie, jest dle § 5 ministerstvo školství a národní osvěty oprávněno poskytnouti od případu k případu přiměřené úlevy.
Kulturní výbor vyslovuje na popud senátora dr Naegela přesvědčení, že vláda činíc opatření ve smyslu § 3 obrátí se, pokud se tak již nestalo, na interesenty té národnosti, o zavedení jejíhož jazyka jako menšinového půjde.
Zároveň předkládá kulturní výbor k schválení resoluci týkající se vyučování jazyku menšinovému ve skupinách. Resoluce tato jest jednomyslně přijatým výsledkem dlouhého a důkladného rokování o návrhu podaném v té příčině referentem a konečné rozhodnutí o ní bylo po přání zástupců vlády odloženo až by návrh na úpravu vyučování jazyku státnímu a jazyka menšin byl podán.
Vzhledem k tomu kulturní výbor doporučuje, aby senát schválil osnovu zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a obsaženém v sen. tisku 1642 beze změny a žádá za schválení navrhované resoluce.
V Praze, dne 30. května 1923.
J. Smrtka v. r.,
předseda.
Dr Frant. Krejčí v. r.,
zpravodaj.
II.
S hlediska ústavně právního není námitek proti návrhu zákona poslaneckou sněmovnou usneseného a s obsahem jeho projevil ústavně-právní výbor úplný souhlas.
Proto ústavně-právní výbor doporučuje senátu, aby schválil návrh zákona usnesený poslaneckou sněmovnou.
V Praze, dne 6. června 1923.
Dr Soukup v. r.,
předseda.
Dr Veselý v. r.,
zpravodaj.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby vyučování jazyku menšinovému upraveno bylo nikoli v rámci celkového rozvrhu hodin podle tříd, nýbrž skupinově dle pokročilosti žactva v ovládání jazyka.