Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1673.

Přítomný návrh zákona má za účel uleviti zejména sborovým soudům, kteréž přes ustanovení novely ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n. zůstaly nadále přetíženy, s náležitým zřetelem, na soudy okresní, jichž nepatrnější agenda pozůstalostní a poručenská přenáší se na síly kancelářské, zvláště kvalifikované. Nejpozoruhodnější v té příčině jest ustanovení, že samosoudcům u sborových soudů přikazuje se mimo spory až do Kč 20.000 též projednání a rozhodování ve sporech o rozvod a rozluku manželskou, kteréž ovšem zmírněno jest ve směru tom, že stranám zůstává na vůli navrhnouti projednání a rozhodování před soudem sborovým.

Jinak restituují se též ustanovení §§ 28 a 29 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. ohledně řízení pozůstalostního s jistými obměnami.

Připojením lit. d v odstavci 6., čl. II. v čl. VII., č. 1 opraveno bylo tiskové nedopatření nastalé tím, že litera tato v původním vládním návrhu obsažená v tisku jak vládní předlohy, tak i zprávy výborové poslanecké sněmovny byla vynechána, a dosaženo tím podrobnějšího označení příslušného ustanovení.

Ostatně poukazuje se na zprávy důvodové jak ku vládní předloze, tak ke zprávě výborové poslanecké sněmovny s tím, že předlohou touto jsou vyřízeny současně návrhy iniciativní ohledně notářů v poslanecké sněmovně (tisk č. 3971) a v senátu (tisk č. 1585) podané.

Ústavně-právní výbor doporučuje tudíž senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, jak jest obsaženo v sen. tisku č. 1648, s tiskovou opravou svrchu uvedenou a aby schválil též tuto resoluci:

Při rozhodování, zda-li pozůstalost jest jednoduchá ve smyslu čl. VIII., odst. I., č. 2., dlužno postupovati se zvýšenou opatrností zejména jde-li o řízení pozůstalostní na základě poslední vůle.

V Praze, dne 6. června 1923.

Dr Soukup v. r.,
předseda.

Dr Krupka v. r.,
zpravodaj.