Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
7. zasedání.
Tisk 1678.
Návrh
senátorů Karla Sáblíka, Františka Hybše a společníků
na snížení tarifů na místních drahách.
Tarify na místních drahách jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží jsou daleko vyšší, než na tratích drah státních.
Tak na příklad obnáší tarif nákladní za 100 kg:
|
na místní dráze |
|
|
Německý Brod-Žďár délka 34 km. |
na trati hlavní též 34 km. |
|
Rychlozboží obyč.............. ..2020 hal. |
............................. 2011 hal. |
|
Rychlozboží sníž.............. 1096 hal. |
.............................. 959 hal. |
|
tarif I. kusové.................. 992 hal. |
.............................. 855 hal. |
|
tarif II. kusové................. 632 hal. |
.............................. 547 hal. |
|
tarif A. vag....................... 504 hal. |
.............................. 402 hal. |
|
tarif B. vag....................... 428 hal. |
.............................. 531 hal. |
|
tarif C. vag....................... 340 hal. |
.............................. 273 hal. |
|
spec. tar. I. vag................. 400 hal. |
.............................. 531 hal. |
|
spec. tar. II. vag................ 368 hal. |
.............................. 300 hal. |
|
spec. tar. III. vag............... 292 hal. |
.............................. 270 hal. |
Tarif osobní:
lístek III. třídy ze Žďáru do Německého Brodu.................. 11,20 Kč
lístek III. třídy na státních tratích....................................... 5,60 Kč
Následek těchto vysokých tarifů jest, že drah místních je čím dále tím méně používáno k dopravě osob i zboží. Lidé chodí na mnoho hodin cesty raději pěšky nebo jezdí povozem, ano v poslední době zavedena jest v mnohých místech soukromá doprava automobilová (na př. v Novém Městě na Moravě, Bystřici nad Pernštýnem), která obstarává dopravu osob na př. do Brna o 30-40 % laciněji než dráha.
Doprava zboží děje se v krajích při místních drahách nyní vesměs povozy, tak na př. obchodníci ze Žďáru, Nov. Města na Moravě, Bystřice n. P. dováží zboží do Jihlavy, Brna a j. míst stále povozy, tyto obstarávají tak dovoz mnohdy za polovinu tarifu železničního a při tom rychleji a jistěji. Mnoho zboží vozí se nákladními automobily na př. pivo a j., nebo vozí se na stanice sousedních drah státních. Také posílá se zboží i oklikou na větší vzdálenosti po tratích státních drah, neboť jest tam dovozné i při větší vzdálenosti nižší. Tak na př. dovozné 1 vagonu vápna z Tišnova do Světlé n. Sáz. stojí:
přes Žďár (místní drahou do Něm. Brodu)... 106 km................... 912,- Kč
přes Brno a Okříšky (státní dráha)......... ....176 km................... 710,- Kč
Poměry na Slovensku jsou ještě horší.
Tím ubírá se místním drahám stále více nákladů, klesá jejich příjem, kdežto vydání se nezmenšují a pasivita drah je stále větší. A poněvadž stát garantuje místní dráhy zvláště moravské, doplácí se ze státní pokladny stále větší obnosy na provoz těchto drah.
Tak na př. na místní dráze Německý Brod-Tišnov obnášel
|
provozní příjem |
provozní vydání |
|
roku 1915.............. 781.672,46 Kč |
....................... 569.740,49 Kč |
|
roku 1919........... 2,479.333,32 Kč |
.....................2,863.640,54 Kč |
|
roku 1920........... 5,197.268,78 Kč |
.................... 6,000.522,19 Kč |
|
roku 1921........... 6,541.529,52 Kč |
.................... 9,446.767,08 Kč |
Jeví se tudíž:
roku 1915 provozní přebytek 211.931,97 Kč
roku 1919 provozní schodek 384.317,22 Kč
roku 1920 provozní schodek 803.253,41 Kč
roku 1921 provoz. schodek 2,905.237,46 Kč
Pasivita tato dá se odstraniti mimo snížení nákladů provozních (jmenovitě snížení počtu personálu), hlavně zvýšením množství dopravovaného zboží i osob a toho lze docíliti pouze snížením tarifů dopravních na místních drahách na výši tarifů platných na hlavních tratích tak, aby opětně bylo umožněno zboží místními drahami dopravovati. Neboť za nynějších tarifů nebylo na př. možno vyvážeti z mnohých okresů českomoravské vysočiny na podzim r. 1922 brambory, jichž zde bylo nadbytek, neboť výše dovozného byla mnohem větší, než cena brambor.
Tyto poměry jsou s hlediska národohospodářského naprosto neudržitelné, jimi jest ubíjen hospodářský život krajů na provoz na lokálních drahách odkázaných; průmysl ani zemědělství nemůže se zde rozvinouti, doprava následkem toho ani v budoucnosti by nestoupla a dráhy tyto zůstaly by trvale pasivními. Naproti tomu podstatné snížení tarifů způsobí snad momentálně pokles příjmů těchto drah, ale oživení zemědělství a průmyslu bude míti v zápětí a to v brzké době neobyčejné zvýšení dopravy a tím v budoucnu zvýšení příjmů těchto drah.
Z důvodů těchto navrhují podepsaní:
Slavný senáte, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby v nejbližší době tarify na místních drahách snížila tak, aby odpovídaly tarifům na tratích hlavních.
V Praze, dne 29. května 1923.
Karel Sablík, František Hybš,
Em. Hrubý, Rozkošný, Križko, dr. Jar. Vlček, Hucl, Lukeš, Sehnal, Kroiher,
dr. Daxner, Smrtka, Roháček, Donát, Duchaj, Slavík, dr. Horáček.