Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1685.

Zpráva

I.

Podpory soustavné elektrisace týkají se dosud dva zákony Československé republiky, a to zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (elektrisační zákon) a zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jimž se doplňuje zákon předchozí (novela k elektrisačnímu zákonu). Nepřímo přichází v úvahu ještě zákon ze dne 13. června 1922, č. 187 Srb. z. a n. o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do knih pozemkových.

Elektrisační zákon československý usiluje dosíci provádění soustavné elektrisace pomocí všeužitečných elektrických podniků, náležejících veřejným korporacím nebo společnostem smíšeně veřejným, jimž za tím účelem ukládají se různé povinnosti v zájmu veřejném. Jsou to zejména tyto povinnosti:

1. dodávati v území podniku přikázaném energii dle jednotných sazeb a uveřejněných podmínek každému spotřebiteli pro všechny účely, pokud podnik neprokáže, že by dodávka energie do míst zvlášť nevýhodně ležících ohrožovala jeho rentabilitu;

2. odebírati energii vhodných vodních sil v území jemu přikázaném, pokud trvale nezmenší výnosnosti elektrického podniku;

3. vzájemně si vypomáhati se sousedními elektrárnami, jestliže spojením tím nezmenší se výnos podniku, nýbrž sníží se spotřeba paliva a zvýší celková hospodárnost podniků, jež mají býti spojeny, a zabezpečí trvalá dodávka energie;

4. udržovati jemu náležející díla elektrická ve stavu hospodářsky účelném a schopném řádného provozu, dále prováděti včas všechny potřebné opravy a náhrady, podnik dle potřeby rozšiřovati a jeho výstroj zlepšovati dle osvědčených vymožeností techniky, pokud bytím rentabilita podniku nebyla trvale ohrožena.

Aby se usnadnilo plnění těchto povinností, propůjčují se elektrickým podnikům výhody právní a to právo klásti elektrické vedení (§ 7, lit. a), b), c) elektr. zák.), nárok na vyvlastnění (§ 7 lit. d) téhož zák.), dále úlevy ve směru formálně právním (§ 16-19 elektrisačního zákona).

Poskytnutím výhod právních byl položen základ k existenci všeužitečných elektrických podniků, nutno však upozorniti, že tyto výhody samy o sobě nemohly zabezpečiti další zdárný jich vývoj a tím i zabezpečiti provádění soustavné elektrisace v Československé republice.

Toho si byl vědom již zákonodárce, jenž podporoval vznik všeužitečných elektrických podniků také finanční pomocí státu; která však omezila se hlavně na kapitálovou účast státu na podnicích (§ 2 elektrisačního zákona), vedle fakultativního poskytování výhody vydávání dílčích dlužních úpisů, vyloučení částek sloužících k zúrokování některých zápůjček z2 základu pro zdanění. zvláštní daní výdělkovou (zárobkovou) (§ 6 elektr. zák.) a úlev ve placení převodních poplatků a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí při sloučení podniků a přeměně jich právní formy nebo vlastníka (§ 5 novely k elektr. zákonu).

V přítomné době jest jisto, že finanční pomoc, která byla na podporu soustavné elektrisace elektrisačním zákonem poskytnuta, za dnešního stavu hospodářského nestačí k plnému jejímu rozvoji.

Dosud byla všeužitečnost dle § 4 elektrisačního, zákona propůjčena 17 elektrickým podnikům, z toho 4 hydrocentrálám. Ve stadiu organisace dle podmínek všeužitečnosti jest dalších 6 podniků. Jde tu tedy celkem o 23 podniky, z nichž ministerstvo veřejných prací v mezích rozpočtu mohlo se kapitálově súčastniti pouze na šestnácti podnicích, majících společenského kapitálu Kč 237,367.400.- nominále. Z toho činí státní účast celkem Kč 44,100.000.- nom.

Leč státní účast kapitálová zmenšuje se již při založení společnosti a při každém zvyšování akciového nebo kmenového kapitálu o emisní poplatky, na nichž vrací se států dosti značná částka vlastních prostředků elektrických podniků prve ještě, než pomocí složených peněz nějaká hospodářská činnost mohla býti zahájena.

Dále však daně a poplatky postihující všeužitečné elektrické podniky během jich hospodářské činnosti jsou velmi citelnou pasivní položkou bilancí, zvláště počátečních let, kdy podnik jest zatěžován velikými požadavky investičními, a kdy výroba proudu nedosáhla ještě normálního rozvoje. Je to hlavně zvláštní daň výdělková dle II. hlavy zákona o osobních daních přímých (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících), dále všeobecná daň z obratu a z pracovních výkonů a kolky a bezprostřední poplatky při vydávání dílčích dlužních úpisů podle § 6 elektr. zákona.

Výše zatížení podniků těmito daněmi a poplatky, zejména zvláštní daní výdělkovou s přihlédnutím ku přirážkám samosprávných svazků, jest všeobecně známa, že netřeba ji zevrubně dovozovati.

Na podporu soustavné elektrisace je potřebí proto poskytovati další výhody finanční, a to výhody takového druhu, aby všeužitečným elektrickým podnikům přinesly skutečné ulehčení a umožnily tím provedení jich obtížných hospodářských úkolů.

Výhody finanční týkají se jednak zvláštní daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové podniků veřejně účtujících) (§ 1), jednak vydávání dílčích, dlužních úpisů (§§ 2, 3). Výhoda prvá má všeužitečné elektrické podniky zbaviti tíživosti daně výdělkové tím, že daň tato se všemi přirážkami nesmí činiti více než 50 % čistého výnosu obchodních let, která jsou podkladem pro výměru daně. Ustanovení toto sleduje tudíž podobný účel jako ustanovení § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., aby však přineslo znatelnější ulehčení bilancím podniků, snižuje procentní sazbu tam stanovenou o 30%. Zneužívání této výhody pro docilování zisků jest zabráněno podmínkou, že podnik musí prokázati, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani ku 4%nímu zúrokování kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.

Výhody při vydávání dílčích dlužních úpisů týkají se jednak osvobození od emisních poplatků, jednak osvobození listin vydaných k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů. Ustanovení tato mají za účel zlevniti opatřování finančních prostředků pomocí dílčích dlužních úpisů trpějících konkurencí jiných ukládacích papírů, zvláště i státních.

Finanční výhody poskytují se dočasně (na 10, resp. 5 let).

Právní výhody týkají se jednak soudního osvědčování, jež se rozšiřuje, resp. zavádí vedle ověřování notářského (§ 4), jednak umožnění akciovým společnostem, provozujícím všeužitečné elektrické podniky, aby si mohly opatřovati finanční prostředky úměrně s postupem elektrisačních prací. V prvém směru uznává se opodstatněným, aby u společností, které provozují všeužitečné elektrické podniky, notářské spisy o osvědčování byly nahrazeny jiným způsobem, méně nákladným.

Přicházejí zde v úvahu dvoje formy hromadných útvarů, jednak akciové společnosti, jednak společnosti s ručením obmezeným. Pokud se týče akciových společností podle obchodního zákona uvedeného v platnost zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, připouští již tento vedle notářského spisu a osvědčování spis pořízený soudem a osvědčování soudem (čl. 174, 198, 208 a 214); rovněž ministerské nařízení z 20. září 1899, č. 175 ř. z. (akciový regulativ, §§ 13, 15, 16). Ovšem scházejí v právu platném v území účinnosti obchodního zákona ze 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r.1863 jakékoli předpisy upravující soudní činnost a soudní příslušnost v případech čl. 174, 198, 208 a 214 tohoto zákona. U akciových společností podléhajících zák. čl. XXXVII: 1875 není předepsán ani notářský nebo soudní spis, ani osvědčování soudem nebo notářem.

Pokud jde o společnosti s ručením obmezeným podle zákona ze dme 6. března

1906, č. 58 ř. z., jehož platnost byla zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n. rozšířena na Slovensko a Podkarpatskou Rus, nezná zákon ten vůbec soudního osvědčování, po případě pořizování soudního spisu.

Ustanovení §u 4 osnovy soudní činnost a soudní příslušnost ve směru shora naznačeném jednak upravují (u akciových společností), jednak nově zavádějí (u společností s ručením obmezeným).

V druhém směru může býti všeužitečným elektrickým podnikům, ustaveným ve formě akciové společnosti, úředně povoleno, aby vydávaly neúplně splacené akcie na jméno, na něž musí ubýti složeno aspoň 25 % jmenovité hodnoty, zbývajících 75 % pak může býti od akcionářů požadováno dle postupu elektrisačních prací.

I výhody právní mají tudíž finanční význam pro všeužitečné elektrické podniky.

Předložená osnova vyhovuje požadavkům interesovaných kruhů, lze ji proto doporučiti ku schválení, pročež ústav.-právní výbor navrhuje, aby sl. senát ji schválil ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a otištěném v senátním tisku. č. 1649.

Dále doporučuje výbor ke schválení připojenou resoluci.

V Praze, dne 7. června 1923.

Dr Soukup v. r.,

předseda.

J. Hucl v. r.,

zpravodaj.

II.

Od dôkladného využitia elektrickej sily sľubuje si ľudstvo veliký pokrok v každom smere. Závisí od úsilovnosti povolaných činiteľov vo správe národov a štátov, aby v medzinarodnom zápolení neostal v pozadí národ a štát ím sverený.

Vláda Československej republiky, z toho hľadiska sa snaží podporovať podniky, ktoré elektrizáciu fedrujú zo stanoviska všeužitočnosti. Tento účel sleduje aj predložený vládny návrh zákona (tlačivo 4124), ktorý ako štvrtý týchto tendencií, má sa pridružiť k zákonom poskytujúcim výhody elektrickým podnikom.

Zákon k podpore sústavnej elektrizácie z 22. júla 1919, č. 438 Sb. z. a n. a novela tohoto zákona z 1. júla 1921, č. 258 Sb. z. a n., so zákonom z 13. júna 1922, č. 187 Sb. z. a n., poskytujú výhody právne, ako: v expropriaci za účelom kladenia elektrického vedenia a iné úlevy v smere formalne-právnom. Finančnú pomoc poskytujú zmienené zákony tým, že umožnujú, ba priamo ukladajú kapitálovú účasť z verejných prostriedkov, na električných podnikoch, všeužitočného rázu. Preto je tiež dosial na 16 elektrických podnikoch, kapitálove súčastnený štát 44,100.000 Kč a zeme, okresy alebo obce 131,219.000 Kč. Celkom pôjde v zákona o 23 elektrické podniky, ktorým z časti je a z časti bude priznaná všeužitočnosť.

Už ta sama skutočnosť, že na elektrických podnikoch v Československej republike dosial zo 73 percentov je zainteresovaný kapitál z verejných prostriedkov, je dôvodom, aby aj v zdaňovaní a v zaťažování autonomnými prirážkami priemyslových podnikov, sa bral zvláštny zreteľ na podniky elektrické, ktoré majú tak ďalekosiahajúci význam pre vec ľudského pokroku, aby tedy stanovisku všeužitočnosti slúžiace elektrické podniky použivaly zvláštnych výhod.

Rozpočtový výbor, pojednával vo svojej schôdzi, dňa 8. júna konanej, o tomto vládnom návrhu, prezkúmal ho so stanoviska štátnych financií a prišiel k presvedčeniu, že tieto, bars by utrpely újmu, táto je nepatrná, avšak vydatne vynahradená bude hospodárskym rozvojom, ktorý rýchlejšie zužitkovanie elektrickej energie iste prinesie.

Z toho presvedčenia vychádzajúc, doporúča rozpočtový výbor slávnemu senátu vládny návrh (tl. 4158) (senátne tlačivo 1649) ku schváleniu, v tom znení, ako sa na ňom usniesla poslanecká snemovňa.

Rozpočtový výbor pripojuje tiež svoj súhlas k resolúcii ústavne-právnym výborom prijatej a doporučuje túto plénu senátu k schváleniu.

V Prahe, 8. júna 1923.

Dr Karas v. r.,

predseda.

Frant. Zimák v. r.,

zpravodaj.

Vládě se ukládá, aby prozkoumala otázku, zdali by výhody v § 4 odst. 1. a 2. tohoto zákona propůjčené ve příčině přípustnosti zápisu soudního nebylo lze rozšířiti též na jiné podniky, jakož i jiné útvary společenské a aby podle výsledku prozkoumání předložila příslušnou osnovu zákona.