Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
7. zasedání.
Tisk 1689.
Původní znění.
Antrag
der Senatoren Hartl, Karl Friedrich, Dr, Herzig, Fahrher und Genossen, betreffend die Gleichstellung aller Staatspensionisten, Witwen und Waisen.
Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:
Die Regierung wird nachdrücklichst aufgefordert, ehestens eine Gesetzesvorlage einzubringen, durch welche die in keiner Weise berechtigte und deshalb geradezu empörende Ungleichheit in den Bezügen der Alt- und Neupensionisten, bezw. der Witwen und Waisen nach folgenden Gesichtspunkten endlich beseitigt wird:
a) Zur Gleichstellung aller aus der Zeit vor dem 1. Jänner 1923 stammenden Staatspensionisten, deren Witwen und Waisen mit den nach dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand Getretenen sind ersteren die ständigen Versorgungsgenüsse um 75 v. H. zu erhöhen.
b) Den aus der Zeit vor dem 31. August 1919 stammenden Ruheständlern, Witwen und Waisen sind die ständigen Bezüge durch nachträgliche Durchrechnung der Dienstzeit, oder, wo diese nicht durchführbar erscheint, pauschale und zwar um 20 v. H. zu erhöhen.
c) Die Teuerungs-, Familien- und Kinderzulagen, welche nach dem Dezembergesetz 1922 jenen Staatsangestellten, die nach dem 1. Jänner 1923 in den Ruhestand treten, bezw. deren Hinterbliebenen gebühren, sind in gleicher Höhe auch allen aus früherer Zeit stammenden Pensionisten, Witwen und Waisen zu gewähren.
Prag, am 6. Juni 1923.
Hartl, Karl Friedrich, Dr. E. M. Herzig, Fahrher,
Spies, Knesch, Lippert, Dr. Schmidt, Dr. Naegle, Luksch, Jelinek, Dr. Mayr-Harting.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
7. zasedání.
Tisk 1689.
Překlad.
Návrh
senátorů Hartla, Karla Friedricha, dr. Herzigové, Fahrnera a soudr., aby na roveň byli postaveni všichni státní pensisté, vdovy a sirotci.
Podepsaní navrhují:
Vláda se vyzývá s největším důrazem, aby co nejdříve předložila osnovu zákona, kterouž se dle následujících stanovisek konečně odstraňuje žádným způsobem neodůvodněná a proto přímo pobuřující nesrovnalost v požitcích staropensistů a novopensistů, pokud se týče vdov a sirotků:
a) aby byli na roveň postaveni všichni státní pensisté, jejich vdovy a sirotci z doby před 1. lednem 1923 s těmi, kdož šli na odpočinek po 1. lednu 1923, buďtež prve jmenovaným stálé zaopatřovací požitky zvýšeny o 75 %,
b) pensistům, vdovám a sirotkům z doby před 31. srpnem 1919 zvýšeny buďtež stálé požitky dodatečným propočítáním služební doby, anebo, kde se to jeví neproveditelným, paušálně, a to o 20 %,
c) přídavky drahotní, rodinné a na děti, kteréž podle prosincového zákona 1922 příslušejí státním zaměstnancům, kteří po 1. lednu 1923 šli na odpočinek resp. jejich pozůstalým; poskytnuty buďtež ve stejné výši také všem pensistům, vdovám a sirotkům z dob dřívějších.
V Praze, dne 6. června 1923.
Hartl, Karel Friedrich, dr. E. M. Herzigová, Fahrner,
Spies, Knesch, Lippert, dr. Schmidt, dr. Naegle, Luksch, Jelinek, dr. Mayr-Harting.