Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

7. zasedání.

Tisk 1713-1713/1.

V nadpise uvedené a ministerstvem schválené učebnici dějepisu popisuje se sociální rozvrstvení občanstva našeho státu po válce a je tam na stránce 148. pasus hrubě urážející rolnictvo. Citujeme do slova: >S neslýchanou rychlostí vytvořila se nová bohatství jednak v buržoasií, kde velkokapitalista zmnohonásobnil své miliony a zbohatlík nahromadil lichvařením obrovské bohatství, jednak v rolnictvu, jež bohatlo prostým během věcí i lichvou<.

Rolnictvo jest tedy paušálně obviňováno z lichvy. Toto obvinění svědčí o malém smyslu spisovatele učebnice pro dějinnou pravdu, když některé ojedinělé zjevy generalisuje a výtku lichvy vrhá pak ve tvář celému rolnictvu a při tom úplně pomíjí na př. ohromné dílo, které vykonalo >České srdce< ve prospěch hladovějících; dílo, které zdařilo se jen dík účinné a obětavé spolupráci rolnictva. Toto stranické zkreslení doby válečné jest v tomto případě tím odsouzeníhodnější že je v učebnici pro nastávající učitele, kteří pak tuto dějinnou nepravdu budou šířiti dále při svém vyučování.

Podepsaní se táží:

1. Jest tato věc panu ministrovi známa?

2. Jakým způsobem chce pan ministr tuto dějinnou nepravdu z uvedené učebnice odstraniti?

3. Jest pan ministr ochoten sděliti, jak je možno, že ministerstvo tuto učebnici schválilo?

4. Jest pan ministr ochoten sděliti, jaká popatření učinil, resp. učiní, aby se podobné případy neopakovaly a jakým způsobem bylo postupováno v tomto případě vůči úředníku, který schválil tuto učebnici i s uvedeným místem historické pravdě tak odporujícím?

V Praze, dne 8. června 1923.

J. Hucl, V. Donát,
Lukeš, dr J. Vlček, dr Daxner, J. Smrtka, Frant. J. Kroiher, Em. Hrubý, M. Križko, Hybš, Václav Sehnal, Rozkošný, Roháček.

Tisk 1713/1.

Nejvyšší správní soud vzbudil nejhlubší rozechvění v širokých kruzích dělnictva dvojím rozhodnutím, jež v poslední době vydal. Bylo to jednak rozhodnutí, kterým Nejvyšší správní soud odstranil závodní výbory ve všech podnicích, které neslouží výrobě, tedy především v bankách. Ačkoli úmysl zákonodárcův směřoval zcela jasně k tomu, aby zjednal závodní výbory pro všechny podniky, u kterých tu jinak jsou předpoklady, ať již slouží výrobě čili nic, použil Nejvyšší správní soud nejasného textu zákona k tomu, aby škrtnutím pera připravil desetitisíce zaměstnanců o jejich právo na závodní výbory.

Ještě podivnějším je druhé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jež odstraňuje povinné nemocenské pojištění pomocníků v domácnostech, a jež je odkazuje zpět na zastaralá a nedostatečná ustanovení čeledního řádu. Z těchto rozhodnutí vysvítá snaha soudů oproti jasnému úmyslu zákonodárcovu použíti každé mezery v textu zákona k tomu, aby zkrácena byla práva dělníků.

Tím vzniká pro zákonodárství naléhavý úkol, vyplniti tyto mezery jasným doplněním zákona, aby tyto kategorie dělníků a zaměstnanců chráněny byly před umělými výklady se strany soudů.

Tážeme se tudíž pana ministra, zdali jest ochoten ihned na počátku podzimního zasedání Národního shromáždění předložiti osnovy zákonů, které by zavedly povinné nemocenské pojištění pomocníků v domácnostech jakož i obligatorní závodní výbory pro všechny podniky bez rozdílu zdali slouží výrobě čili nic.

V Praze, dne 3. července 1923.

Dr. Heller, Niessner
Aug. Hecker, Albert Friedrich, Anna Perthen-ová, D. Löw, dr. Wiechowski, F. Link, Polach, Kiesewetter, Josef Reyzl.

Durch zwei in der letzten Zeit ergangene Entscheidungen hat das oberste Verwaltungsgericht

in weite Kreise der Arbeiterschaf tiefste Erregung getragen.

Es war dies einmal jene Entscheidung, durch welche das oberste Verwaltungsgericht die Betriebsausschüsse in allen jenen Unternehmuugen beseitigte, welche nicht der Produktion dienen, also vor allem in den Banken. Obwohl die Absicht des Gesetzgebers ganz klar dahin gieng, Betriebsausschüsse für alle Unternehmungen, bei welchen sonst die Voraussetzungen vorliegen, gleichgiltig ob sie der Erzeugung dienen oder nicht, zu schaffen, hat das oberste Verwaltungsgericht eine Undemtlichkeit im Gesetzestext benützt, um mit einem Federstrich Zehntausende von Angestellten ihres Rechtes auf die Betriebsausschüsse zu berauben.

Noch ungeheuerlicher ist die zweite Entscheidung des obersten Verwaltungsgerichtes, welche die obligatorische Krankenversicherung der Hausgehilfen beseitigt, und diese auf die veralteten und unzureichenden Bestimmungen der Dienstbotenordnung zurückwirft. Aus diesen Entscheidungen geht die Tendenz der Gerichte hervor, jede Lücke im Gesetzestexte der klaren Absicht des Gesetzgebers zuwider zu benützen, um die Rechte der Arbeiter zu kürzen.

Hiedurch erwächst der Gesetzgebung die dringende Aufgabe, diese Lücken durch eine klare Ergänzung des Gesetzes auszufüllen, um diese Kategorien von Arbeitern und Angestellten vor den Auslegungskünsten der Gerichte zu schützen.

Wir fragen daher den Herrn Minister, ob er bereit ist, sofort bei Beginn der Herbstsession der Nationalversammlung Gesetzentwürfe vorzulegen, durch welche die obligatorische Krankenversicherung der Hausgehilfen und die obligatorischen Betriebsausschüsse für alle Unternehmungen ohne Unterschied, ob sie der Erzeugung dienen oder nicht, eingeführt werden.

Prag, am 3. Juli 1923.

Dr. Heller, Niessner,
Aug. Hecker, Albert Friedrich, Anna Perthen, D. Löw, Dr. Wiechowski, F. Link, Polach, Kiesewetter, Josef Reyzl.