Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1715.

ze dne .......

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Komunálních dlužních úpisů, jež vydala >Centralbanlk der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik< v Praze podle § 5 III. svých stanov výměnou za komunální dlužní úpisy vydané akciovou společností >Cerntralbank der deutschen Sparkassen< se sídlem ve Vídni, jakož i komunálních dlužních úpisů, jež prvejmenovaná banka vydává v mezích svých stanov na podkladě zápůjček poskytnutých státu, okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, jakož i vodním družstvům, lze užití k úročnému ukládání peněz poštovního šekového úřadu, nadací a ústavů, podléhajících veřejnému dozoru, dále k uložení peněz sirotčích, svěřenských a depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři financí, vnitra a spravedlnosti.

Podle svých stanov jest akciová společnost >Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik< v Praze oprávněná vydávati na podkladě zápůjček, poskytnutých státu, okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím s právem vybírati přirážky ku státním daním, jakož i vodním družstvům, zúročitelné a nejdéle v 50ti letech umořitelné komunální dlužní úpisy. Mimo to vyměnila tato banka podle §u 11 vládního nařízení ze dne 13. září 1920, č. 532 Sb. z. a n., v tuzemsku obíhající komunální dlužní úpisy vydané akciovou společností Centralhantk der. deutschen Sparkassen ve Vídni za své vlastní komunálky.

Prvejmenovaná banka požádala, aby jejím komunálkám přiznána byla t. zv. sirotčí jistota, které požívaly podle zákona ze dne 26. července 1902, č. 168 ř. z., komunálky jmenované vídeňské banky.

Tato žádost jest odůvodněna věcně i formálně.

Podle §u 36 stanov žádající banky slouží ku přednostnímu zajištění nároků majitelů komunálních dlužních úpisů:

a) veškeré pohledávky vzniklé ze zápůjček, na jejichž podkladě banka vydala komunální dlužní úpisy;

b) zajišťovací fond, jejž jest banka povinna zříditi podle postupu emisí v poměru 1:10 vydaných komunálních dlužních úpisů až do výše 400,000 Kč.

Tento fond se dále rozmnožuje příděly z čistého zisku;

c) umořovací fond, do něhož plynou kapitálové splátky na zápůjčky uvedené pod a);

d) úrokový fond, do něhož plynou došlé úrokové částky.ze zápůjček pod a).

Fondy uvedené pod b) - d) jest banka povinna odděleně spravovati a odděleně od ostatního jmění za spoluuzávěry vládního komisaře uschovati.

Vedle těchto fondů a kaucí ručí přirozeně za. závazky banky z vydaných komunálních dlužních úpisů též veškeré její ostatní jmění.

Tímto způsobem jest zajištěna nerušená umořovací a úroková služba komunálních dlužních úpisů.

Po stránce formální dlužno uvésti, že tato banka jest ústředím německých spořitelen v našem státě a že gest tudíž poukázána v prvé řadě na spoluúčinnost těchto spořitelen. K tomu náleží také, aby spořitelny ukládaly volné přebytky též v komunálkách bankou vydaných. To však jest možno se zřetelem k §u 15 lit, b) zákona o úpravě právních poměrů spořitelen ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., pouze tenkráte, bude-li těmto komunálkám poskytnuta sirotčí jistota. Německé spořitelny v našem státě nabyly před státním převratem značných položek komunálek společnosti >Centralbank der deutschen Sparkassen< ve Vídni, jež tenkráte požívaly i na našem území podle zákona ze dne 26. července 1902, č. 168 ř. z., sirotčí jistoty. Státním převratem stala se banka, jež tyto komunálky vydala, ústavem cizozemským a její papíry staly se hodnotami cizozemskými, Rozlukou měnovou znehodnotily se velice tyto papíry, z čehož hrozila spořitelnám, jež v nich uložily přebytky, veliká ztráta. K zamezení této ztráty zřízena byla v Praze samostatná >Centralbank der deutschem Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik<, která podle §u 11 v1. nař. ze dne 13. září 1920, č. 532 Sb. z. a n., vyměnila všechny v tuzemsku obíhající tyto papíry za své komunálky znějící na měnu československou. Na tyto náhradní titry nelze však vztahovati pupilaritu původních papírů, takže zdejší spořitelny byly by nuceny se zřetelem k cit. zákonu o úpravě právních poměrů spořitelen náhradní titry prodati, což by však bylo možno jen se značnou ztrátou.