Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1734.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ......
kterým se mění § 113 odst. 3. uh. zák. čl. ze dne 9. prosince 1894, č. XXXI. manželském právu a §§ 51 a 59, odst. 2. uh. zák. čl. ze dne 9. prosince 1894, č. XXXIII. o státních matrikách, pak § 30 zákona ze dne 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n. o obřadnostech smlouvy manželské, o rozluce a o překážkách manželství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Ustanovení § 113 odst. 3. uh. zák. .čl. ze dne 9. prosince 1894, č. XXXI. o manželském právu a §§, 51 a 59 odst. 2. uh. zák. čl. ze dne 9. prosince 1894, č. XXXIII. o státních matrikách na Slovensku a Podkarpatské Rusi platných se mění v ten rozum, že prominouti průkaz cizincům a vydati vysvědčení státním příslušníkům pro sňatek v cizině, že zamýšlený sňatek se nepříčí zákonům jejich vlasti, náleží županovi.
Čl. II.
§ 30 zákona ze dne 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení občanského práva o obřadnostech smlouvy manželské, o rozluce a o překážkách manželství, zní:
>Ustanovení §§ 1 až 12, § 25 odst. 1., týkající se zrušení § 25 zák. čI. XXXII/1894, § 26, jakož i § 29 tohoto zákona vztahují se také na Slovensko a Podkarpatskou Rus.<
Čl. III.
Žádosti podle čl. I., které v den účinnosti tohoto zákona nebudou konečně vyřízeny ministerstvem spravedlnosti, budou postoupeny příslušnému županovi.
Čl. IV.
Tento zákon provésti náleží ministru vnitra a spravedlností.
Důvodová zpráva.
Podle § 113 odst. 3. zák. čl. XXXI/1894 a §§ 51 a 59 zák. čl. XXXIII/ 1894 platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi přísluší ministru spravedlnosti, jednak prominouti cizincům, kteří zamýšlejí sňatek uzavříti na území, kde platí tyto zákony, a nemohou se vykázati vysvědčením svého příslušného úřadu, průkaz, jednak vydati vlastním příslušníkům, kteří zamýšlejí uzavříti sňatek v cizině, po provedení ohlášek nebo po jejich prominutí vysvědčení, že sňatek se nepříčí zákonům jejich vlasti. Ustanovení ta patrně přihlížela k tomu, že ministr spravedlnosti může nejlépe posouditi vlastní i cizí zákonodárství a opatřiti si znalost cizího práva. Ale i ministerstvo, má-li pochybnosti, platí-li dosud v tom kterém státě dřívější uveřejněné zákony či nebyly-li snad v poslední době změněny, dotazuje se napřed diplomatickým úřadem po platných ustanoveních, takže konstatuje konečně svým usnesením jen podle jeho sdělení toto právo. Jde-li však o to zjistiti, není-li tu manželských překážek, tedy o stránku spíše faktickou, ustanovuje § 24 ministerského nařízení č. 20000/1906 J. M., že matrikář má vyslechnouti i přísežně snoubence o jejich osobních poměrech, zejména nejsou-li již ve stavu manželském. To však platí i tehdy, mají-li prominuty býti ohlášky a pod.
Podle dekr. dv. kanc. z 22. prosince 1814, č. 1118 Sb. z. s. mají cizinci, chtějíce uzavříti sňatek zde, řádně vykázati, že jsou osobně způsobilí. Dříve podle výnosu ministerstva vnitra ze 27. dubna 1873, č. 13505 ev. z 28. října 1879, č. 11409, nyní podle výnosu z 29. července 1898, č. 8236, vydávají politické úřady vysvědčení o osobní způsobilosti zdejších příslušníků ke sňatku v cizině. Není tedy zvláštního důvodu, mohou-li v ostatním území politické úřady ve věci té rozhodovati, aby pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byl povolán ústřední úřad a to ministerstvo spravedlnosti. Změnou odpadne mu dosti značná část agendy. Kromě toho již § 26 zákona z 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n. ustanovil, že prominutelné překážky manželství může prominouti politický úřad druhé stolice (župan), čímž byla zmíněna ustanovení zák. čl. XXXI/1894, podle nichž také ministr spravedlnosti po většině byl příslušný je prominouti. Navrženým zákonem docílí se formelní jednotnosti.
V § 30 zákona z 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n. nedopatřením nebyl citován § 26, ač stanoví, že překážky může prominouti zemský politický úřad (župan) a tedy myslel na župana na Slovensku. Vzhledem k tehdejšímu nazírání nebyla v ustanovení uvedena výslovně Podkarpatská Rus. Tím vznikají pochybnosti a dosti často docházejí ministerstva spravedlnosti žádosti za prominutí překážek, jež dříve příslušno bylo prominouti a zvláště z Podkarpatské Rusi. Navržený doplněk má věc tuto nepochybně rozhodnouti.
Nebude třeba omeziti působnost tohoto zákona na Slovensko a Podkarpatsku Rus výslovným ustanovením, ježto z věci samé jest to patrné.
Vláda projevuje přání, aby osnova byla v obou sněmovnách přikázána ústavně-právnímu výboru k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze, dne 21. listopadu 1923.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.