Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1738.

Michal Forgáč, býv. služný, nyní okolný notár ze Šiah podal trestní oznámení na neznámého tehdy pisatele článku >Župa hontianska musí byť očistená od korupčníkov a velezradcov<, uveřejněného v č. 83, roč. XIX. >Robotníckych Novin<, jehož obsahem považuje se Michal Forgáč za uražena na cti. V trestním řízení vypověděl zodpovědný redaktor >Robotníckych Novin<, Ferdinand Benda, že pisatelem citovaného článku jest senátor František Zimák. Poněvadž podle uherského zákona na Slovensku dosud platného zodpovědný redaktor odpovídá za obsah uveřejněného článku pouze podpůrně, není-li totiž pisatel znám, má býti nyní stíhán výhradně senátor Frantíšek Zimák, a sedria v Bratislavě žádá proto za jeho vydání.

Zmíněný článek >Robotníckych Novin<, jehož nápis >Župa hontianska musí byť očistená od korupčníkov a velezradcov< považuje také trestní oznámení za urážlivé, má toto znění:

Forgách velezradcom.

Počas mobilizácie v roku 1821 prišiel slúžny Forgách za úradnou povinnostou do obce Hokovce-Slatiny, ležiacej tesne pri hraniciach a príslušiacej k okresu šahskému. V tejto obci je notárom Michal Berec. Forgách prišiel do notárskej kancelárie, kde mimo Berecza bol prítomný aj bývalý maďarským notár Kolink, ktorý sa vysťahoval do Juhoslávie. Títo traja páni rozpriadli politickú debatu, behom ktorej sa vyslovil slúžny Forgách, voči sebe podriadenému notarovi nasledovne:

>Ono to všetko tak nezostane. Českolovenská armáda stojí za h . . . o! To bude ešte inakšie!<

Po odchode slúžneho Forgácha sadnul si notár Berecz a napísal na služného trestné oznámenie, že počas mobilizácie štve proti republike a súčasne horejšie slová citoval. Ešte toho istého dňa svoje služobné udanie poslal Ravaszovi a samozrejme sa domnieval, že župan nechá Forgácha okamžite zatknút. Čakal ovšem marne. Župan Forgácha nesuspendoval, nedal ho zatknúť, ale naopak ponechal ho vo svojom úrade a posielal ho počas mobilizácie na rôzne asistenčné funkcie, z ktorých vrcholnou bola asistencia pri odvode koní v obci Nemce. Tento odvod za asistencie Forgáchovej a ovšem jeho vinou stal sa hotovým škandálom.

Také veci sú možné v župe hontianskej za úřadovania župana Ravasza, ktorého dopisovatel >Slováka<, páter Sahulčík, velebí ako pravého autonomistického úradníka.

Potrestaný nebol maďarónsky velezradca, ale notár Berecz.

Notár Berecz bol za svoje nemožné chovanie voči svojmu predstavenému Forgáchovi neustále šikanovaný a na koniec bolo sjednané, že musí byt zastrčený voľakde do hôr, kde by nemohol pánom škodit. Dňa 4. apríla 1922 stretnul sa Berecz na nádraží v Šahách so županom Ravaszom: Obidvaja vošli do čakálne druhej triedy tam Ravasz sa oboril na notára Berecza s divokými posunkami >To ste si to u mňa moc poškodil, že ste napísal trestné oznámenie na Forgácha.< Tým bolo potvrdené samým Ravaszom, že udanie správne došlo, že župan chráni velezradnéluo maďaróna a že sa s ním, zaprísahlým nepriatelom Slovákov a republiky, úplne stotožňuje.

Žalobce Michal Forgáč, okolný notár, býv. služný, který obdržel souhlas od županátu hontúanského k trestnímu stíhání, vypověděl před soudem jako svědek, že obviněný proti němu v >Robotníckych Novinách< uveřejněné nezakládá se na pravdě a tvrdí, že v době mobilisace r. 1921 v notariátu Hokoveckém vůbec nebyl a proto zmíněné výroky tam pronésti ani nemohl a že notár Kolink, který měl být rozhovoru přítomen, se z Holkovců v měsíci červnu do Jugosl:avie vystěhoval.

Než kol. Zimák prohlásil imunistnímu výboru, že sám žádá, aby senát vyslovil souhlas s trestním stíháním a proto irnunitní výbor navrhuje, aby k žádosti sedrie v Bratislavě senát svolil k trestnímu stíhání senátora Framtiška Zimáka k návrhu Michala Forgáče pro prřečin osočování spáchaný tiskem.

V Praze, dne 28. listopadu 1923.

Dr. Adolf Stránský v. r.,
předseda.

Dr. Ot. Krouský v. r.,
zpravodaj.