Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1742.

Opatřením Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 4. srpna 1920, č. 480 Sb. z. a n., změněna byla některá ustanovení trestního práva, čímž sníženy byly u zločinů, krádeže, zpronevěry, podvodu a padělání kolků trestní sazby, změněna pak kompetence trestních soudů a zavedena instituce samosoudců v řízení trestním. Toto neodkladné opatření pozbyla své platnosti dnem 31. prosince 1921. Dnem 1. ledna 1922 vstoupil pak v platnost na dobu až do 31. prosince 1923 zákon ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., jenž prodlužuje platnost zmíněného opatření Stálého výboru až do 31. prosince 1923. Současně byla také postupně prodloužena až do konce tohoto roku opatřením Stálého výboru a právě zmíněným zákonem platnost zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž se mění některá ustanovení trestního řádu, pokud změny tyto týkaly se snížení počtu členů sborového soudu 1. stolice ze 4 na 3, sborového soudu II. stolice z 5 na 3 a počtu členů sborového soudu I. stolice, rozhodujícího o obnově trestního řízení ze 4 na 3.

Tiskem č. 4248 podala vláda v poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se má prodloužiti platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n. až do 31. prosince 1925 a článek I. tohoto zákona doplniti. Doplnění děje se v tom smyslu, že ustanovení §u 1 má býti použito také na zločin zpronevěry, obnáší-li cena zpronevěřeného statku ve veřejném úřadě jen 1000 Kč, při kteréžto částce v §u 182 tr. zák. stanovena sazba trestu od 5 do 10 let, a příslušný tudíž soud porotní.

Osnova dovoluje i obdobné užití §u 9 při zločinech veřejného násilí, nepřesahuje-li škoda způsobená neb zamýšlená částku 200 Kč a při přečinech pro maření exekuce, takže při těchto deliktech může býti vznesena obžaloba pro pouhý přestupek, nebyl-li by čin zločinem, resp. přečinem při nižší ceně předmětu.

V důvodové zprávě doloženy jsou účinky zákona i bohatým statistickým materiálem a vyvráceny pochybnosti, které byly z právnických kruhů pronášeny, když instituce samosoudců a změna v kompetencích byly poprvé uzákoněny. Ministerstvo dovozuje nutnost prodloužení zákona, jak v zájmu soudnictví, tak i v zájmu obžalovaných.

Usnesením ze dne 22. listopadu 1923 schválila poslanecká sněmovna vládní návrh v nezměněném znění.

Ústavně-právní výbor Senátu Národního shromáždění republiky Československé, pojednav ve své schůzi ze dne 29. listopadu 1923 o osnově zákona, navrhuje by senát Národního shromáždění republiky Česko-slovenské schválil osnovu tuto beze změny tak, jak je otištěna v senátním tisku čís. 1730.

Současně navrhuje schválení připojené resoluce.

V Praze, dne 29. listopadu 1923.

Dr. Frant. Soukup v. r.,
předseda.

Dr. Witt v. r.,
zpravodaj.

Životní zájem státu a jeho obyvatelstva na správném, neporušeném a rychlém výkonu spravedlnosti je ohrožen nedostatkem soudcovského personálu, zaviněným stálým odchodem a nedostatečným přílivem do soudcovské služby. Vláda se vyzývá, aby tomuto problému věnovala zvýšenou pozornost, a dokud nebudou pragmatikou soudcovskou upraveny poměry soudcovského stavu, postarala se uspokojení jeho nejnaléhavějších stesků. Uvažuje o mimo- řádných výkonech soudcovského stavu, jeho těžké a zodpovědné službě, i na nejodlehlejších místech republiky, doporučuje senát vládě, aby vypsáním dostatečného pročtu stipendií pro nadané studující práv se závazkem jich vstupu do soudní služby, snažila se získati dorost, a postarala se o zlepšení životní úrovně soudcovského stavu vůbec.