Tisk 1745.

Usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu (tisk 4253)

státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4300).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 237. schůzi dne 30. listopadu 1923 tuto osnovu zákona:

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne ........................................,

kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1924.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

PRVNÍ ČÁST.

Článek I.

Veškeré státní výdaje pro rok 1924 stanoví se v prvním dílu připojeného státního rozpočtu (příloha I.) částkou 16.993,976.905 Kč.

Z celkového úhrnu výdajů připadá:

Článek II.

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen k potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu.

Prostředky k hrazení

a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatny v delších než měsíčních lhůtách, a

b) mimořádných výdajů na druhotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné druhotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a vojska

mohou býti požadovány zpravidla jen podle skutečné potřeby pro jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného celoročního úvěru. Úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu ministerstva financí.

K použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní rok částku 50.000 Kč.

Článek III.

Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem povolený, je-li však možnost úhrady úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný výdaj, konečně, nastane-li ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účet. kontrolního úřadu po případě min. rady ve smyslu § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

Úvěrů povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Úvěrů povolených na druhotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné druhotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, státní železniční správy a vojska nesmí býti použito k hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.

K poukázání výdajů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových položek (virementem) býti hrazeny, jest zapotřebí svolení Národního shromáždění. Nezasedá-li Národní shromáždění a nejedná-li se o trvalé zatížení státních financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor N. s. r. Č. podle § 54 ústavní listiny.

Článek IV.

Ve státním rozpočtu pro rok 1924 vykazuje se po rozumu zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. o způsobu správy státních závodit, ústavů a pod., které nemají převahou administrativního rázu, pouze celková částku výdajů a příjmů toho kterého závodu, ústavu a pod. a to v posledním titulu kapitoly onoho resortu, do jehož správy závod, ústav a pod. patří.

Článek V.

K hrazení státních výdajů v článku I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém dílu tohoto státního rozpočtu (příloha I.)

Příjmů těchto nesmí býti použito k hrazení výdajů investičních, uvedených v druhé části tohoto zákona.

Státní výdaje těmito příjmy nekryté uhradí se výnosem úvěrních operací v čl. VII. naznačených.

Článek VI.

Vláda se zmocňuje, aby vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody, včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých. podle platných ustanovení.

Článek VII.

Ministr financí se zmocňuje,

1. aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do částky 603,000.000 Kč úvěrními operacemi;

2. aby za účelem prolongace, konverse neb zaplacení státních dluhů v roce 1924 splatných provedl potřebné úvěrní operace;

3. aby za účelem opatření nevyhnutelných potřeb převzal státní záruky až do 50 milionů Kč a pak je dal Národnímu shromáždění na vědomost.

Státní dluhopisy vydané podle ustanoveny tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

Článek VIII.

Všech pro rok 1924 povolených úvěrů výdajových smí býti použito jen do 31. prosince 1924.

Toto ustanovení nevztahuje se k částkám, určeným na zapraveni stálých platů, totiž služného, pensí atd. nebo na splnění takových dávek, které se zakládají na právním titulu;,jako jsou úroky ze státního dluhu atd. Tyto částky mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.

Článek IX.

Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil ze svých provozních příjmů náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 21. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., zálohou až do 160 mil. Kč, a to provozní schodky, potřebu úrokovou a umořování nezaložených dluhů, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady.

Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby hradil ze svých provozních příjmu zálohou až do 110 mil. Kč provozní a správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Článek X.

Ministr financí se zmocňuje, aby mohl v roce 1924 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné odůvodnění:

nemovitý státní majetek až do celkové částky 2,000.000 Kč zciziti, nepřesahuje-li odhadní cena jednotlivého předmětu 100.000 Kč;

nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 Kč zatížiti, nepřevyšuje-li hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu 100.000 Kč;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Článek XI.

K prodeji majetku, který se stal majetkem státním placením dávky podle § 55 odst. 1. čís. 6. zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. převzat, k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., jest potřebí pouze souhlasu ministerstva financí a zemědělství.

DRUHÁ ČÁST.

Článek XII.

V připojeném rozpočtu státních investic pro rok 1924 (příloha II.) stanovené výdaje 2.229,230.000 Kč se schvalují.

Článek XIII.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz pro investiční potřebu příjmy nehrazenou až do 2.230,000.000 Kč dlouhodobými úvěrními operacemi, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Takto sjednané výpůjčky mají sirotčí jistotu a osvobozeny jsou od daně důchodové (rentové) a platí pro ně zmocnění dané v § 4 zákona ze dne 3. dubna 1922, čís. 110 Sb. z. a n.

Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů.

Článek XIV.

Investiční výdaje, jakož i případné příjmy buďtež ve státní účetní závěrce vykázány odděleně od hospodářství podle státního rozpočtu.

Článek XV.

Ustanovení čl. II. tohoto zákona o používání mimořádných úvěrů a ustanovení čl. III. tohoto zákona platí obdobně i pro úvěry rozpočtu státních investic, avšak s tou změnou, že částka 50.000 Kč v posledním odstavci čl. II. uvedená se zvyšuje na 100.000 Kč.

Článek XVI.

Tímto opatřením státních investičních potřeb se pozměňuje, avšak pouze co do peněžité částky, zákon ze dne 30. března 1920, čís. 235 1. z. a n., o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925.

Článek XVII.

Pro dobu nežli úvěrní operace podle článku III. tohoto zákona budou provedeny, zmocňuje se vláda, aby opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních výdajů potřebné peněžní prostředky až do částky 800 milionů Kč přechodnými úvěrními operacemi.

TŘETÍ ČÁST.

Článek XVIII.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány prováděcím nařízením.

Provésti tento zákon, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924, ukládá se ministru financí.