Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1756- 1756/2.
Překlad.
Interpelace
senátorů Hartla, dr. E. M. Herzigové, Friedricha, Knesche a soudruhů
na pana ministra vnitra, pana ministra fiinancí
a pana ministra školství a národní osvěty
stran technických učitelských sil na průmyslových učilištích.
Jak se proslýchá, uplatňují se snahy v tom smyslu, aby se v budoucnosti učitelům technických anebo umělecko-průmyslových oborů, kteří mají býti ustanoveni na průmyslových učilištích, proti dosavadnímu zvyku nezapočítávala léta v praxi ztrávená anebo aby se započítávala jen částečně.
Uskutečnění těchto snah - o tom nemůže žádný znalec našeho průmyslového školství pochybovati - odstranilo by podstatný předpoklad posavadních vynikajících výkonů našich průmyslových a odborných škol, uznávaných všeobecně doma i v cizině, a těžce by poškodilo průmyslově školství v našem státě.
Jest v povaze vyučování technickým oborům, že vyžaduje netoliko přiměřené theoretické vzdělání učitelovo, nýbrž také jeho pokud možno důkladné seznámení s dotyčnou praxí. Učitel musí vlastní praktickou činností v průmyslu nebo na stavbě poznati vážnost technické práce, její souvislost s hospodářskými momenty, vzájemné zasahování vyšších a nižších úkonű pracovních a potíže, které se staví vstříc také theoreticky dostatečně vzdělanému při vstupu do praxe, má-li svým žákům ve všech těchto otázkách býti spolehlivým vůdcem a rádcem. A toho nelze se za žádných podmínek zříkati na školách, jejichž absolventi bezprostředně přecházejí do praxe. Vyučování technickým a umělecko-průmyslovým oborům bude moci všeobecně býti právě jen tehdy odborným a k plnému užitku, bude-li dotyčný učitel míti větší praktické zkušenosti. Z toho vyplývá pro školskou správu a pro ministerstva, při projednávání takovýchto otázek spoluzúčastněná povinnost, aby sobě pokud možno zabezpečila získávání učitelů se zmíněnou kvalifikací. Nejvýš důležitým a nepostradatelným prostředkem k tomu však jest, při vstupu do učitelského úřadu započítati služební léta, v přiměřené praxi ztrávená. Bez takovéhoto započtení marně bychom se namáhali získati pro své průmyslové školy muže s víceletou vynikající praktickou činností. Ve starém Rakousku, obzvláště v době, ve které baron Dumreicher způsobem tak rozumným a prozíravým zahájil základní organisaci průmyslového školství, šla vláda dokonce daleko za započítání praktických let a dovedla si zabezpečiti získání obzvláště zdatných praktiků, zřizujíc pro odbory místa přednostů a poskytujíc osobní přídavky. Při tom se vycházelo také z poznání, že neustálý, pro průmyslové školy zcela nepostradatelný styk s obory průmyslu, jemuž mají sloužiti, mohou zjednati a udržovati jen takoví mužové, kteří z vlastní zkušenosti s potřebami těchto průmyslových oborů jsou dobře seznámeni.
Ze všech uvedených důvodů očekávají podepsaní od vlády, že v zájmu zdárného vývoje našeho průmyslového školství nezamýšlí provésti žádné omezení posavade obvyklého započítávání praktických let do služební doby technických a umělecko-průmyslových učitelů na průmyslových učilištích, i táží se tří ministrů, na počátku jmenovaných, zdali jsou ochotni o této věci podati určité, uklidňující prohlášení.
V Praze, dne 8. listopadu 1923.
Hartl, K. Friedrich, dr. E. M. Herzigová, Knesch,
Meissner, Jelinek, Hübner, dr. Spiegel, dr. Ledebur-Wicheln, Spies, Lippert, dr. Hílgenreiner.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Hartl, Dr. E. M. Herzig, Friedrich, Knesch und -Genossen
an den Herrn Minister des Innern, den Herrn Finanzminister
und den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur
betreffend die technischen Lehrkräfte an gewerblichen Lehranstalten.
Wie verlautet, machen sich Bestrebungen in der Richtung geltend, dass in Hinkunft den an ge- werblichen Lehranstalten anzustellenden Lehrern der technischen oder kunstgewerblichen Fächer die in der Praxis verbrachten Jahre entgegen der bisherigen Übung nicht mehr oder doch nur zumteil in die Dienstzeit einzurechnen.
Eine Verwirklichung dieser Bestrebungen würde - darüber kann kein Kenner unseres gewerblichen Schulwesens im Zweifel sein - eine wesentliche Voraussetzung für die bisherigen, im In- und Auslande allgemeinanerkannten hervorragenden Leistungen unserer Gewerbe-und Fachschulen beseitigen und das gewerbliche Schulwesen in unserem Staate schwer schädigen.
Es liegt in der Natur des Unterrichtes in technischen Fächern, dass er nicht nur eine entsprechende theoretische Ausbildung des Lehrers, sondern auch dessen möglichst gründliche Vertrautheit mit der betreffenden Praxis erfordert. Der Lehrer muss durch eigene praktische Tätigkeit in der Industrie oder auf dem Bauplatz den Ernst der technischen Arbeit, ihren Zusammenhang mit wirtschaftlichen Momenten, das Ineinandergreifen höherer und niederer Arbeitsleistungen und die Schwierigkeiten,
die sich auch dem theoretisch hinreichend Vorgebildeten beim Eintritte in die Praxis entgegenstellen, können gelernt haben, wenn er seinen Schüllern in all diesen Fragen ein verlässlicher Führer und Berater sein soll. Und darauf kann an Schulen, deren Absolventen unmittelbar in die Praxis gehen, unter keiner Bedingung verzichtet werden.
Der Unterricht in technischen und kunstgewerblichen Fächern wird eben im allgemeinen nur dann sachgemäss und von vollem Nutzen sein können, wenn der Lehrerübergrössere praktische Erfahrungen verfügt.
Daraus ergibt sich für die Schulverwaltung und die an der Behandlung solcher Fragen mitbeteiligten Ministerien die Pflicht, die Gewinnung von Lehrern der besagten Qualifikation möglichst sicherzustellen. Das wichtigste und unverlässlich- ste Mittel hiezu ist aber die Anrechnung der in entsprechender Praxis verbrachten Dienstjahre beim Eintritte in das Lehramt. Ohne solche Anrechnung würde man sich vergeblich bemühen, Männer mit mehrjähriger hervorragender praktischer Betätigung für unsere gewerblichen Schulen zu gewinnen. Im alten Österreich, insbesondere in der Zeit der vom Baron Dumreicher in so verständiger, weitschauender Weise eingeleiteten grundlegenden Organisation des gewerblichen Unterrichtswesens ist die Regierung sogar über die Anrechnung der Praxisjahre weit hinausgegangen und hat die Heranziehung besonders tüchtiger Praktiker durch die Einrichtung der Fachvorstandstellen und durch Gewährung von Personalzulagen zu sichern gewusst. Dabei gieng man auch von der Erkenntnis aus, dass der für gewerbliche Schulen ganz unentbehrliche ständige Kontakt mit den Industrieen, denen sie zu dienen haben, nur von solchen Männern hergestellt und gepflegt werden kann, die aus eigener Erfahrung mit den Bedürfnissen dieser Industrieen wohl vertraut sind.
Aus all den angeführten Gründen erwarten die Unterzeichneten von der Regierung, dass sie im Interesse der gedeihlichen Fortentwicklung unseres gewerblichen Schulwesens keine Einschränkung der bisher üblichen Anrechnung der Praxisjahre in die Dienstzeit der technischen und kunstgewerblichen Lehrer an gewerblichen Lehranstalten vorzunehmen gedenkt; und richten an die eingangs genannten drei Minister die Anfrage, ob sie geneigt sind, hierüber eine bestimmte, beruhigende Erklärung abzugeben.
Prag, am B. November 1923.
Hartl, K. Friedrich, Dr. E. M. Herzig, Knesch,
Meissner, Jelinek, Hübner, Dr. Spiegel, Dr. Ledebur-Wicheln, Spies,
A. Lippeirt, Dr. Hilgenreiner.
Tisk 1756/1.
Překlad.
Interpelace
senátorů Knesche, Hübnera a soudruhů
na pana ministra železnic
stran změny pojmenování stanice Metuj-Dědov na Česká Metuj
na trati Choceň-Meziměstí.
Změna jména této stanice ve jmeno výhradně české, při čemž německé označení má odpadnouti, jest zcela nesmyslná a neoprávněná. Jest však také trpkým bezprávím, jež se tím děje německému obyvatelstvu. Pan ministr se vyzývá, aby zakročil proti tomuto šovinistickému počínání, kteréž může jen poškoditi dopravu a železnice , a aby ustanovil, že zůstává při posavadním označení: Matha-Mohren, česky Metuj-Dědov.
Odůvodnění.
1. Metuj-Dědov leží v obci Žďáru a jest od České Metuje stejně vzdálena jako od Německé Metuje.
2. Stanice Metuj-Dědov užívají skoro výhradně německé okolní osady: Německá Metuj, Vlásenka, Javor, Dědov, Skalky, Stárkov, Dřevíč, Bystré, Chlívce, Dolní Vernerovice, Horní Vernerovice a Vápenka.
3. Pokud trať Choceň-Meziměstí trvá; jmenuje se stanice tato Matha-Mohren, česky: Metuj-Dě- dov. Pod tímto jménem jest známa všude, také za hranicemi, a změna způsobila by jen omyly a záměny.
V Praze, dne 27. listopadu 1923.
Knesch, Hübner,
Fahrner, Hartl, Jelinek, Zuleger, Spies, dr. Spiegel, Meissner, Oberleithner,
K. Friedrich, Franke.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Khesch, Hübner und Genossen
an den Herrn Eisenbahnminister
in Angelegenheit der Umwandlung der Benennung der Station Matha-Mohren in
Česká Metuj an der Strecke, Halbstadt-Ghotzen.
Die Umwandlung des Namens dieser Station in einen ausschliesslich cechischen, wobei die deut- sche Benennung wegfallen soll, ist ganz unsinnig und ungerechtfertigt. Es ist aber auch ein bitteres Unrecht, das dadurch der deutschen Bevölkerung zugefügt wird.
Der Herr Minister wird aufgefordert, diesem chauvinistischen Treiben, das den Verkehr und das Eisenbahnwesen nur schädigen kann, entgegenzutreten und zu bestimmen, dass es bei der bisherigen Benennung: Matha-Mohren, čechisch: Metuj-Dědov bleibe.
Begründung:
1. Matha-Mohren liegt in der, Gemeinde Žďár und ist von Böhmisch Matha (Česká Metuj) eben- so weit entfernt wie von Deutsch Matha.
2. Die Station Matha-Mohren wird fast ausschliesslich von den deutschen umliegenden Orts schaftcn: Deutsch Matha, Wlasenka, Ober Mohren, Nieder Mohren, Skalka, Starkstadt, Drewitsch, Wüstrei, Chliwitz, Unter Wernersdorf, O. Wernersdorf, Wapenka benützt.
3. Seit dem Bestande der Eisenbahnstrecke Halbstadt - Chotzen heisst die Station Matha - Mohren, cechisch: Metuj - Dědov. Unter diesem Namen ist, sie überall, auch jenseits der Reichsgrenze bekannt, die Umänderung würde nur Irrtümer, Verwechslungen hervorrufen.
Prag, am 27. November 1923.
Knesch, Hübner,
Fahrner, Hartl, Jelinek, Zuleger, Spies, Dr. Spiegel, Meissner, Oberleithner,
K. Friedrich, Franke.
Tisk 1756/2.
Překlad.
Interpelace
senátorů dr. Spiegela, Jelinka a soudruhů
stran monopolu, uděleného firmě Fučikovský.
Ve veřejnosti mluví se nyní o korupční aféře, která co nejúžeji souvisí s nařízením vlády ze dne 1. srpna 1923, čís. 173 Sb. z. a n. Jedná-li se při tomto nařízení o využití zmocňovacího zákona z roku 1920 ke kapitalistickým a ochranářským účelům, po našem názoru nepřípustné, tož vláda již loňského roku nařízením ze dne 19. X. 1922, čís. 306 Sb. z. a n., učinila v užím oboru opatření, které zásadě hospodářské svobody a rovnosti státních občanů před zákonem bije ve tvář a jež slouží pouze prospěchu jednotlivé firmy. Toto nařízení činí sice dojem, jako by se vyslovovalo pouze při puštění kontrolního měřidla lihové soustavy Fučíkovského, poněvadž však firma Fučíkovský jakožto majitelka patentu má výhradní právo výroby a prodeje tohoto měřidla, zakládá se výhradním připuštěním tohoto jediného měřidla monopol firmy Fučíkovský, jenž pro průmysl lihovarský jest tím tísnivějším, poněvadž i při nejmenší opravě musí firma Fučíkovský aparáty předělati na svůj systém. Zmíněné nařízení se zakládá ještě na rakouském a uherském zákonodárství o lihu, i dlužno proto zdůrazniti, že v bývalé monarchii takovéhoto monopolu nebylo, že naopak tehdy řada firem musela mezi sebou soutěžiti.
Známý škodlivý vliv monopolu projevil se plně také v našem případě. Firma Fučíkovský využívá svého výhradního postavení, vyžadujíc obrovské ceny i při nejmenších správkách, které na zá- kladě nařízení sama musí prováděti. Tak musela firma Bratří Eckelmannové v Ústí n./L. za tako- vouto správku zaplatiti částku Kč 14.144,34 a firma L. Bramsch, s. s r. o. v Teplicích částku Kč 17.571.
Nepřiměřenost cen vyplývá z toho, že nový aparát u vídeňské firmy Ferdinand Dolainski a spol" akc. spol. byl by stál 12.500.- Kč, takže nepatrná správka u zdejší monopolní firmy jest dražší nežli nový aparát u vídeňské firmy.
O tom, že ceny, které žádá firma Fučíkovský, nejsou v žádném poměru k výkonu, a že tyto ceny jsou možny právě jen tím, že ministerstvo financí nutí lihovary, aby tyto opravy prováděly u firmy Fučíkovský, panuje v odborných kruzích jednotné mínění. Ještě povážlivějším však jest, že monopolní firma svěřené opravy provádí krajně nedostatečně. Tak se stalo u firmy L. Bramsch, spol. s r.o. že aparát, postavený dne 5. září 1923 po opravě, kterou provedla firma Fučíkovský, již dne 10. září, tedy 5 dní potom, přes shora zmíněnou cenu Kč 17.571 pracoval chybně. Byl ihned přibrán vyšší technický úředník okresního finančního ředitelství v Chomutově, který konstatoval, že firma Fučíkovský spravila aparát chybně a nedokonale, a jenž nařídil novou opravu.
Přihlížejíce k závadám tuto vytčeným tážeme se vlády;
1. Jak může vláda ospravedlniti, že se firmě Fučíkovský dostalo přednostního postavení, jež veškerý lihovarnický průmysl tísnivě pociťuje a které obchod těžce poškozuje; a že tím volná soutěž v tomto oboru vůbec byla vyloučena?
2. Proč opomenula vláda nepříznivý účinek monopolu oslabiti alespoň tím, že by se monopolnímu podnikateli předepsalo zachovávání věcně oprávněných hranic cenových?
3. Domnívá se vláda, že ceny jsou věcně oprávněny?
4. Jest vládě známo, že firma Fučíkovský pracuje vadně a že tím netoliko lihovarští průmyslníci, kteří na ni jsou odkázáni, trpí velikou materielní škodu, nýbrž také zájem státní správy a státních financí těžce jest ohrožován?
5. Co zamýšlí vláda učiniti, aby uvedené zlořády pronikavě odstranila?
V Praze, dne 27. listopadu 1923.
Dr. Spiegel, Jelinek,
dr. Hilgenreiner, K. Friedrich, dr E. M. Herzigová, Meissner, Franke, Knesch,
Oberleithner, Ficza, Vetter-Lilie, Hartl, dr.Mayr-Harting, Zuleger, Spies, Hübner.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Dr. Spiegel, Jelinek und Genossen
betreffend ein der Firma Fucikovský erteiltes Monopol.
In der Oeffentlichkeit wird augenblicklich eine Korruptionsaffäre erörtert, welche mit der Regie- rungsverordnung vom 1. August 1923, Nro. 173 Sg. d. G. u. V. im engsten Zusammenhange steht. Handelt es sich bei dieser Verordnung um eine unseres Erachtens unzulässige Ausnützung des Ermächtigungsgesetzes vom Jahre 1920 zu kapitalistisch-protektionistischen Zwecken so hat die Regierung bereits im vorigen Jahre mit der Verordnung vom 19./X. 1922, Zahl 306 Sg. d. G. u. V. auf engerem Gebiete eine Massregel getroffen, welche dem Grundsatze der wirtschaftlichen Freiheit und der Gleichheit der Staatsbürger vor dem Gesetze ins Gesicht schlägt und bloss dem Vorteile einer einzelnen Firma dient. Zwar erweckt diese Verordnung den Eindruck, als würde bloss die Zulassun g des Kontrollspiritusapparates Fucikovský ausgesprochen, da aber die firma Fučíkovský als Patentinhaberin ein Alleinrecht auf die Erzeugung und den Vertrieb dieser Messapparate hat, so wird durch die ausschliessliche Zulassung dieses einzigen Messapparates ein Monopol der Firma Fučíkovský begründet, das für die Spiritusindustrie umso drückender ist, als selbst bei der kleinsten Reparatur die Apparate durch die Firma Fučíkovský auf ihr System umgebaut werden müssen. Die angeführte Verordnung beruht noch auf der österreichischen und ungarischen Spiritusgesetzgebung und darum verdient hervorgehoben zu werden, dass in der ehemaligen Monarchie ein solches Monopol nicht bestand, dass vielmehr damals eine Reihe von Firmen miteinander in Wettbewerb treten mussten.
Die bekannten schädlichen Wirkungen des Monopols haben sich auch in unserem Falle voll ge- zeigt. Die Firma Fučíkovský nützt ihre Vorzugsstellung aus, indem sie selbst bei den kleinsten Reparaturen, welche auf Grund der Verordnung durch sie durchgeführt werden müssen, horrende Preise verlangt. So musste von der Firma Gebrüder Eckelmann in Aussig für eine solche Reparatur ein Beträg von Kö 14.144,34 und von der Firma L. Bramsch, Ges. in. b. H. in Teplitz ein Betrag von Kc 17.571.- bezahlt werden.
Die Unangemessenheit der Preise ergibt sich daraus, dass ein neuer Apparat bei der Wiener Firma Ferd. Dolanski & Co. A. G. Kc 12.500 gekostet hätte, so dass also eine unbedeutende Reparatur bei der hiesigen Monopolfirma teuerer ist als ein neuer Apparat bei der Wiener Firma.
Darüber, dass die von der Firma Fučíkovský verlangten Preise ausser allem Verhältnisse zu der Leistung stehen, und dass diese Preise eben nur dadurch möglich sind, dass die Spiritusfabriken vom Finanzministerium gezwungen werden, diese Reparaturen bei der Firma Fučíkovský durchzulühren, herrscht in Fachkreisen eine Meinung. Noch bedenklicher ist es aber, dass die Monopolfirma die ihr übertragenen Reparaturen äusserst mangelhaft ausführt. So geschah es bei der Firma L. Bramsch, Ges. m. b. H., dass der am 5. September 1923 nach einer durch die Firma Fucikovský vorgenömmenen Reparatur aufgestellte Apparat bereits am 10. September, also 5 Tage riächher, trotz des oben erwähnten Preises von Kc 17.571.- fehlerhaft arbeitete. Es wurde sofort ein höherer technischer Beamter der Finanzbezirksdirektion Komotau zugezogen, welcher konstatierte, dass der Apparat von der Firma Fučíkovský mangelhaft und unvollkommen repariert worden war und der eine neue Reparatur anordnete.
Mit Rücksicht auf die hier hervorgehobenen Uebelstände richten wir an die Regierung die An- fragen;
1. Wie vermag es die Regierung zu rechtfertigen, dass der Firma Fucikovský eine von der ganzen Spiritusindustrie als drückend empfundene und den Verkehr schwer beeinträchtigende Vor- zugsstellung eingeräumt und dadurch der freie Wettbewerb auf diesem Gebiete überhaupt aus- gescshlossen wurde?
2. Warum hat die Regierung es unterlassen, die ungünstígen Wirkungen des Monopols wenigstens dadurch abzuschwächen, dass dem monopolistischen Unternehmer die Einhaltung sachlich gerecht fertigter Preisgrenzen vorgeschrieben würde?
3. Ist die Regierung der Meinung, dass die Preise sachlich gerechtfertigt sind?
4. Ist der Regierung bekannt, dass die Firma Fučíkovský mangelhaft arbeitet und dass dadurch nicht nur die auf sie angewiesenen Spiritusindustriellen schweren materiellen Schaden leiden, sondern auch das Interesse der Staatsverwaltung und der Staatsfinanzen beeinträchtigt wird?
5. Was gedenkt die Regierung zu tun, um den angeführten Uebelständen durchgreifend abzuhelfen?
Prag, am 27. November 1923.
Dr. Spiegel, Jelinek,
Dr. Hilgenreiner, K. Friedrich, Dr. E. M. Herzig, Meissner, Franke, Knesch,
Oberleithner, Ficza, Vetter-Lilie, Hartl, Dr. Mayr-Harting, Zuleger, Spies, Hübner.