Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1761.
Zpráva
I. výboru živnostensko-obchodního,
II. výboru ústavně-právního
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1727) k vládnímu návrhu zákona o označování původu zboží.
I.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 227. schůzi dne 20. listopadu 1923 osnovu zákona o označování původu zboží. Mezinárodní smlouvy vyžadují tuto osnovu zákona, v aby čeleno bylo nesprávnému označování původu zboží. Republika Československá přistoupila k těmto mezinárodním úmluvám:
1. Pařížská smlouva svazová ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidovaná v Bruxellu dne 14. prosince 1900 a ve Washingtoně dne 2. června 1911, k niž republika Československá přistoupila dnem 5. října 1919.
2. Úprava madridská ze dne 14. dubna 1891, týkající se potlačení nesprávných označování původu zboží, revidovaná ve Washingtoně 2. června 1911, uzavřená mezi Brazílií, Kubou, Španělskem, Francií, Velkou Britanií, Portugalskem, Švýcarskem a Tunisem, k níž Československo přistoupilo dnem 30. září 1921.
3. Obchodní úmluva mezi Československem a Francií, uzavřená v 'Paříži dne 4. listopadu 1920, uvedená v platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 14. ledna 1921.
4. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921.
5. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a Maďarskem, uzavřená v listopadu 1922.
Ve všech těchto mezinárodních úmluvách, k nimž republika Československá přistoupila zavazují se smluvní státy čeliti nesprávném označení zboží; aby bylo zabráněno nekalé soutěži a chráněno živnostenské vlastnictví.
Obšírná důvodová zpráva vládního návrhu (čís. t. 4084), která jest svědomitě a odborně vypracována ministerstvem průmyslu obchodu a živností uvádí, že látka, kterou se osnova obírá, je součástí problému nekalé soutěže, a to nejdůležitější její části, vztahující se na tzv. reklamní označování zboží po stránce jeho místního původu. Již za dob mírových uplatňovaly se snahy, aby k potírání nekalé soutěže, již rozumí se výstřelky konkurenčního boje ve všech jeho formách, vydány byly zákonité předpisy. Na základě široce založených expertis byly bývalými vládami vypracovány příslušné osnovy, k jejichž uzákonění však ani v býv. Rakousku ani v býv. Uhersku nedošlo. I v našem státě podniknutý byly již kroky, směřující k zákonité úpravě nekalé soutěže.
Než potíže s vydáním povšechného zákona proti nekalé soutěži jsou tak značné, že nelze počítati s brzkým uzákoněním této nesnadné látky.
Oproti tomu shora uvedené mezinárodní smlouvy a úmluvy naléhají na okamžitou zákonitou úpravu otázek, jež jsou jejich předmětem.
Osnova nemá však býti jen pouhým provedením těchto mezinárodních smluv a obmezovati se jen na předpisy v nich uvedené. Ukázalo se nejen účelným, ale i nutným, aby při této příležitosti upravena byla otázka místního označování původu zboží vůbec jednotně a souborně tak, aby nebylo třeba otázky sem spadající přikazovati nějakým pozdějším zákonům. Rozdělení této jednotné látky do více zákonů časem i duchem od sebe odlišných přivodilo by nutně roztříštěnost, nepřehlednost, zmatek a v praxi naráželo by na nepřekonatelné obtíže. Ostatně jde tu o ustanovení, která jsou jen logickým důsledkem povšechných zásad, na nichž osnova spočívá a která mají za účel vyplniti mezery a odstraniti nejasnosti a pochybnosti, jež by při interpretaci zákona mohly vzniknouti.
Živnostensko obchodní výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje, aby osnova zákona byla senátem beze změny schválena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a otištěném v senátním tisku č. 1727.
V Praze, dne 4. prosince 1923.
J. Jílek v. r.,
předseda.
Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.
II.
Ústavně-právní výbor pojednal ve schůzi dne 11. prosince 1923 o vládním návrhu zákona o označování původu zboží a usnesl se navrhnouti senátu, aby vládní návrh podle usnesení poslanecké sněmovny beze změny schválil.
Při § 20 osnovy byl jednomyslně projeven názor, že ustanovení tohoto paragrafu nevylučuje prozatímních. opatření podle platných předpisů ku zabezpečení i oněch nároků, které v § 15 uvedeny nejsou.
V Praze, dne 11. prosince 1923.
Dr. Frant. Soukup v. r.,
předseda.
K. Dědic v. r.,
zpravodaj.