Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1923.
I. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1791.
Zpráva
I. zahraničného výboru,
II. živnostensko-obchodního výboru
o vládnom návrhu (tisk 1691), ktorým sa predkladá Národném Shromaždeniu obchodná smluva medzi republikou Českosloven skou a republikou Litevskou, podpísaná v Prahe, dňa 27. aprila 1923.
Schvalovací usnesení:
Národní shromáždění republiky Česko slovenské projevuje souhlas s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a republikou Litevskou, podepsanou v Praze dne 27. dubna 1923.
I.
Československá vláda, vo svojej usilovnosti o odbytište pre priemyselné výrobky, navadzuje obchodné styky s novými štátmi, vzniklými po svetovej vojne. Pobaltické štáty sú zvlášte výhodným terénom pre odbyt priemyselných výrobkov z Československa, lebo tieto štáty sú prevážne zemedelské a lesnohospodárske, nemajúce vyvinutého priemyslu. S Lotyšskom bola uzavretá smluva 7. októbra 1922 a Litevsko prišlo ako druhý z týchto štátov do smluvného stavu s Československou republikou. S Estonskom sa teprv smluva pripravuje a vo Finsku bol zriádený konzulát, ktorému pripadne úkol pripraviť pôdu pre smluvný stav.
Litevská republika i s Klajpedskom (bez Vilenska) má okrúhle 55.000 km2 a blízko 3 milionov obyvateľov. 86 percentov vše kého obyvateľstve sa zaoberá orbou a na 46 percentách celej rozlohy zeme, vedľa 14 % lúk, 12 % pašienok a 16,9 % lesov. V dobách predválečných bolo Nemecko temer výhradným dodavateľom priemyslových výrobkov do pobaltického územia v poválečnej dobe ostava naďalej hlavným dodavateľom do Litevska. V roku 1921 obnášal dovoz z Nemecka do Litevska s Klajpedskom 71 % a s Gdanskom spoločne od konca 90 %. Dovoz z Československa obnášal v r. 1921 len 0,09 %, v roku 1922 vykazoval vzostupnú tendenciu a tohoto roku zaznamenáva sa značnejší obchodný ruch s Litevskom. Vyvážame do Litevska textílie, cukor, hospodárske stroje, obuv, železný tovar, papier, jablonecký tovar, minerálne vody, hudobné nástroje, učobné pomôcky pre hospodárske školy atď. Je tiež rad vládnych objednávok pre pošty a železnice, vojsko, ako aj tlačenie štátoviek.
Vláda Československej republiky uzavrela s republikou Litevskou obchodnú smluvu, ktorá bola podpísamá v Prahe, dňa 27. apríla z československej strany splnomocneným ministrom dr J. Dvořáčekom a dr F. Bendom, s litevskej strany plnomocníkmi dr Dovasom Zaunius-om a Donatasom Malinauskas-om. Táto smluva má klauzule pre hospodárske styky, menovite pre právne postavenie príslušníkov a obchodné spoločnosti v príčine nastupovania a prevádzania obchodu a remiesel, ďalej výkonu práv a vystupovania pred súdami, úlevy pre obchodných cestujúcich, ustanovuje veci zdanenia, ciel a poplatkov, ako aj upravuje otázku konzulárneho zastupenia, tiež otázku dopravy i plavby, so zvláštnym zretelom na tranzit vzhľadom k Rusku. Výhodu, ktoré by Litevsko priznalo niektoremu baltickému štátu z dôvodov zvláštnych dohôd a za účelom usnadnenia miestneho obchodného styku vnú jednoho alebo druhého pásma pohraničného, nemusia sa vztiahovať, podľa zásady najvyšších výhod tiež na Československo, lebo to isté ostáva výmimkou tiež oproti Litevsku, keby Československo priznalo isté výhody Rakúsku a Maďarsku, ako to umožňujú mierové smluvy. Smluvným stranám ostáva tiež volnosť uzavreť zvláštne úmluvy o vzájomnej ,ochrane duševného vlastníctva, obzvlášte o ochrane patentov a o vzájommej právnej pomoci, ako aj o zvláštnej colnej dohode a o vzduchovej doprave. Smluva je uzavretá na neurčitú dobu a viazaná je na 6mesiačnú výpoveď.
Tendencia, smluvy je rozvinúť obchodné styky, povzniesť hospodársky život a sú ňou obezretne chránené záujmy štátu a jeho občanov, preto zahraničný výbor, ktorý o smluve pojednal dňa 3. júla 1923, doporúča slávnemu senátu, aby túto odobrel.
V Prahe, dňa 3. júla 1923.
Svěcený v. r.,
predseda.
Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.
II.
Republika Litevská má průmysl celkem nepatrný, který jest těsně spjat s polním a lesním hospodářstvím. Odkázána jest na dovoz průmyslových výrobků. Hlavním dodavatelem Litevska dosud bylo Německo, jehož dovoz v roce 1921 činil 71 %, s Memelskem a Gdánskem dokonce 90 %, kdežto náš podíl na dovozu do Litevska byl nepatrný - činil v roce 1921 pouze 0,09 %. V roce 1922 vykazuje dovoz do Litevska z republiky Československé stoupající tendenci. Letos Československo vyváželo do Litevska hlavně textilie, cukr, hospodářské stroje, obuv, železné zboží, papír, jablonecké zboží, minerální vody, hudební nástroje, učebné pomůcky pro hospodářské školy. Litevská vláda zadala československému průmyslu značné státní dodávky pro pošty a železnice, vojsko, jakož i tisk svých bankovek. Obchodní smlouvou Československa s Litevskem jest dán pevný podklad obchodním stykům i s tímto druhým státem baltickým, jenž, pokud se týče hospodářských podmínek podobá se Lotyšsku, s nímž byla uzavřena smlouva 7. října 1922, v podstatě stejná s litevskou smlouvou.
Podle důvodové zprávy k tomuto vládnímu návrhu o obchodní smlouvě s Litevskem je základním rysem smlouvy uplatnění zásady o nejvyšších výhodách a tam, kde potřeby praktického života a zájmy obou států toho vyžadují, uplatněna zásada reciprocity. Ve 20 článcích upravují se veškeré otázky důležité pro hospodářské styky, zejména právní postavení příslušníků a obchodních společností ve příčině nastupování a provozování obchodu a živností, výkonu práv a vystupování před soudy, úlevy pro obchodní cestující, otázky zdanění, cel a poplatků, otázky konsulárního zastoupení, dopravy a plavby, při čemž především otázce transitu vzhledem k Rusku věnována zvýšená pozornost.
I tato smlouva obsahuje t. zv. baltickou klausuli výhrad, podle níž vyňaty jsou z aplikace zásady o nejvyšších výhodách takové výhody a výsady, které by Litevsko přiznalo některému baltickému státu (Finsku, Estonsku a Lotyšsku), na základě zvláštních úmluv a dohod, kdežto Československo činí podobnou výhradu vzhledem k Rakousku a Maďarsku na základě mírových smluv. Každá ze smluvních stran může však podle smlouvy ihned požadovati těchto výhod pro sebe, pokud by byly povoleny některému třetímu státu tuto neuvedenému.
Smluvní strany vyžadují si uzavříti zvláštní úmluvy o vzájemné ochraně duševního vlastnictví a obzvláště o ochraně patentů, o vzájemné právní pomoci, a ukáže-li se toho potřeba, má býti uzavřena i zvláštní dohoda celní, jakož i úmluva o úpravě vzdušné dopravy. Případné spory při provádění neb výkladu této smlouvy budou se řešiti smíšenou komisí, ad hoc ustanovenou. Smlouva je uzavřena na neurčitou dobu s možností 6timěsíční výpovědi. Ratifikační listiny vymění se v Kovně.
Živnostensko-obchodní výbor pojednal o tomto vládním návrhu a usnesl se doporučiti senátu Národního shromáždění, aby schválil obchodní smlouvu a přijal schvalovací usnesení ve znění vpředu uvedeném.
V Praze dne 19. prosince 1923.
Jan Jílek v. r.,
předseda.
Č. J. Lisý v. r.,
zpravodaj.