Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební obdoba.
8. zasedání.
Tisk 1793.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.............................................,
kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řadu (zákona).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Po živnostensku provozované soukromé sprostředkování:
koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv k nim se vztahujících,
koupě, prodeje a směny podniků výrobních a obchodních,
nájemních a pachtovních poměrů,
úvěru hypotekárního i osobního jest živností koncesovanou a podléhá ustanovením živnostenského řádu (zákona).
K nastoupení této živnosti vyžaduje se kromě všeobecných podmínek, předepsaných pro veškeré živnosti, průkaz dostatečného všeobecného vzdělání a odborné způsobilosti.
§ 2.
Koncesi ku provozování živnosti v § 1 dotčené uděluje živnostenský úřad II. stolice.
Po nabytí účinnosti zákona ze dne 29. února 1920, číš. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů uděluje koncesí v I stolici župní úřad.
Při rozhodování propůjčení koncese budiž vzat zřetel na to, zdali potřeba obyvatelstva, takového podniku skutečně vyžaduje a budiž v tom směru před rozhodnutím slyšena obchodní a živnostenská komora i příslušné společenstvo.
V koncesním dekretu jest podrobně uvésti, na které druhy soukromého sprostředkování ve smyslu § 1 zákona se koncese vztahuje.
§ 3.
Živnost v § 1 dotčená budiž zpravidla provozována osobně majitelem koncese. Úřad koncesi udělující může ze závažných důvodů povoliti, aby živnost byla provozována náměstkem neb pachtýřem.
§ 4.
Každý žadatel o koncesi musí úřadu, který koncesi uděluje, zároveň se žádostí předložiti ku schválení řád o provozování podniku, v němž musí býti přesně uveden způsob provozování živnosti a sazba poplatková.
Řád o provozování živnosti a sazba poplatková musí býti vyvěšeny v provozovací místnosti.
Každá změna řádu o provozování i sazby poplatkové podléhá schválení úřadu, jenž koncesi uděluje.
Ti, kdož nabyli podle starších předpisů zákonných oprávnění k některému z druhů soukromého sprostředkování vyznačených v §u 1, jsou povinni do jednoho měsíce po účinnosti tohoto zákona předložiti úřadu v § 2 vytčenému ku schválení řád provozovací i sazbu poplatkovou.
Mimo to jsou povinni všichni, kdož nabyli podle tohoto zákona nebo zákonných předpisů dřívějších oprávnění k některému z druhů soukromého sprostředkování vyznačených v §u 1 tohoto zákona, na vyzvání živnostenského úřadu podati údaje o svém podniku k účelům statistickým.
§ 5.
Vláda může nařízením vydati podrobnější ustanovení o všeobecném vzdělání a odborné způsobilosti žadatelův o koncesi, o způsobu rozsahu a podmínkách provozování živnosti, zejména pokud snad zakázáno jest provozovati živnost pachtýřem anebo provozovati současně jiné živnosti.
Kromě toho mohou nařízením býti vy dány předpisy o povinnosti k vedení zvláštních knih a výkazů a o přípustnosti zvláštní živnostensko-policejní úpravy.
§ 6.
Provedení zákona ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě s minisrtrem vnitra a ministrem školství a národní osvěty.
Důvodová zpráva.
Sprostředkování ve smyslu §u 1 této osnovy bylo dosud jako část sprostředkování soukromých jednání vyjma rázu obchodního (t. zv. agencie), pokud jde o území Čech, Moravy a Slezska, vyloučeno z platnosti živnostenského řádu ustanovením odst. V. lit. f) uvozovacího patentu ze dne 20. prosince 1859, čís. 227 ř. z. a upraveno zastaralým předpisem výnosu státního ministerstva z 28. února 1863, čís. 2306, který měl charakter předpisu zákonného, potřebám doby však již dávno nevyhovoval.
Vzhledem k tomu, že zaměstnání tohoto druhu má veškeré znaky živnostenského podnikání, domáhaly se súčastněné kruhy již po řadu let toho, aby zaměstnání toto bylo prohlášeno za živnost koncesovanou pordrobenou předpisům řádu živnostenského. V bývalém Rakousku byl již v tom smyslu vypracován vládní návrh zákona a předložen parlamentu rakouskému v roce 1918.
Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi dáno zas živnost svobodnou avšak návrhy na reformu živnostenského řádu uherského z poslední doby před převratem domáhaly se rovněž prohlášení některých důležitějších sprostředkovatelských činností za živnosti koncesované.
Tím, že sprostředkovatelství toto ve smyslu této osnovy prohlášeno bude živností podle řádu živnostenského, bude příslušníkům tohoto stavu dána možnost organisovati se ve společenstvech živnostenských k účinnému hájení práv stavu i k účasti při udělování koncesí bude lze vydatněji stíhati neoprávněné provozování.
Zavedením průkazu způsobilosti a ustanovením o spolupůsobení obchodních a živnostenských komor i společenstev zajištěno bude propůjčování koncesí osobám, jichž kvalifikace a výběr bude zaručovati odbornější a pečlivější obstarávání zájmů těch vrstev obyvatelstva, které pomocí oprávněných sprostředkovatelů používají.
Tento vládní návrh byl předložen kruhům zájemníků a doznal jejích souhlasu, zejména Ústředna obchodních a živnostenských komor v Praze a Státní rada živnostenská souhlasí se zněním osnovy a označují její brzké uzákonění za naléhavou potřebu hospodářského života.
Zákonem tímto nebudou dotčeny finanční zájmy státu.
Vláda vyslovuje přání, aby vládní návrh zákona byl přikázán v senátě výboru živnostensko-obchodnímu a v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti živností, průmyslu a obchodu.
V Praze, dne 25. ledna 1924.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
L. Novák v. r.