Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1802.

Die Ruhegenüsse der Altpensionisten des grossen Grundbesitzes, basierend auf dem Gesetze vom 18. März 1921, Z. 130 G. S., sind so niedrig bemessen, dass sie den Bedachten in ihrem Alter unbeschreibliche und unverdiente Entbehrungen auferlegen.

Die Sterblichkeit in ihren Reihen ist in Folge dessen auch sehr gross. Die festgesetzten Ruhegenüsse reichen bei den herrschenden. Teuerungsverhältnissen, selbst bei der grössten Sparsamkeit nicht hin, um das nackte Leben zu fristen, geschweige denn den Aufwand für Krankenpflege, Arzt und Leichenbestattung, zu erübrigen. Der Notstand dieser Familien ist im hohen Grade bedauernswürdig. Ohne ausgiebige und sofortige Hilfe sind dieselben dem Untergange gewidmet. Ihre Notrufe blieben unberücksichtigt.

Deshalb beantragen die Gefertigten:

Der löbliche Senat wolle beschliessen:

Die Regierung wird aufgefordert ungesäumt die Ruhegenüsse der ehemal. Bediensteten des grossen Grundbesitzes nach dem sub 1 beigelegten Sehema, der Kaufkraft der čsl. Krone entsprechend, zu regeln und ihnen aus Gründen socialer Gerechtigkeit und Gleichberechtigung mit den anderen Bedienstetenkategorien in der čsl. Republik, nebst dem das übliche Sterbequartal und die Krankenversicherung gesetzmässig zuzuerkennen.

Die Deckung des Mehraufwandes ist aus dem unermesslichen Reichtum des Volksvermögens zu bestreiten, welches der Fleiss und die Intelligenz der ehemal. Güterbediensteten während ihrer Aktivität, bei karger Entlohnung, auf dem grossen Grundbesitze aufgedappelt hat, welches jetzt billig in das Eigentum des Staates übergeht und sonach in allererster Reihe für die Alters- und Ruhegenüsse derer aufzukommen hat, die es geschaffen haben.

Prag, den 10. Dezember 1923.

Knesch,
Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Koperniczky, Ig. Hübner, Meissner, Zuleger, A. Lippert, Jos. Luksch. Franke, Ficza, Spies.

Svaz pensistů velkostatků

Smíchov, Zborovská 46.

Beilage zur Eingabe v. 30. August 1923.

Zum Beweise dessen, dass die Ruhegenüsse der Pensionisten des grossen Grundbesitzes, wie sie mit dem Ges. v. 18. März 1921, Z. 130 G. S. systemisiert wurden, bei den gegenwärtigen Marktpreisen, selbst bei der grössten Sparsamkeit für den Lebensunterhalt ihrer Familien nicht hinreichen, umsoweniger zur Deckung etwaiger Krankenpflege und Leichenbestattungskosten des Pensionisten und seiner Familie bietet die nachfolgende

dieser Ruhegenüsse nach dem Stande v. J. 1914, mit jenem nach dem Gesetze v., 18. III. 1921, No. 130, und der Auslandsparität der čs. Krone die nötige Information

Laut Erhebungen des staatl. statist. Amtes benötigt eine 5gliederige Familie bei

den gegenwärtigen Preisen annähernd jährlich . . . . . . . . . . . . . . .Kč 38.000.-

daher pro Person . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . " 7.600.-

Eine ledige Industriallehrerin hat nach 35 Jahren an Jahrespension ,, 21.200.-

ein Baurat der Hauptstadt Prag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ,, 56.800.-

ein Bezirks-Strassenräumer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . " 16.000.-

und ein Domainen-Direktor, Forstrat mit Mittelschul- oft Hochschulbildung samt

Familie erhält nach 35 Dienstjahren, nicht einmal definitiv . . . . . . .Kč 14.000.-

Wo bleibt hier die sociale Gerechtigheit?

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1802.

Odpočivné požitky staropensistů na velkém majetku pozemkovém, které se zakládají na zákoně ze dna 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., vyměřeny jsou tak nízko, že ukládají zmíněným osobám v jejich stáří nepopsatelné a nezasloužené strádání.

Úmrtnost v jejich řadách jest následkem toho také velmi značná.

Stanovené odpočivné požitky nedostačují za panujících drahotních poměrů i při největší šetrnosti k uhájení prostého života, natož aby něco zbylo pro úhradu nákladů na ošetření v nemoci, za lékaře a za pohřeb. Nouze těchto rodin zasluhuje vysokého politování. Bez vydatné a okamžité pomoci jsou tyto rodiny vydány záhubě. Jejich volání o pomoc zůstávalo nepovšimnuto.

Proto navrhují podepsaní:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vláda se vybízí, aby pensijní požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém bezodkladně upravila dle přiloženého schematu, aby to odpovídalo kupní síle čsl. koruny, a aby jim z důvodů sociální spravedlnosti a rovnoprávnosti s jinými kategoriemi zaměstnanců v Čsl. republice mimo to zákonem přiznala obvyklý úmrtní kvartál a nemocenské pojištění.

Zvětšený náklad uhrazen budiž z nezměrného bohatství národního jmění, jež píle a inteligence bývalých zaměstnanců na statcích po dobu jejich aktivity při skrovném platu nashromáždily na velkém majetku pozemkovém, kteréžto bohatství nyní levně přechází v majetek státu a tudíž v prvé řadě uhraditi má starobní a odpočivné požitky těch, kdož toto bohatství vytvořili.

V Praze, dne 10. prosince 1923.

Knesch,
dr Ledebur-Wicheln, dr Koperniczky; Ig. Hübner, Meissner, Zuleger, A. Lippert, Jos. Luksch, Franke, Ficza, Spies.

Svaz pensistů velkostatků,

Smíchov, Zborovská 46.

Příloha k podání z 30. srpna 1923.

Na důkaz toho, že odpočivné požitky pensistů na velkém majetku pozemkovém, jak byly systemisovány zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. při nynějších trhových cenách i při největší šetrnosti nestačí k výživě jejich rodin, natož pak k úhradě nákladů za případné ošetření v nemoci a pohřebních nákladů pensisty a jeho rodiny, poskytuje potřebnou informaci následující

těchto odpočivných požitků dle stavu roku 1914 s požitky dle zákona ž 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. jakož i zahraniční parity čsl. koruny.

Dle statistických dat Státního statist. úřadu potřebuje 5tičlenná rodina při nynějších cenách přibližně 38.000 Kč ročně, tudíž jedna osoba asi 7.600 Kč.

Svobodná industr. učitelka má po 35 letech roční pense . . . . . Kč 21.200.-

Okresní cestař . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . " 16.000.-

Stav. rada města Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ." 56.800.-

a ředitel, lesní rada velkostatku se středoškolským mnohdy i vysokoškolským

vzděláním, s rodinou, po 35 letech, a to nikoliv definitivně . . . Kč 14.000.-

Kde je tu nějaká sociální spravedlnost?