Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1810.

Vládní návrh zákona o stavebním ruchu je návrh zákona provisorního, který má spojit dvě období: ukončení období podporování stavebního ruchu státem a počátek stavebního podnikání bez materielní podpory státu v nynější formě.

Obnovuje proto ze zákona o stavebním ruchu z dne 25. ledna 1923 čís. 35 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení z dne 19. července 1923 čís. 160 Sb. z. a n. účinnost jen těch ustanovení - v uvážení trvající tísně bytové -, která jsou nutna, aby stavební ruch a možnost stavebního podnikání nebyly podvázány, a aby náklad vynaložený na přípravné práce nových objektů nepřišel na zmar.

Stavby v r. 1923 již započaté a ty, pro které bylo o státní podporu do 30. června 1923 žádáno, zaměstnají dle ujištění zástupců vlády průmysl stavební do pozdního léta, stavby na r. 1924 projektované, pokud budou činiti nároky na státní podporu, budou odkázány na zákon nový který má býti vydán nejpozději do 31. prosince 1924.

Obnovují se ustanovení ze zákona o stavebním ruchu hlavy I. o opatření stavenišť, hlavy II. o rozhodčích soudech mzdových, hlavy VIII. a hlavy IX. §§ 59 až 61 a 63.

Hlava III., cenové soudy se vypouští, hlavy IV., V., VI., VII. doznaly podstatných změn, o nichž pojednati připadne výboru rozpočtovému.

Sněmovna poslanců provedla v § 4 odst. b) a d) vložením dvou nových vět stavebníkům příznivé změny.

Sociálně-politický výbor pojednal o osnově zákona o stavebním ruchu ve své schůzi dne 19. února 1924 a doporučuje slavnému senátu její schválení ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v senátním tisku č. 1798.

V Praze, dne 20. února 1924.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Bož. Ecksteinová v. r.,
zpravodaj.

Nejdůležitější ustanovení dosavadního zákona o stavebním ruchu ze dne 25./1. 1923 č. 35 Sb. z. a n. - totiž předpisy o vyvlastnění pozemků ku stavbě (§ 2), o rozhodčích soudech mzdových (II. hlava), udílení podpor na stavby nových obytných domů (§§ 25 a 27) a osvobození od daně domovní a činžovní (§ 37) - pozbyla své účinnosti dnem 31./12. 1923.

Poněvadž projekty loni připravené nemohly býti koncem roku toho projednány a nad to i mimořádné poměry odůvodňují prodloužení podpor oněch i na rok 1924, předkládá vláda osnovu zákona, jímž se tato ustanovení v pozměněném obsahu prodlužují i na r. 1924 (§ 4). Poslanecká sněmovna pak osnovu tu s nepatrnými změnami schválila ve své schůzi dne 19. prosince 1923.

Za dosavadní podpory státní v létech 1919-1923 (do 30./11. 1923) bylo již postaveno nebo se dostavuje 17.556 domů s 30.964 byty. Číslice ty představují již skutečné velkoměsto. Stát ve smyslu dosavadních zákonů o podpoře staveb přejal až do onoho termínu na sebe roční splátky částkou 215 mil. Kč, kterážto částka ve smyslu starších odstupňovaných úroků bude vždy po 5 létech se snižovati asi ročně o 15 mil. Kč.

Z uvedeného patrno, jakou velikou oběť finanční stát na sebe vzal, aby aspoň částečně opatřil bytů nebydlícím. Oběť ta je tím tíživější, že naděje, kladené do výnosu losové půjčky, povolené IV. hlavou zákona ze dne 11./3. 1921 č. 100 Sb. z. a n., úplně selhaly.

Kromě toho stát z výnosu losové půjčky té poskytoval ročně 150 mil. Kč na postavení státních nájemních domů pro státní zaměstnance. Letos dle § 3 osnovy přítomné chce stát k účelu tomuto věnovati 600 mil. Kč. Domy ty však mají příště býti určeny pro veřejné zaměstnance vůbec (§ 3). Pojem těchto veřejných zaměstnanců není v zákoně blíže podán. Není pochyby, že pod něj počítati dlužno všecky ty zaměstnance, jimž ve smyslu zákona ze dne 22./12. 1922 č. 394 byly služební platy jejich skutečně upraveny.

Stavební podpory dle této osnovy budou však již nižší, než bývaly dosud; stát budoucně může se zaručiti nejvýše za zápůjčku mezi 35-55% stavebního nákladu (§ 5), nebo poskytnouti 1.1/2-2.1/2%ní příspěvek na zúročení a úmor stavebního nákladu po 25 let. Tento úrokový příspěvek není však již odstupňován od 5 ku 5 létům, jako dosud se činilo; neboť se zdá, že dnešní náklady stavební v budoucnosti již asi jen nepatrně poklesnou a že budoucí výnos činžovní dá se dnes s jistou bezpečností již určiti. Tato úroková podpora představuje asi 20-35 % stavebního nákladu (§ 6).

V souhlase s tím i osvobození od daní omezuje se nyní pouze na 25 let (§ 7).

Tato snížená podpora odůvodněna je poklesem stavebních nákladů z desateronásobné výše mírového nákladu na osminásobnou dnešní výši, jak vláda ji zjistila.

Zákon navrhovaný lišiti se bude od zákonů dosavadních i tím, že slibuje podporu pouze pro stavby obytných domů (§ 4, odst. 1.); tedy podpory přístaveb a nástaveb domů (dle §ů 25 a 27 starého zákona), jakož i podpory úprav budov neb částí dosud neobytných (dle § 38) budou na příště vyloučeny.

Rozpočtový výbor očekává, že vzhledem na krátkost lhůty, do níž se stavbou musí býti započato, t. j. do 30. dubna 1924, a na letošní obzvláště nepříznivé počasí ku zahájení staveb bude ustanovení §u 11 odst. 2 prováděcího nařízení ze dne 19. července 1923 č. 160 Sb. z. a n. vykládati co nejliberálněji.

Konečně rozpočtový výbor cítí povinnost, vysloviti své uznání úřadům stavebního ruchu za jejich svědomitou píli a práci, s jakou dosavadní ohromný úkol, vložený na ně těmito zákony, plnily.

Rozpočtový výbor navrhuje:

Slavný senáte, račiž schváliti osnovu zákona o stavebním ruchu jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve své schůzi dne 19. prosince 1923, obsaženou v sen. tisku č. 1798.

V Praze, dne 20. února 1924.

Dr. Horáček v. r.,
místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.