Základna, na níž se tak děje, jest obdobná zásadám zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n. a jest podrobně definována smlouvou k návrhu zákona při- loženou, s nímž tvoří jeho nerozlučnou část.

Státní správa rozhodla se vytvořiti nový plavební podnik se dvěma osvědčenými železářskými podniky československými proto, že chtěla získati jejich zájem a tím i jejich dopravu rud, která činí většinu dnešní československé dopravy oderské, a zároveň chtěla novému podniku zajistiti odborné a na úspěšném provozu interesované obchodní vedení.

Vláda předloženým zákonem se zmocňuje, aby sjednala a podepsala s podniky>Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích< a >Báňská a hutní společnost v Brně smlouvu jíž se zřizuje Československá plavební akciová společnost Oderská.

Poněvadž státní správa přináší při tvoření nové společnosti oderské veliké oběti, musí požadovati, aby čsl. plavební podnik oderský byl trvalým pomocným prostředkem hospodářského rozvoje čsl. státu a proto musela si trvale vyhraditi vliv na kvalifikovanou většinu akcií společnosti. Stát i soukromí zakladatelé zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu této společnosti.

Stát bude vykonávati dohled nad společností vládním komisařem, mimo to provádění tohoto zmocňovacího zákona i celé smlouvy podléhá kontrole Nár. shromáždění.

Poslanecká sněmovna Nár. shromáždění republiky Československé schválila ve 244 schůzi dne 19. prosince 1923 tento vládní návrh zákona.

Živnostensko-obchodní výbor senátu pojednal o smlouvě i vládním návrhu zákona a doporučuje, aby usnesení poslanecké sněmovny týkající se tohoto vládního návrhu zákona bylo schváleno.

V Praze, dne 21. února 1924.

Jílek v. r.,
předseda.

Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.

Předloha obsahuje zmocnění vlády, aby utvořila se soukromými podniky >Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích< a >Báňská a hutní společnost v Brně< společně Československou plavební akciovou společnost. Oderskou za účasti státu podle zakladatelské smlouvy, která je nerozlučnou součástkou předlohy zmocňovacího zákona (§ 1).

Akciová společnost má býti zřízena za účelem provádění plavby na řece Odře a náležitého upotřebení a využití loďstva, plavebního zařízení a veškerého inventáře na řece Odře, přiřčeného naší republice rozhodnutím arbitra ze dne 6. července, 21. a 24. srpna 1922 na základě článku 339 Versailleské mírové smlouvy.

Tímto rozhodnutím bylo na řece Odře přiděleno naší republice 12 parníků o 5669 k. s. a 84 vlečné a skladní lodě s celkovou nosností 35.688 tun. Přidělené loďstvo je podrobně zaznamenáno v příloze A). Tento seznam bude ještě doplněn podle prohlášení ministra obchodu v příloze B), seznamem přístavních zařízení a kotvišť, jakmile bude o nich arbitrem rozhodnuto, s konečnou platností.

Loďstvo, plavební zařízení a inventář, jakož i náhradní součástky k těmto objektům, mají býti osvobozeny od dovozního cla a jakýchkoli dovozních poplatků (§ 2).

Arbitrem stanovená cena příslušných přídělů obnosem 1,830.000 zlatých marek činí dle kursovního přepočítání 12,000.00 Kč. Stát vnese do společnosti všechny předměty zařízení a práva získaná rozhodnutím arbitra. Společnost bude založena se základním akciovým kapitálem 10,000.000 Kč.

Pro případ, že by bylo v budoucnosti potřeba z jakýchkoli důvodů snížiti kapitál této plavební společnosti, sníží se stejnoměrně kmenová hodnota akcií přednostních i kmenových a vláda je zmocněna, aby případnou úmluvu ohledně odpisu akciového kapitálu sjednala se soukromými zakladateli společnosti a snížení provedla. (§ 3).

Na opatření kapitálu společnosti v obnosu 10,000.000 Kč bude vydáno 10.000 akcií prioritních po 400 Kč nom. hodnoty v celkové nom. hodnotě 4,000.000 Kč a 15.000 akcií kmen. po 400 Kč nom. v celkové nominální hodnotě 6,000.000 Kč. Stát obdrží za svůj přínos v hodnotě 12,000.000. Kč 3000 prioritních akcií v celkové nom. hodnotě 1,200.000 Kč, všechny kmenové akcie v celkové nom. hodnotě 6,000.000 Kč, v hotovosti 2,800.000 Kč a ponechá zbytek 2,000.000 Kč ve společnosti jako půjčku na celou dobu trvání společnosti. Soukromí účastníci obdrží 7000 prioritních akcií v celkové nominální hodnotě

2,800.000 Kč a to Vítkovické horní a huní těžířstvo 1,712;400 Kč a Báňská a hutní společnost v Brně 1,087.600 Kč.

Čistý zisk společnosti, bude rozdělován tímto způsobem: Především má se dotovati reservní fond 5 % čistého zisku až do celkové výše 20 % akciového kapitálu pak se přikáže 7 % dividendy prioritním akciím. Ze zbytku přiřkne se 10 % čistého zisku, jako tantiéma, správní radě, z dalšího přebytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5 % dále pak 2 % úroků na státní pohledávku v obnosu 2,000.000 Kč a konečně by se zbytek rozdělil jako superdividenda na všechny akcie prioritní i kmenové bez rozdílu.

Větší část akcií prioritních přiznána byla soukromým účastníkům společnosti vzhledem k tomu, že na nich bude hlavně spočívati úkol odborného a úspěšného vedení podniku a že budou také sami podniku plavebnímu význačným zákazníkem, na př. při dovozu potřebné železné rudy ze Švédska.

Pro případ, že by soukromí účastníci chtěli část akcií nebo všechny akcie odprodati, mají povinnost nabídnouti je státu ku koupi. Teprve kdyby stát do 14 dnů akcie nekoupil, mohou býti jinak odprodány. Jsou však přípustny majetkové přesuny mezi účastníky společnosti a podílník, který by chtěl své akcie prodati nebo vůbec postoupiti jinému ze zakladatelských společníků, není povinen je dříve nabídnouti státu.

Mimo účast na akciovém kapitále a půjčku 2,000.000 Kč zaplatí státní správa po podpisu zakladatelské smlouvy Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu 100.000 Kč a po zápise Československé plavební akciové společnosti Oderské do rejstříku dalších 150.000 Kč vzhledem k smluvnímu závazku Vítkovického horního a hutního těžířstva, že jako spoluvlastník společnosti Ostreederei, spol. s. r. o. ve Štětíně bude působiti k tomu, aby >Ostreederei< sjednala s Československou plavební akciovou společností Oderskou úmluvu o jednotném provozu dopravním. Tyto částky by však muselo Vítkovické horní a hutní těžířstvo navrátiti beze srážky, ale bezúročně, kdyby do 15 let po zápisu do obchodního rejstříku své akcie Československé plavební akciové společnosti Oderské dobrovolně prodalo.

Ku krytí nákladů vzniklých se zařízením společnosti povolují si smluvní strany z provozních příjmů společnosti tyto náhrady: Po podpisu této smlouvy Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu po prvních dvanáct let ročně 60.000 Kč, Československé státní správě po prvních pět let ročně-50.000 Kč. Placení této roční náhrady Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířtstvu bude zastaveno od té doby, kdy by se těžířstvo dobrovolně vzdalo své akciové účasti v Československé plavební akciové společnosti Oderské.

Státní správě je zabezpečen náležitý vliv ve společnosti zakladatelskou smlouvou. Správní rada společnosti skládá se z 9 členů. Státu jsou vyhrazeni 3 členové za akcie kmenové a 2 členové za akcie prioritní, tudíž 5 členů. Soukromí účastníci budou míti ve správní radě po 2 členech. Tudíž dohromady 4 členy z nichž jeden bude předsedou správní rady. Místopředsedou správní rady bude jeden ze zástupců státu. Správní rada zvolí ze svého středu 4členný výkonný výbor pro bezprostřední správu obchodu a vyřizování běžných záležitostí. Výkonný výbor se skládá z předsedy, správní rady a ze 3 dalších členů. Z těchto 3 členů má býti jeden zástupcem soukromých účastníků a dva členové zastupující stát, jeden za akcie prioriní a druhý za kmenové akcie státní. Předseda správní rady má hlas dirimujicí. Dozorčí výbor, který bude 4členný, bude složen ze 2 zástupců státu a ze 2 zástupců soukromých účastníků. Vedoucí ředitelé společnosti musí býti československými státními občany a bude je voliti výkonný výbor a potvrzovati správní rada. Vládě je vyhrazeno potvrzovati volbu těch členů správní rady, kteří by nebyli československými státními příslušníky. Kdyby se v budoucnosti změnil poměr v rozdělení akciového kapitálu mezi účastníky, změní se ve stejném poměru také zastoupení ve správě společnosti. Stát bude také vykonávati dohled nad společností zvláštním státním komisařem.

Zabezpečení náležitého vlivu ve společnosti pro stát jako podílníka kapitálově velmi značně súčastněného lze jen vítati tím spíše, že paroplavební podnik má býti veden především snahou prospěti všeobecně rozkvětu našeho života hospodářského a sloužiti všeobecným zájmům našeho státu.

Rozpočtový výbor senátu projednal usnesení poslanecké sněmovny a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby toto usnesení schválil beze změny tak, jak je otištěno v sen. tisku č. 1799.

V Praze, dne 21. února 1924.

Dr. Karas v. r.,
místopředseda.