Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1826.
Návrh
senátora J. Thoře a druhů
na změnu, resp. doplnění zákona z 5. února 1907, říšského zákoníku č. 26, jenž týče se změn doplňků řádu živnostenského.
Zákon
ze dne.......................................................1924,
jímž se doplňují ustanovení zákona z 5. února 1907, říš. zák. čl. 26, kterýmž se mění a doplňuje řád živnostenský.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Odstavec 1, § 40 zákona ze dne 5. února 1907, říš. zák. č. 26 bude zníti následovně:
Chtějí-li živnostníci kromě své hlavní provozovny zříditi závody vedlejší nebo sklady, jichž však může býti zřízeno jednotlivými podnikateli v tuzemsku nejvýše pět (ku kterým však nepočítají se pouhá skladiště a jiné místnosti toliko k uschování zboží sloužící), jsou povinni, pokud jde o živnosti svobodné nebo řemeslné, oznámiti to pokaždé živnostenskému úřadu a označiti stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu. Oznámení to dlužno učiniti jak u živnostenského úřadu hlavní provozovny, tak i tomu živnostenskému úřadu, v jehož okrese bude stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu.
ODŮVODNĚNÍ
Po reformě živnostenského řádu volá se již celá desítiletí. Poměry, jakož i proces výroby změnily se do té míry, že stávající živnostenský řád jest v některých svých částech neudržitelným, vyžadujícím rychlé nápravy, nemá-li se jisté části občanstva a tím i republice způsobiti nenahraditelných ztrát.
Stávající živnostenský řád, vyvolaný na počátcích moderní výroby, je spracován na zcela jiných zásadách, je místy starým přežitkem a na závadu, spíše než ku prospěchu našeho hospodářského života. Jestliže nevyhovoval již za staré rakouské monarchie, tím více cítí se jeho nedostatky v naší Československé, demokratické republice. Proto nynější poměry vynucují si jeho změnu a to zejména v ustanoveních, která svojí nesociální tendencí jsou s to, v zájmu několika jednotlivců, ničit a ožebračit celé masy lidu.
Jest to právě § 40, který ponechává volné pole kapitálově silným jednotlivcům, k zřizování neomezeného počtu vedlejších závodů, kterými ničí a ubíjejí kapitálově slabé živitele rodin. Proto z důvodů sociálních i hospodářských je nutno, aby byl stanoven určitý počet vedlejších závodů a tak chráněna byla existence chudých živnostníků.
Tímto omezením nebude dotčen hospodářský život našeho státu, naopak, životní poměry naší republiky vyžadují, aby se učinila přítrž rozpínavosti kapitalistických jednotlivců, ježto jinak hrozí nebezpečí zániku malovýrobci, jich sproletarisování, čímž připadli by v budoucnu na obtíž státu.
S hlediska rozpočtového návrhem nevzniká žádných výdajů a přidělen budiž výboru živnostenskému.
V Praze, dne 6. března 1924.
J. Thoř
J. Kotrba, J. Dúrčanský, Em. B. Trčka, inž. J. Klimko, dr J. Mudroň, dr J. Kovalik, Theodor Walló, Barinka, Jelinek, Luksch.