Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1827.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru,
II. rozpočtového výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1800) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
I.
Sociálně-politický výbor projednav usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, uznal nutnost změny § 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., vzhledem k tomu, že platnost končí dnem 31. prosince 1923, a usnesl se na tom, aby hranice příjmu plynoucí z činnosti hospodářsky samostatné stanovena byla obnosem 5000 Kč, čímž příjem u osob, jichž příjem plyne z činnosti hospodářsky nesamostatné, dosahuje výše 10.000 Kč.
Podle výkazu indexních čísel, vydávaných Státním úřadem statistickým, lze konstatovati snížení cen nejdůležitějších potřeb životních, ale lze odůvodniti hranici v zákoně navrhovanou i snížením mezd a platů osob nesamostatně výdělečně činných.
Sociálně-politický výbor proto navrhuje, aby osnova zákona byla schválena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v senátním tisku č. 1800.
V Praze dne 19. února 1924.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Slavík v. r.,
zpravodaj.
II.
Ustanovení § 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., podle něhož jen ti váleční poškozenci měli nárok na podporu z pokladny státní, jejichž roční příjem nepřesahuje 4000 Kč, zrušeno bylo článkem I. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jenž zároveň ustanovil, že nárok na podporu bude rozšířen na poškozence až do ročního příjmu 6.000 Kč, avšak současně omezena působnost tohoto nového ustanovení na rok 1923.
Uplynutím tohoto roku pominula platnost tohoto článku; avšak zrušený § 2 původního zákona ze dne 20. února 1920, č. 143 tím neobžil, takže od 1. ledna 1924 poškozenci nemají vůbec žádného nároku na podporu.
Vláda předložila poslanecké sněmovně koncem roku 1923 osnovu zákona, jímž onen § 2, odst. 1. se oživuje pro rok 1924, avšak s tou změnou, že nárok na podporu se omezuje na poškozence s menším příjmem než 5.000 Kč, tedy oproti původním 4.000 Kč z r. 1920 sice vyšším, ale oproti loňským 6.000 Kč zase jen nižším. Snížení hranice té odůvodňuje vláda všeobecným poklesem cen.
Poslanecká sněmovna ve schůzi dne 19. prosince 1923 schválila tuto osnovu.
Sociálně-politický výbor senátu s ohledem na pokles cen a mezd doporučuje přijetí této osnovy.
Poněvadž snížením hranice minima soukromého příjmu sníží se i podpora, státem vyplácená a v rozpočtu na r. 1924 v kapitole XXI. tit. 4. preliminovaná, doporučuje rozpočtový výbor přijetí této osnovy ve znění usnesení sněmovny poslanecké.
V Praze dne 19. března 1924.
Dr Horáček v. r.,
místopředseda.
Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.