Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1849.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila po zprávě svého ústavně-právního výboru (tisk posl. sněm. č. 4494) osnovu zákona o labských plavebních soudech.

Ústavně-právní výbor senátu navrhuje, aby i senát přijal osnovu tohoto zákona v tom znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna (tisk 1837).

Čl. 44 >Labské plavební akty< sjednané v Drážďanech 22. února 1922 (vyhlášena 27. XI. 1923 pod č. 222 Sb. z. a n.) předpisuje všeobecně, že pobřežní státy určí soudy (sídlící v místech ležících co možná nejblíže řece), které povolány budou souditi přestupky proti předpisům policejního řádu plavebního, jakož i jiné věci, týkající se plavby; věci ty budou vyjmenovány v úmluvě pozdější. Pobřežní státy oznámí podle cit. čl. 44 mezinárodní labské komisi (zřízené smlouvou Versaillskou) sídlo a obvod těchto soudů.

Podle československého právního řádu přestupky policejního plavebního řádu nepatří do kompetence soudů, nýbrž do kompetence úřadů správních. Závěrečný protokol k Labské plavební aktě z 22. února 1922 přiznal Československu možnost, aby tato dosavadní kompetence správních úřadů byla zachována.

Tato Labská plavební akta ustanovuje ještě v čl. 45, že řízení před soudy (úřady), o nichž je řeč v čl. 44, upravuje zákonodárství pobřežního státu a vyslovuje zásadu, že řízení má býti co možná nejjednodušší a nejrychlejší.

Ohledně opravných prostředků proti rozsudkům zmíněných soudů ustanovuje čl. 46 Labské plavební akty, že lze odvolání podati podle vůle stran buď k soudu země, ve které byl rozsudek vydán, neb k mezinárodní komisi Labské se sídlem v Dráždanech.

Odvolací řízení před komisí, jakož i podrobnější provedení zůstaveno úmluvě dodatečné.

Dodatečná úmluva tato sjednána byla v Praze 27. ledna 1923 a schválena byla Národním shromážděním i se závěrečným protokolem k této dodatečné úmluvě (vyhlášena 26. února 1924, č. 37 Sb. z. a n.).

Dodatečná úmluva tato v rámci předpisů svrchu citovaných (§§ 44-47 Labské plavební akty) opravila věcnou i místní příslušnost plavebních soudů (úřadů) a odvolací řízení před mezinárodní labskou komisí. Úprava neobsahovala však předpisů o organisaci plavebních soudů (úřadů) prvé stolice a přenechala tuto úpravu tuzemskému zákonodárství.

Přijetím dodatečné úmluvy této zavázala se Československá republika, že učiní všechna opatření, aby ustanovení dodatečné úmluvy mohla vejíti v činnost.

Proto předložila vláda Národnímu shromáždění osnovu zákona, jímž se provádějí v tuzemském právním řádu změny vyžadované jednotlivými předpisy dodatečné úmluvy.

Osnova nenavrhuje zřízení zvláštních nových soudů (úřadů), nýbrž přikazuje agendu vymezenou v dodatečné dohodě jednak určitým soudům okresním, pokud jde o věci soukromoprávní, jednak okresním politickým správám, pokud jde o otázku plavební policie. Které okresní soudy a které politické úřady prvé instance budou touto agendou pověřeny, jakož i obvod jejich působnosti ustanoví se vládním nařízením.

Osnova označuje tyto okresní soudy a okresní politické správy společným názvem >labských plavebních soudů< (§ 1). Tím není ovšem řečeno, že by okresní politické správy ve své funkci labských plavebních soudů stávaly se soudy v technickém slova smyslu (§ 94 úst. listiny), nýbrž působnost jejich nepozbývá charakteru správního a proto též odsouzení jimi vyslovené pro přestupky policejního plavebního řádu nelze klásti na roveň trestům uloženým trestními soudy a nezapisují se tedy takové tresty do trestního rejstříku. Toto stanovisko sdílel též ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny a dal mu změnou textu vládní osnovy v § 1, odst. 1. jasně vyniknouti.

Osnova vymezuje věcnou a místní příslušnost okresních soudů, jakož i politických úřadů prvé stolice jako labských soudů plavebních, přejímajíc tato ustanovení z dodatečné úmluvy k Labské plavební aktě.

Rovněž přejímá z této úmluvy předpis o osvobození od jistot a záruk, o případné, straně na vůli dané přípustnosti odvolání k mezinárodní labské komisi, o vykonatelnosti jejího rozhodnutí a o povinnosti našich úřadů poskytovati mezinárodní labské komisi právní pomoc.

Zákon má nabýti účinnosti podle § 14, odst. 1. dnem 1. dubna 1924, neboť tohoto dne vstoupila v platnost dodatečná úmluva k Labské plavební aktě. Bude na prováděcím nařízení, které vláda vydá podle 2. odst. § 1, aby vhodným způsobem provádění případů, které snad po 1. dubnu 1924 až do vyhlášení zákona byly zahájeny u soudů neb úřadů dosud kompetentních, odkázalo příslušným labským soudům plavebním.

Ústavně-právní výbor projednal osnovu tuto a usnesl se doporučiti senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny (č. 1837) beze změny schválil.

V Praze, dne 10. dubna 1924.

Fr. Soukup v. r.,
předseda.

Dr Ot. Krouský v. r.,
zpravodaj.