Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1854.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel vyhověti žádosti sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání senátora Františka Zimáka pro přečin osočování tiskem podle § 1 a bodu 1. a 2. odst. II. § 3 a bodu 6. § 9 zák. čl. XLI z r. 1914.

Josef Prehnal, obuvník v Bratislavě, bývalý člen obecního zastupitelstva v Bratislavě, podal proti zodpovědnému redaktoru >Robotnických Novin< trestní oznámení pro přečin urážky na cti tiskem. Josef Prehnal trestný čin vidí v článku >Robotnických Novin< >Stranická dobročinnost<. Obsah inkriminovaného článku jest tento: O Josefu Prehnalovi se tvrdí, že mu maďarští křesťanští sociálové v Bratislavě svěřují vedení městských dobročinných akcí, aby se tyto považovaly za dílo Maďarů.

Článek vytýká Josefu Prehnalovi, že při rozdělování podpor, zejména z ošacovací akce, vede si stranicky, že nedbá usnesení příslušných komisí, ani sestavených seznamů, nýbrž uděluje podpory jen svým lidem, kteří mu líbají ruce, ač na podpůrné akce přispívá obecenstvo bez rozdílu přesvědčení a národnosti. Pisatel sděluje, že na městský úřad dostavují se denně plačící ženy s otrhanými dětmi a stěžují si, že žádost o podporu byla jim neprávem odmítnuta, poněvadž je Prehnal nemá za >své lidi<. Ženy tvrdí, že však křestansko-sociálním ženám přináší Prehnal podpory až do bytu. V článku žádá se, aby zjednána byla náprava a tvrdí se dále o Prehnalovi, že čas od času vymůže si povolení k sbírce na nějaký účel a není odvážlivce, který by jej přiměl k vyúčtování, že Prehnal je válečný zbohatlík, který za války měl vždy dosti zboží, neboť byl machrem v průmyslovém společenstvu a měl známosti se šikovateli od dělostřelectva. Prehnal používá prý dobročinnosti i pro vlastní obchodní reklamu, neboť skoupil od jistého družstva asi 1000 párů starých topánků, trochu je ošviksoval, zaúčtoval je městu po 40 Kč a rozprodává je ve vlastním závodě, aniž by se to náležitě kontrolovalo. Pisatel očekává, že zpráva města odstraní politiku i kšeftování na účet dobročinnosti města Bratislavy.

Zodpovědný redaktor >Robotnických Novin< Ferdinand Benda označil za pisatele inkriminovaného článku senátora Františka Zimáka.

Proto podle uherských zákonných předpisů na Slovensku dosud platných stíhán býti má pro obsah svrchu uvedeného článku výhradně pisatel. Poněvadž pak Josef Prehnal byl tou dobou obecním funkcionářem ve výkonu úřední své činnosti, převzalo státní zastupitelstvo v Bratislavě zastupování žaloby.

Imunitní výbor jest toho přesvědčení, že senátor František Zimák sepsáním a uveřejněním inkriminovaného článku zjednati chtěl průchod stížnostem proti stranickému provádění dobročinných akcí městských v Bratislavě a veden byl snahou, aby stížnosti chudých žen byly vyšetřeny a aby zjednána byla náprava. Senátor František Zimák kritisoval na podkladě stížností jemu přednesených činnost Josefa Prehnala v obecních dobročinných akcích i jeho obchody ve válce a žádal za přísnou kontrolu v obecní správě.

Vzhledem k tendenci inkriminovaného článku psaného ve veřejném zájmu neuznal imunitní výbor za vhodné doporučiti senátu, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání senátora Františka Zimáka.

V Praze, dne 8. dubna 1924.

Josef Kouša v. r.,
místopředseda.

Dr Ot. Krouský v. r.,
zpravodaj.