Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1861.

Vládní návrh zákona o ochraně nájemníků obsažený v usnesení poslanecké sněmovny (tisk senátu 1847) prodlužuje na další rok, t. j. do 30. dubna 1925 ochranu nájemníků v míře poněkud omezené před neoprávněnou výpovědí se strany majitele domu, libovolným zvyšováním činží a zatěžováním nájemníků prováděním nákladných, postrádatelných oprav budov, jakož i rozšiřuje sociálně spravedlivěji ochranu majitelů domů jak po stránce zvýšení výnosu majetku domovního, tak po stránce disposičního práva nad vlastnictvím domovním a zvyšuje ochranu podnájemníků proti lichvě bytové se strany nájemců bytů. Sociálně nepříznivě zapůsobí účinnost § 1, odst. 2., čís. 16, kterým se zmenšuje ochrana nájemníků v domech obecních, okresních, župních, zemských nebo státních, dále účinnost § 1, odst. 2., čís. 18, dle kterého po případě méně majetný vlastník domu je povinen nésti útraty sporu s poměrně velmi bohatou společností nebo osobou fysickou, vzniklého z důvodu výpovědi dané majitelem domu dle téhož odstavce zákona. Sociálně-politický výbor senátu upozornil již při jednání o obnovení zákona na ochranu nájemníků na rok 1923 ve své důvodové zprávě, nemoha riskovati vrácení předlohy sněmovně poslanecké, na protisociální tendenci tohoto odstavce. Dle § 31, odst. 5, vylučují se byty větší než o 4 místnostech při novém pronájmu ode dne účinnosti tohoto zákona ze zákona o ochraně nájemníků, čímž citelně postiženi budou hlavně nebydlící. Sociálně-politický výbor pojednal o všech uvedených změnách obsažených v § 1, odst. 2., čís. 2., 8., 15., 16., 18., v § 6, odst. 2., v § 9, odst. 2. lit. a, b, c, jenž je rozšířen mimo to o odstavec 3., v § 12, odst. 4., v § 22, odst. 1., v § 23, odst. 4., v §§ 24, 28, 31, odst. 1., čís. 1., 2., 5. a § 31, odst. 2., čís. 1., 3., v §§ 32, 33 a doporučuje slavnému senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženém v senátním tisku č. 1847, maje na zřeteli, že 1. květnem 1924 hrozí nebezpečí ztráty ochrany nájemníků.

V Praze, dne 23. dubna 1924.

Rudolf Jaroš v. r.,

předseda.

Božena Ecksteinová v. r.,

zpravodaj.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

K tisku čís. 1861.

O vládní osnově zákona o ochraně nájemníků jednal k návrhu sociálně-politického výboru též výbor ústavně-právní.

Navrhovaný zákon dotýká se podstatně svobody majetkové omezením soukromého vlastnictví, což však dle § 109 ústavního zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. přípustno jest na základě zákona.

Vláda zmocňuje se také ku vydání nařízení ohledně směrnic (§ 12, č. 9) pro určení doby, která stačí, aby se umořil přiměřeně náklad na nutné opravy a obnovy domu, případně bytu nájemníkova.

To však úplně odpovídá ustanovením §§ 55, 81, 64, odst. 2. shora uvedeného ústavního zákona.

Není tedy závady proti osnově zákona ve směru ústavním.

Právní ustanovení navrhovaného zákona co do výpovědi bytu, doby nájemní, zrušení nájemní smlouvy, soudního řízení a jeho útrat, přechodu nájemních práv, o nájemném, pak o trestních ustanoveních jsou však přizpůsobeny nynějším, ještě trvajícím mimořádným poměrům bytovým a jsou proto též odůvodněny odchylky osnovy zákona oproti jinak platným ustanovením zákonným.

Navrhuje proto ústavně-právní výbor přijetí osnovy zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku č. 1847 sen.

V Praze, dne 24. dubna 1924.

Dr Soukup v. r.,

předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.