Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1863.

Ústavně-právní výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž mění se některá zákonná ustanovení o trestání válečné lichvy, ve schůzi dne 23. dubna 1924 a souhlasí s osnovou zákona, jak byla poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění ve 251. schůzi dne 28. března 1924 schválena.

Na účinnou ochranu spotřebitelů proti drahotě vydány byly za války různé předpisy o trestání válečné lichvy. Ani po válce se republika Československá neobešla bez zákonodárství lichevního.

Vydány byly velmi přísné lichevní zákony, jež sice namířeny byly hlavně proti velikým lichvářům, kteří dovedli na úkor spotřebitelů nahromaditi veliké zisky, avšak hlavně jimi byli postiženi drobní lidé, kteří z neopatrnosti nebo neznalosti zákona jej snadno překročili.

Zlepšením hospodářských poměrů, zvýšenou výrobou a dovozem z ciziny, jakož i volnou soutěží přestal nedostatek zboží a tím též hlavní příčina zdražování.

Následkem toho a méně z obavy před velikými tresty poklesl značně počet lichevních případů, takže té doby stává se lichva pouze řídkým zjevem.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku vykazují lichevní soudy počet

Nejvíce se vyskytuje té doby lichva bytová jednak proto, že jest nedostatek bytů, a že není připuštěna volná soutěž a jednak následkem vázaného hospodářství.

Nápadným jest daleko větší pokles zločinů a přečinů než přestupků, ač poměr odsouzených zůstává stejným. Zdá se tedy, že orgány lichevních úřadů věnují více pozornosti drobnému lidu a proto jest jich poměrně též více osvobozených než lichvářů větších, menším počtem udaných.

Vzhledem k nápadnému poklesu lichevních případů volá se jak z kruhů výrobců tak obchodnictva po úplném zrušení zákona o trestání válečné lichvy nebo aspoň za revisi celého lichevního zákonodárství, zejména za revisi skutkových podstat jednotlivých trestných činů zákona o trestání válečné lichvy.

Ústavně-právní výbor jest toho mínění, že, ač uplynulo od ukončení světové války již 5 1/2 roku, lichvářské touhy ještě nevymizely, jak se opětovně ukázalo při útoku na naši měnu, kdy ceny různého zboží ihned vždy měly tendenci vzestupnou, když útok byl zahájen; rovněž vyžadují ještě vysoké ceny některých průmyslových výrobků s desatero- až dvacateronásobnou cenou mírovou stále zvýšené pozornosti úřadů a možnosti účinnějšího zákroku.

Proto nelze ještě té doby úplně zrušiti zákon o trestání válečné lichvy a zachování jeho jest v zájmu celku, dokud jsou poměrně vysoké ceny některého zboží, a to vyšší ještě než ceny světové.

Účelem této novely zákona jest zlepšení zákonů lichevních hlavně v tom směru, že se změní organisace lichevního soudnictví tím, že lidové soudy lichevní nahradí se řádnými soudy, že příliš přísná ustanovení lichevních zákonů se zmírní tím, že umožní se použití mimořádného zmírňovacího a přeměňovacího práva, rozšíří se podmínečné odsouzení a ustanovení o trestních oddílech zůstane v platností pouze pro výminečné případy.

Instituce lidových soudů lichevních se valně neosvědčovala, někteří přísedící těchto soudů vyhýbali se svému výkonu, následkem čehož řízení se odročováním zdržovalo, mnohdy soudili více podle citu než podle zákona, čímž sice jeho přísnost jaksi korrigovali, ale soudili proti zákonu, ponechávajíce pak nemožné odůvodnění jak pokud se viny neb trestu týče soudcům z povolání. Následkem toho a když ještě působily na rozhodnutí soudců z lidu zájmové skupiny, stávalo se soudnictví toto stranickým.

Přikázáním lichevních případů řádným soudům občanským a vojenským nastane zase rozhodování podle práva a patrně nebude tolik rozsudků osvobozujících, při nichž rozhodoval u soudců z lidu, jak výše uvedeno, mnohdy cit.

Zákon z 18. března 1921, č. 129 Sb. z. a n. byl poslaneckou sněmovnou podstatně změněn.

Do trestních pracovních oddílů bylo odsouzeno celkem pouze asi 20 osob, vesměs dělníci a malorolníci, ač zákon chtěl postihnouti právě veliké lichváře. Proto vládní osnovou měl býti zákon tento vůbec jako nepraktický zrušen, avšak sněmovna poslanců vzhledem k jeho morálnímu významu se usnesla, aby sice zákon ten byl zachován, avšak s tou změnou, že do pracovních oddílů mohou býti odsouzeny pouze osoby, jež si nehledí řádného zaměstnání, nebo dopustily se činu ze zištnosti, ač mají značný důchod, anebo projevily svým činem zvláštní bezcitnost k tísni nemajetných. S tím ústavně-právní výbor senátu souhlasí.

Vzhledem k tomu, že bytová lichva není dosti účinně stíhána pro nedostatečnost zákona o trestání válečné lichvy, podle něhož bylo pouze trestné požadování přemrštěného nájemného z nemovitostí, nikoliv však různé požadované výhody (odstupné a pod.) vedle nájemného, jež vlastně tvořily pak vyšší nájemné, usnesla se poslanecká sněmovna doplniti § 8 zákona o trestání válečné lichvy ustanovením, jež postihuje různé případy bytové lichvy (§ 20 zákona o ochraně nájemců). Též s tímto doplněním zákona projevil ústavně-právní výbor souhlas, jakož i se změnou vládní osnovy, aby zákon tento nepůsobil zpětně.

Podstatné zmírnění dosud platného zákona o trestání válečné lichvy jest ustanovení, že trestání přestupků pro překročení nejvyšších cen vrátí se správním úřadům, čím uleví se soudcům i postiženým, jakož i další ustanovení, podle něhož přestupky §§ 7 a 9 cit. zákona lze trestati jednoduchým vězením místo tuhým vězením. Protože jednoduché vězení lze změniti v trest peněžní a tuhé nikoliv, budou moci soudy při převaze polehčujících okolností změniti trest vězení v trest peněžní. Pouze při trestech pro lichvu bytovou zůstává trest tuhého vězení.

Použitím mimořádného zmírňovacího a přeměňovacího práva bude lze neukládati nemajetným osobám vedle trestů na svobodě trestů peněžních.

Podmíněné odsouzení připouští novela u osob mladších 18 let neobmezeně a u starších než 18 let aspoň v určitých případech.

Toto zmírnění zákona o trestání válečné lichvy zmenší též přílišný počet žádostí o milost, jimiž zatěžovány jsou soudy i ministerstvo spravedlnosti.

Pokud se týče § 20, odst. 2. zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 85 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků, tedy přestane platnost tohoto zákona 30. dubnem 1924 a od 1. května 1924 platiti bude zákon nový, podle něhož budou některé činy trestány přísněji (soudem), než jako dosud politickým úřadem.

Změny materielního práva zatím provedeny nebyly, i když některé předpisy, jako o zatajování zásob nebo přeplácení se strany kupujících a jiné staly se bezpředmětnými, a to hlavně proto, že zákon o trestání válečné lichvy přece jen pokládá se za přechodný a nejeví se účelným skutkové podstaty, jichž výklad jest dosti ustálen, znovu přechodně měniti.

Z důvodů výše uvedených navrhuje ústavně-právní výbor, aby senát Národního shromáždění schválil usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá zákonná ustanovení o trestání válečné lichvy v tom znění, jak obsaženo jest v tisku senátu č. 1833.

V Praze, dne 23. dubna 1924.

Dr Frant. Soukup v. r.,
předseda.

Josef Lukeš v. r.,
zpravodaj.